To jsme na tom tak špatně, že se musíme srovnávat s Ruskem?

Všimli jste si, kolik lidí reaguje na jakoukoliv kritiku evropské vrchnosti a její politiky poznámkou, že v Rusku je to horší? Jako by pro nás měla být tato země měřítkem, se kterým se chceme srovnávat. Pokud například napíšete něco o postupném omezování svobody slova v EU, tak se můžete spolehnout, že na vás někdo vyrukuje s tím, že v Rusku je to mnohem horší, protože tam za zakázané výroky hrozí kriminál.

A teď nechme stranou, že se tomuto stavu blížíme i v EU, kde se objevují návrhy na zařazení tzv. „nenávistných výroků“ mezi „eurozločiny“. Tedy například vedle terorismu nebo obchodování s lidmi. Nebo pokud kritizujete pokusy kriminalizovat opozici v některé zemi EU, tak se dříve či později (ale spíše dříve) objeví někdo, kdo vám vmete, že v Rusku padají opoziční politici z okna. No a podobně dopadnete v případě, že se pustíte do kritiky zasahování soudů do voleb a svobodné politické soutěže. Vzápětí se totiž dozvíte, že v Rusku žádné svobodné volby nejsou.

Podobných příkladů by tu mohla zaznít ještě celá řadu a zná to nejspíš každý, kdo otevřeně kritizuje současné směřování „západu“. Vždy mne při nich napadne, že to už jsme na tom tedy hodně špatně, když je pro nás měřítkem svobody Rusko. To nás jako má uspokojit, že tam je situace horší? A teď abstrahujme od toho, že vlastně ve skutečnosti ani nevíme, jak to v Rusku doopravdy chodí. Drtivá většina z nás může informace o tamních poměrech čerpat pouze z médií a na základě toho si vytváří své představy, které se však nemusí shodovat s realitou. Takže spíše by měla otázka znít, zda nás má uspokojit to, že na tom nejsme zatím tak špatně, jak si myslíme, že na tom jsou Rusové.

Proč měřítkem?

Někteří z lidí, kteří „argumentují“ porovnáváním s Ruskem, se často podivují také nad tím, proč se člověk zaujímající kritické postoje k situaci v EU nevyjadřuje stejně také k poměrům v Rusku. Přičemž pro ty nejhlubší „studnice moudrosti“ je to dokonce důkazem proruské orientace dotyčného kritika, případně i jeho financování Kremlem. Jenomže proč by se měl člověk trefovat do něčeho, co ho zase až tak moc netrápí? Jaký dopad má na svobodu slova u nás to, že v Rusku neexistuje? Žádný. Zato pokud by se evropská vrchnost opravdu rozhodla u nás zavírat za „nenávistné výroky“, tak bychom to už secsakra pocítili.

Rusko nad námi totiž nemá žádnou moc (přestože by ji asi rádo mělo), zatímco evropská vrchnost ji má. Proto je nutné si všímat toho, zda a jak ji případně nezneužívá třeba k omezování naší svobody. Jenomže toho si srovnáváním se s Ruskem nevšimneme, a naopak si budeme bláhově myslet, že je vlastně všechno v pořádku, protože tam je hůř. Zda a jak se naše svobody mění, zaznamenáme totiž jedině v případě, když budeme jejich současnou úroveň porovnávat s tou, jaká panovala v dobách, kdy ještě existoval Západ. Jenomže takové srovnání je příliš „nebezpečné“, a tak se raději poměřujeme s Ruskem.

Ono je totiž zřejmé, jak by to srovnání se Západem dopadlo…

Čtěte také:
Když nevíš kudy kam, vraz tam Rusko
Brusel bojuje proti svobodě slova
SPOLU prý udělalo Česko bezpečnějším. Akorát, že vůbec…