Smrtící ideologie
Až hořící Francie najednou všem připomněla, jakého „obohacení“ se může záhy dočkat celý kontinent.
Ulice celé řady měst včetně Paříže v plamenech, tvrdé bitky na ulicích s policií.
V městečku L’Hay-les-Roses na jižním předměstí metropole se rabující dav pokusil o atentát na místního starostu Vincenta Jeanbruna. Nenašli ho doma, tak mu alespoň zapálili dům. V městě Nantes znesvětili památník obětem holocaustu a zneuctili francouzskou vlajku.
Místní média informují o tom, že sedm policistů v Lyonu utrpělo při potlačování nočních nepokojů střelná zranění, podle předběžných vyšetření asi způsobená brokovnicí. S napětím se čeká na potvrzení nebo vyvrácení zpráv z různých míst o střelbě z AK47. Jsou to ještě nepokoje? Nebo už náběh na občanskou válku?
Zatím těžko říct. Jasné však je, že Francie se stala už před drahnou dobou tragickým příkladem toho, co způsobují ideologické iluze, v tomto konkrétním případě blábolení o „obohacujícím hodnotách“ multikulturalismu. Blábolení, jež stále pokračuje a sílí, ačkoli už několik evropských politiků prohlásilo, že multikulturalismus selhal a už i slepí lidé vidí tragické následky této ideologie.
Zprávy o migrantech bez cenzury
Stále více „vítačských“ zemí už také šlape na brzdu nebo rovnou řadí zpátečku. Německá města se bouří, kritizují vládu, že žije v ideologické bublině, nemá představu o skutečném počtu migrantů, ani o jejich chování a náladách ve společnosti, které začínají bublat.
Také Švédsko, které před nějakými osmi lety přijalo naráz 163 tisíc migrantů, prudce mění svůj přístup. Politiky k tomu donutilo nebývalé násilí migrantských gangů, které se nerozpakují používat na ulicích švédských měst automatické zbraně a ruční granáty. Vláda se v této oblasti inspirovala v Dánsku, které už se také začíná probouzet.
Po celých desetiletích, kdy ultralevicoví aktivisté ve Švédsku prosazovali tvrdou cenzuru v oblasti zveřejňování etnického původu zločinců, se po vlnách ochromujícího násilí v ulicích prolomily ledy. Nedávno byla například zveřejněna zpráva, že skoro dvě třetiny mužů odsouzených ve Švédsku za znásilnění se narodily v zahraničí. Vstřícnost Švédů se na základě svobodnějších informací, necenzurovaných ideology vytrácí. Začíná převládat názor: „Využívají jen náš blahobyt a benefity,“ jak napsal britský týdeník Economist.
Přerozdělování všechno zhorší
Za této situace je pochopitelné, že země, nejvíce postižené řáděním ilegálních migrantů, tlačí na nějaké řešení. Je ovšem smutné a zarážející, s jakou vervou se pouští do urputného opakování stále horších chyb. Namísto nekompromisního přístupu k zemím odkud migranti proudí, politiky „cukru a biče“, tedy přesné a cílené pomoci na jedné straně a použití sankcí a také síly ještě před břehy Evropy na straně druhé, slyšíme pořád dokola opakované nesmysly o přerozdělování. Copak vážně nikomu z přerozdělovačů nedochází, že přerozdělování nic nevyřeší, ale jen roznese problém do dalších a dalších zemí, takže se po čase spojí a vybuchne celá Evropa?
Podraz na celý národ
Jakkoli jsou snahy postižených evropských zemí alespoň pochopitelné, tak je zcela nepochopitelný přístup naší vlády a jejího reprezentanta v této oblasti, ministra vnitra Rakušana, který odsouhlasil evropskou migrační reformu, počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl – jak je u této vlády zvykem, bez sebemenší diskuse, zbaběle za zády celého národa, zkrátka „o nás bez nás“ po vzoru komunistických papalášů, a nestyděl se ještě tvrdit, že Česko může na této reformě prý vydělat. Výstižně na něj reagoval politolog Lukáš Valeš v televizi Prima: „To jsou bláboly. Ale u pana Rakušana se asi člověk už taky nemůže ničemu divit. Vidíme přece obrovský nárůst trestných činů v celé západní Evropě. Vůbec nechápu, jak se ministr vnitra, zodpovědný za bezpečnost České republiky, může pod něco takového podepsat,“ zdůraznil politolog.
Bohužel je to tak, v migrační politice Fialova vláda podrazila Visegrád, zdravý rozum a hlavně bezpečnost svých vlastních občanů. Sprostě a přezíravě. Vzpomeňme si na to všichni až uvidíme válečné výjevy nejen ve Francii, ale i v našich ulicích.
Tento názor potvrzují i další odborníci a politici, například polský premiér Mateusz Morawiecki, který míní, že „Nucená repatriace migrantů povede ke snížení bezpečnosti v Polsku.“ Nemusíme snad ani upřesňovat, že nejen v Polsku přestane být bezpečno.
Kdo komu zlomí vaz
Je zde však ještě jedna možnost, o které se vůbec nemluví, že je Vít Rakušan možná extrémním konzervativcem a nepřítelem Evropské unie, kterou se rozhodl svým nadšeným souhlasem s migrační reformou rozložit. Jak opět upozornil Lukáš Valeš: „Jsem zděšen, máme rok do evropských voleb a to je obrovská munice pro evropské populistické strany. Jestli opravdu chceme zničit Evropskou unii, jde o další krok pro to, aby její kritici získali půdu pod nohama,“ varoval.
Ať už je pan Rakušan zcela zaslepeným ideologem nebo nějakým „tajným agentem“ rozvracečů Evropy, výsledky jeho eurosvazáckého snažení poznáme již brzy a obávám se, že to bude hořké poznání.
Jak zaznělo v jedné diskusi na sociálních sítích o násilí ve Francii: „Přistěhovalci buď zlomí vaz Francii, nebo Francie jim, ale jasně se ukázalo, že politika ústupků k menšinám, extrémních ohledů a dívání se jinam nejenže nefunguje, ale je kontraproduktivní.“ To se dá podepsat a také doplnit: „Přistěhovalci buď zlomí vaz Evropě, nebo Evropa jim, ale jasně se ukázalo, že politika ústupků k menšinám, extrémních ohledů a dívání se jinam nejenže nefunguje, ale je kontraproduktivní.“ Katastrofálně kontraproduktivní…
Komentáře (0)