Otázku, kdo a za co přesně na Letné demonstroval, si dnes klade mnoho občanů. Jedna z odpovědí je však zarážející natolik, že jsem si ji dovolil rozebrat a náležitě zanalyzovat. Jmenuje se DeepState.
Ten anonymní výkřik zachycený kdesi v hlubinách Facebooku a nyní použitý v nadpisu článku, mi začal od večerních hodin, kdy jsem ho četl a přelétnul očima, stále více a více vrtat hlavou. Není to nakonec, byť naprostou zkratkou, řečeno poměrně výstižně? Co je to vlastně český DeepState? Touto otázkou se doposud nikdo pořádně nezabýval. Mnoho občanů netuší přesně, co je to DeepState sám o sobě, natož ten údajný a náš. A mnoho lidí netuší ani to, co si vlastně představit pod pojmem stát, a kde se ony nebezpečné hlubiny DeepState nachází. Odpověď překvapí nejen je.
Stát jsme my
Známý absolutisticky narcistický výrok francouzkého krále Ludvíka XIV. dnes můžeme směle nahradit povšechným množným číslem. Ale ne tak zcela. Už Niccolò Machiavelli viděl stát jako politický útvar existující na daném území bez ohledu na konkrétní vládnoucí režim. Jde o útvar neutrální, nezahrnující ve své podstatě myšlenku ani dobra, ani zla.
To je sice poněkud v rozporu s názorem Maxmiliana Carla Emila Webera, zakladatele sociologie jako takové, že stát je vykonavatelem legitimního násilí delegovaného společností, ale jen zdánlivém. Vymáhání zákonů a práva jako takové nelze považovat za zlo, ani dobro jako takové. Zůstaňme tedy u konstatování, že stát je územní veřejnoprávní korporací uznávanou okolními státy, realizující společenskou smlouvu mezi jednotlivcem a vládnoucím aparátem. Občané jsou tedy jednou ze stran stát tvořící, a výrok „stát jsme my“ tak má své nesporné oprávnění.
Vznik hlubokého státu
Pokud chcete pochopit nějaký koncept či pojem, a je vedlejší, zda jde o zákon, filozofický směr, chemický postup či instrukční sadu mikroprocesoru, je nejlepší vydat se až k okamžiku jeho vzniku. Zde jsou ještě patrny příčiny, motivace a původní řešený či popisovaný problém, včetně různých postranních uliček a argumentací, které se časem ukázaly býti slepými. Nejinak je tomu u DeepState.
Slovo, které mnozí zachytili až v souvislosti s nástupem Trumpa a jeho kritikou fungování liberálního státu a jeho médií, je ve skutečnosti daleko starší. Pochází z Turecka, kde se pod pojmem „Derin Devlet“, což je doslovný překlad sousloví, objevil již v 90. letech při sílícím potlačování kurdského odboje. Jednalo se o propojení armádních kruhů, politiků a jejich civilních protagonistů s metodami podsvětí, nasazenými pro utužování vlivu státní moci nad rámec svých oficiálních zákonných možností.
Dnešní hluboký stát
V okamžiku, kdy o hlubokém státu začal mluvit například Trump, byl svět již jinde, v éře digitální. Stará mainstreamová média a jejich vliv začaly právě převálcovávat sílící sociální sítě a jejich vzrůstající moc nezůstala ze strany DeepState bez povšimnutí. Cenzura digitálních platforem přišla jako odezva a obranný mechanismus toho, co hluboký stát ohrožovalo. Nyní jsou tak cenzurované sociální sítě jeho de facto součástí, protože je ovládá a kontroluje pro udržení svého vlivu.
Definici je tak nutno rozšířit i na tímto vlivem promořený veřejný prostor a v něm působící zdánlivě apolitické instituce, pro které je stále těžší si tento statut udržet. Rozšířil se tak nejen do sféry mediální, trestněprávní a občanskoprávní, ale i vzdělávací, neziskové a mnoha dalších oblastí. Vznik hlubokého státu je důsledkem léty prohlubovaných degenerativních změn v chápání liberální demokracie jako takové, která zůstává liberální již pouze svou ochotou tolerovat protizákonné excesy jeho jednotlivých elementů.
Dobře ukrytá moc
Hluboký stát je ale stále jen abstraktní pojem, neživotný a akce neschopný. Jeho konkrétní aktivity mají vždy na svědomí konkrétní lidé, kteří v zájmu vlastního ideologického přesvědčení neváhají zneužívat své funkce, pracovní pozice, či v rámci postavení získaných neveřejných informací k boji proti vnitřnímu nepříteli. Ten se pro DeepState stává v zásadě symptomatickým, protože slouží jako důvod i omluva k dalšímu utahování šroubů. To probíhá napřed vždy podzákonnými procesy, které, pokud již ke svému účelu nestačí, bývají nahrazeny dostatečně ohýbatelnou zákonnou úpravou, jako v případě nechvalně známého paragrafu 318a Trestního zákoníku o Neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Na tyto jednotlivé součásti a hybatele hlubokého státu nebývá moc vidět, svoji záškodnickou činnost provádí spontánně, distribuovaně a na základě neformálních pokynů či přesvědčení. Místa obsazená v důsledku dlouhého pochodu institucemi tento typ všudypřítomné měkké totalitní moci umožňují a je velmi obtížné s tím cokoliv udělat, protože jde o série drobných ústrků, schválností a pochybení, na jejichž aktivisticky poťouchlé aktéry nebývá za normálních okolností tak úplně vidět.
S barvou ven
V jednom případě ale fíkové listy padají a DeepState se vrhá do boje jako jeden muž, bez strachu z prozrazení. Nastává to tehdy, kdy se mu sáhne na peníze. Ano, to je případ chystané obdoby zákona FARA, kontroly nad dodržováním veřejnoprávních povinností u České televize, nebo jakéhokoliv omezování rozpočtů tam, kudy svůj vliv dlouhodobě a bez obav prosazoval. Týká se to nejen politiky, státu a institucí, ale i kultury, divadel a angažovaných umělců. No a přesně tihle všichni byli ti, kdo náhle pocítil potřebu demonstrovat na Letné. Na demonstraci, která se konala vůči vládě, která ještě ani pořádně vládnout nezačala, a tento zvláštní nepožadavek od ní i požadovala. Takže ano. Šlo o defilé hlubokého státu a jeho vědomých či intuitivně vedených příznivců, podporovatelů a beneficientů. A také médií a již zdaleka ne tak jednotné kulturně politické fronty, a vlastně všech, na koho tyto liberálně nedemokratické mantry ještě působí.
Zdá se, že onen výkřik nalezený na Facebooku měl nakonec, minimálně částečně, pravdu. Bulvární a zkratkovitou, ale trefnější a dávající jednoduchou odpověď na zdánlivě složité podhoubí současné mizérie, které však najednou vyrašilo samo. Ano, český DeepState nepochybně existuje. A je silnější, než jsme si mysleli. Ke svému dalšímu rozvoji však potřebuje klid, ticho a nevšímavost, a o tu by nyní, při troše snahy, mohl snad konečně přijít…
Čtěte také:
Nepotismus jako nástroj budování deepstate
Chapadla Deep Statu vedou k FEDu. Tam pramení zlo a tam je třeba seknout kořeny
Zděšení až do morku Deep Statu. Za vítězstvím kráčí Trump
