Kvalita dopravní infrastruktury má na obranyschopnost Česka větší vliv než stíhačky F-35

Ve srovnání se svými předchůdci (včetně prezidenta Petra Pavla) mediálně mimořádně aktivní náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT 24 uvedl, že vojáci mají být politicky neutrální a chystat armádu i na kontakt s nepřítelem. Již loni pak upozornil na to, že se má Česko chystat na jadernou válku. Hlavní úlohou armády je podle jeho názoru ochrana území, obyvatel a poskytnutí sil pro společnou obranu v rámci NATO.

Jak přitom dokazuje historie, jedním ze základních předpokladů úspěchu v každém vojenském konfliktu je zvládnutá logistika. Ostatně, jak napsal ve své knize O válce (1837) pruský generál Karl von Clausewitz: „Logistika znamená pro vojsko tolik, co voda pro život. Bez logistiky je armáda pouze směšnou masou bezradných mužů, kteří mohou bojovat, i zápasit, ale jen velmi těžce zvítězit.“

O tom, že slova světově proslulého vojenského stratéga nepozbyla ani takřka po dvou stoletích na významu, je přesvědčený i vojenský expert Jaroslav Štefec, bývalý zástupce ředitele Úřadu pro dohled nad akvizicemi na ministerstvu obrany.

Logistická a organizační katastrofa

Budování dopravní infrastruktury, cílené rozšiřování nosnosti silnic, železnic a mostů podle Jaroslava Štefce jednoznačně posiluje obranyschopnost státu. „Patří sem ale i budování úkrytů pro obyvatelstvo, nebo cílené rozšiřování pražského metra, které může být, jak ukazuje situace v Kyjevě, vítaným místem pro úkryt obyvatel Prahy v případě vzdušných útoků. Původní stanice a linky tak byly každopádně koncipovány,“ dodává.

Co se srovnání stavu dopravní infrastruktury a obranyschopnosti Česka týče, věcnou stránku hodnotí vojenský expert jako ucházející. „Máme celkem solidní železniční a silniční síť, díky „dědictví minulosti“ i vysoce odolnou energetickou infrastrukturu zajišťující napájení elektrifikovaných železničních tratí i v případě narušení významných uzlových rozvoden a zdrojů. „Z hlediska organizačního a logistického je to ale dost velká katastrofa. Stav permanentní rozpracovanosti naší silniční sítě, poměrně časté nehody a „skoronehody“ na českých železnicích hovoří samy za sebe, stejně jako lokální výpadky elektrických sítí v případě větších rozmarů počasí,“ dodává.

Armáda bez vlivu

Existuje-li přímá úměra mezi stavem dopravní infrastruktury a obranyschopnosti země je zarážející, že armáda nemá vliv na určování stavebních priorit. Podle Jaroslava Štefce je totiž schopnost ministerstva obrany prosadit své požadavky mizivá. Zesilování dálničních mostů, zvyšování nosnosti železničních viaduktů a další reálná opatření, jsou daleko častěji podmíněny rozhodnutími učiněnými mimo území ČR, rozhodně se nejedná o cílené projekty prováděné na popud ministerstva obrany. Nejde ovšem „pouze“ o nás, kvalitní dopravní infrastruktura je pro schopnost obrany Česka a pro spojence z NATO důležitější než pravděpodobnost, že v roce 2029 bude dodáno prvních šest letounů F-35 a dodávka všech 24 strojů bude dokončena v roce 2035.

„Nákup letadel F-35 je důležitý pro americké zbrojní firmy, které je dodají, a také z důvodu již zmíněné potřeby USA zřídit za peníze ČR na našem území vše potřebné pro potenciální využití českého vzdušného prostoru a logistického zázemí leteckými silami USA a dalších zemí NATO, vlastnícími letouny F-35,“ konstatuje s tím, že zároveň má ovšem Česká republika povinnost udržovat funkční dopravní infrastrukturu pro potřeby objektů zabraných americkou armádou, ostatně výslovně to zmiňuje i nedávno uzavřená tzv. „Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany“.

Zbožná přání

Funkční, fungující a robustní dopravní infrastruktura na našem území je přitom podle Jaroslava Štefce pro sousedící země NATO i pozemní vojsko USA, rozmístěné v Evropě, podstatně důležitější než to, jakými letouny Česko disponuje.

„Dopravní infrastruktura musí v případě války umožnit rychlé přesuny velkých vojenských kontingentů, zásobování jednotek na případném válčišti i efektivní využívání výrobních a opravárenských kapacit českého obranného průmyslu. Musí být odolná vůči narušení a ČR by proto měla disponovat dostatečnými kapacitami pro její rychlé opravy. Což je zatím bohužel pouze v oblasti zbožných přání. Využití dopravní infrastruktury v období krizí by mělo zahrnovat rovněž reálnými zásobami podložené plány pro zajištění distribuce potravin a pohonných hmot pro obyvatele. Pokud ale vím, nic takového neexistuje. Neexistují ani ty zásoby,“ konstatuje.

Obranná infrastruktura

Minulý rok prosadila Fialova vláda zákon, podle kterého bude muset každý kabinet vydávat na armádu minimálně dvě procenta HDP. Přitom hned rok po schválení zákon nedodrží, dvě procenta HDP se totiž budou podle odhadů příští rok rovnat 160 miliardám korun, resort obrany ovšem dostal od ministra financí Stanjury o šest miliard méně.

Je otázkou, zdali do dvou procent výdajů na obranu nezahrnout také náklady na dopravní infrastrukturu. „Významná část členských států NATO tyto výdaje skutečně vykazuje jako součást výdajů na obranu; v situaci, kdy po nás NATO požaduje jejich navýšení na dvě a výhledově možná až čtyři procenta HDP, bych to považoval za velmi přínosné. Proč to ČR nedělá, to je na delší povídání,“ říká Jaroslav Štefec.

Čtěte také:
Prezident bere vrchní velení armádě vážně. Na symbolickou funkci z rozpočtu vytáhne miliardu
Česká muniční iniciativa Petra a Petra. Jak to celé (ne)funguje?
Kdy nám česká média přestanou lhát o Ukrajině? Až válku prohraje?