Předpokládám, že jste se setkali, v menší, či větší míře s problematikou tranzicí, tedy přeoperování z muže na ženu a obráceně.
Předpokládám, že se k vám dostaly informace, že v mnoha vyspělých západních zemích je už v platnosti legislativa, která umožňuje dětem již v celkem ranném věku žádat tuto tranzici, a to bez ohlednu na souhlas rodičů.
V takovém případě se začnou dětem podávat hormonální přípravky, aby se zamezilo jejich pohlavnímu dozrávání a děti mohly následně podstoupit operativní změnu pohlaví, která je samozřejmě doprovázena tím, že přeoperovaní musejí až do konce života užívat hormonální suplementy nového operací získaného pohlaví, aby se jim nevracely projevy jejich biologického pohlaví.
Samozřejmě, že liberální (ne)ziskovky a fanatické LGBT+ lobby tlačí, aby i u nás byl přijat podobný zákon a tyto velmi nákladné operace pak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně předoperační a pooperační medikace a podobně.
Proč to vůbec řešit
Osobně je mi opravdu úplně jedno, jestli někdo tranzici podstoupí, nebo ne. Jeho tělo, jeho volba.
Co mi ale není jedno není, že militantní LGBT+ progresivistické (ne)ziskovky naprosto tvrdě prosazují, aby se náhodou na veřejnost nedostávaly zprávy, že celá tranzice, zvláště je-li provedena neuváženě, tedy třeba u mladých dětí od osmého či devátého roku života, je může nevratné poškodit nejen tělesně, ale i duševně.
Tento osud v zahraničí potkal právě i knihu Nevratné poškození, jejíž vydání bylo zakázáno, aby nezraňovalo menšiny. A ze stejného důvodu, tedy pod tlakem progresivistických (ne)ziskovek od vydání ustoupilo i nakladatelství Albatros, které samo v oficiálním stanovisku oznámilo: „Jejich názory byly jedním z dílků našeho konečného rozhodnutí. Podporujeme diverzitu, vážíme si blízkého vztahu ke čtenářské komunitě a chceme vás ujistit, že nám vaše názory a podněty nejsou lhostejné.“
Ono se totiž na skutečných životních příbězích ukazuje, že taková tranzice provedená ve velmi brzkém věku neznamená duhový život, ale v mnoha případech totální průser, pokud si přeoperovaná osoba v pozdějším věku uvědomí, že by se raději vrátila ke svému biologickému pohlaví.
A i tom je kniha Nevratné poškození, kde se v jedné anotaci ke knize píše: „Dospívající dívky stále častěji užívají testosteron, ničí si těla a vydávají se na nevratnou cestu ke změně pohlaví. Co stojí za tímto jevem, o kterém se podle některých aktivistů vůbec nesmí mluvit? Odpověď na tuto otázku se snaží nalézt Nevratné poškození – kniha, jejíž vydání provázely v mnoha zemích výhrůžky a protesty. Zatímco ještě donedávna byla takzvaná genderová dysforie (identifikace jedince s jiným než se svým biologickým pohlavím) vzácným fenoménem, který se týkal téměř výhradně chlapců, v posledních deseti letech se jako „transgender“ po celém světě identifikuje stále více dospívajících dívek. Americká novinářka Abigail Shrier se prostřednictvím šokujících statistik a příběhů ze skutečných rodin pokouší tento trend vysvětlit jako novodobou epidemii, která nemá nic společného se skutečnou genderovou dysforií, ale pramení zejména z křehkosti a pomíjivosti naší současné kultury. Autorka popisuje, jak „přiznání“ transgenderové orientace okamžitě zvyšuje společenský status dívek a jak je těžké vrátit se zpět, jakmile jednou udělají první krok k tranzici. Knihu doporučujeme rodičům, kteří se potřebují zorientovat v chaosu světa kolem svých dospívajících dětí, aby se pak dokázali vnitřně zpevnit a lépe rozpoznávali, co do jejich rodiny patří a co dovnitř nepustí.“
Přesně! Návrat k původnímu biologickému pohlaví už opravdu nepůjde. Tranzice je v podstatě nevratný zásah.
Zatím mohu také doporučit pořad, který jsem slyšel na Rádiu Universum s trans osobou Michelle Adlerovou; hodně mi pomohl pochopit to, jak se trans osoby cítí, když jsou opravdu ve špatném těle a jak velmi zodpovědně se stavěla k tomu, než se rozhodla operativní změnu pohlaví podstoupit.
Nevratné poškození!
Albatros za mne způsobil nevratné poškození, rozhodnutím nevydat knihu.
Nevratné poškození možnosti přijít k informacím z opačného břehu.
Albatros za mne způsobil nevratné poškození demokratického principu přístupu k informacím a možnosti diskuze nad nimi.
P.S.: Nakonec se našlo nakladatelství, které našlo odvahu vydat tuto, progresivisty považovanou, kontroverzní knihu.
Víc k tématu:
Cancel culture a nevratné poškození našich dětí
Když z tábora progresivistů tryská nenávist
V prví řadě by to chtělo zvolit si vládu, která by ve svém programu měla obhajobu národních zájmů, včetně přijetí obdoby amerického zákona FARA. To by soudruhům z (ne)ziskovek přistřihlo peruťky. Vzít si příklad z Maďarska a vykázat aktivisty LGBTQ+-*/ do patřičných mezí a nejlépe za hranice naší země. Nikdo těm lidem nebere, že jsou jiní, proč ne? Ale otravovat s tím každý den nás ostatní a snažit se přesvědčovat děti (už i ve školách), že oni přece taky můžou být jiné a že je to něco in, to by se mělo trestně stíhat. Však už taky v Británii zavřeli kliniku, která si z mrzačení lidí tímto způsobem, udělala lukrativní bussenis.
nomenklatura se zcela odkopala. šokuje vražda dvouměsíčního kojence, a nikterak nikoho nešokuje, že se libtardi chystají schvalovat potrat, rozuměj usmrcení již narozeného dítěte a podobné woke projekty včetně grýndýlu a covidu….rovnoprávnost je podprahovka buzíků. Nejedná se zde o žádnou nerovnoprávnost, rovná práva, ale o jejich přihřáté lži a snahu o změnu významů slov. čili podvod. teploušská, pedofilní, genderová a homosexuální zvrácená teorie není jen nějaká nevinná recese. Její propagátoři ji často halí do líbivých frází o prosazování rovnosti a boji proti násilí na ženách. Tato teorie, která vychází z neomarxismu, tvrdí, že pohlaví je konstrukt, nikoli biologická danost, a že pohlaví je libovolně měnitelné. Implikuje to pak zrůdné důsledky pro společnost, které se projevují v praxi. rovnováha sil jing a jang zaručuje rovnováhu života. kdyby byl např. den složen z noci a noci, nebo by byl den a den, to by dobře nefungovalo. rovnováha mezi psychikou a tělem, je rovnováhou sil jing a jang, takto funguje vesmír, a člověk je vytvořený podle tohoto vzoru. zákon podobnosti (zlatý řez) je neúprosný. nedá se libovolně měnit a odrbávat, jak koho napadne…v přírodě se stejné náboje odpuzují, opačné náboje se přitahují,. buzny to mají opačně Úchylka a jinakost jsou dvě odlišné věci, což si homosexuálové, pedofilové ap. nechtějí přiznat. Úchylka si vždy vedle normality bude připadat tzv.diskriminovaná a to způsobí, že normalitu napadá tím, že začne normalitě vnucovat lži, že je tímto diskriminovaná a začne vznášet požadavky na to, aby byla uznána za jinakost anebo normalitu. Tím se začíná diskriminace normality a přirozenosti a tento vliv má za následek to, že tuto normalitu začíná kazit a tlačit do lži a posléze do úchylky na svoji úroveň deviace. Limbický systém má také vztah k řízení sexuálních funkcí. Při stimulaci amygdaly a hipokampu je aktivováno sexuální chování (vyhledávání partnera, zvýšená hravost, přítulnost a také aktivní či pasivní homosexualita). Limbický systém se také podílí na reakcích spojených se zachováním jedince a rodu, čili sebepoškozování jde proti sobě i ostatním. 🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮
Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“.
tak to mají klokani z pekla štěstí….******************
Kolik dětí chce tranzici?
Kolik je takových lidí u nás ročně? S jakými výsledky?
Přesné počty nevím, ale obrázek jsem si udělala, když jsem jela loni s kamarády z devadesátek na vodu a mezi jejich potomky byli dva jedinci, kteří o sobě prohlašovali, že jsou „trans“ (pokud se nepletu, oboje původně holky). S ohledem na to, že ještě někdy před deseti lety se četnost této psychické poruchy pohybovala pod jedním promile, přišlo mi značně nepravděpodobné, aby se tři*) lidi se *SKUTEČNOU* diagnózou F64.0**) sešli ve společnosti méně než dvaceti lidí.
Jo a další kamarádi mají dceru, která je prý „nebinární“. Když jí začala puberta, byla to krásná holka; podle mě neunesla, že si jí kluci začali všímat.
Všem říkám „hlavně jim nedovolte dělat žádné trvalé změny, je velká šance, že z toho vyrostou. Pokud ne, v dospělosti už budou moct nadávat jen sami sobě“. Víc bohužel udělat nemůžu, povídat si s nimi nemá cenu, já jsem větší konzerva než jejich rodiče a s jejich stavem mám nulovou zkušenost, podle mě to F64.0 nebude.
*) Ta třetí jsem byla já, akorát že já jsem na tom podobně jako v článku zmíněná Michelle Adlerová, šla jsem do toho po čtyřicítce, když se mi – po letech odmítání připustit si problém – natvrdo vzbouřilo podvědomí a bylo nutno to nějak řešit. Ty dvě byly puberťačky.
**) Než mě zase někdo začne mistrovat, že číslem diagnózy ponižuju pacienty, nechť vezme na vědomí, že pod pojmem „trans“ se u nás běžně směšují tři diagnózy: F64.0 čili transsexualismus (ti mají skutečný problém nesouladu mozkových center s fyzickým pohlavím, muži i ženy), F64.1 neboli transvestitismus dvojí role (aneb ti co si na to jen hrají, obvykle jen muži) a F65.1 alias fetišistický transvestitismus (ti co se převléknou do dámského a vyhoní si ho, standardně muži). A do toho se ještě motají „drag queen“, což jsou herci, co to obvykle dělají jako povolání za peníze. Skutečnou diagnózu F64.0 v médiích moc často nepotkáte, spíš ty ostatní úchyly. Dokládá to i skutečnost, že tváří vládou podporovaného hnutí Transparent je pan Tomáš Pokopič alias Lenka Králová, který podle všeho je transvestitou dvojí role a přesto je posílán do škol dělat přednášky o transsexualitě.
PS: a tady je jedno video k tématu, speciálně od roku 28:30.
https://www.youtube.com/watch?v=jhSRBH3NQeQ&t=1714s
Albatros především poškodil tuto společnost nepřístupností informací.