Letadlo s kapacitou téměř dvou stovek cestujících, ale na palubě jediný deportovaný migrant. Německé úřady čelí kritice kvůli neobvyklému způsobu vyhoštění, který může daňové poplatníky přijít na desítky tisíc eur. Případ ze Severního Porýní-Vestfálska vyvolal otázky, nakolik efektivně německý stát nakládá s veřejnými penězi při prosazování své migrační politiky.
Boeing 737 polské charterové společnosti Enter Air odstartoval 29. září ve 12:44 z letiště v Düsseldorfu. Na palubě letadla se 189 sedadly byl však jediný vyhošťovaný člověk, muž s libanonským občanstvím. Doprovázelo ho několik policistů, lékař a posádka letadla. Po zhruba dvou hodinách stroj přistál v bulharské Sofii. Muž podle dostupných informací neměl záznam v trestním rejstříku a do Evropské unie původně vstoupil přes Bulharsko. Německé úřady ho proto do této země vrátily na základě takzvaného dublinského systému, podle něhož může za posouzení žádosti o azyl odpovídat jiný členský stát. O jeho případném návratu do Libanonu nyní rozhodují bulharské úřady.
Kolik neobvyklá cesta skutečně stála, zatím není jasné. Ministerstvo Severního Porýní-Vestfálska odpovědné za uprchlickou politiku uvedlo, že konečné vyúčtování dosud nemá k dispozici. Pro představu však poslouží podobné lety z minulého roku. Za pronájem letadla, kterým bylo deportováno sedm lidí, úřady zaplatily přibližně 63 tisíc eur, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Další náklady představovaly služby zdravotníků, tlumočníků či letištní poplatky. Podle německého deníku Die Welt se celkové náklady sedmi vyúčtovaných deportačních letů z roku 2025 pohybovaly mezi přibližně 50 a 98 tisíci eur za jeden let. Přesná cena zářijové deportace jediného muže však zatím nebyla zveřejněna.
Nabízí se proto otázka, proč úřady pronajaly tak velké letadlo, když potřebovaly přepravit pouze jednoho člověka. Ministerstvo vysvětluje, že počet deportovaných se může na poslední chvíli změnit. Někteří lidé nejsou v den odletu k nalezení, jiní nemohou cestovat ze zdravotních důvodů nebo mezitím z Německa dobrovolně odejdou. Konkrétní příčiny nízké obsazenosti tohoto letu ale ministerstvo neupřesnilo. Situaci komplikuje také skutečnost, že přijímající země často omezují počet deportovaných na jednom letu. Podle německé veřejnoprávní stanice WDR například Bulharsko přijímá návraty v rámci dublinského systému pouze letecky. Objednaný charter navíc zpravidla nelze bezplatně zrušit méně než 72 hodin před odletem.
Případ přitáhl pozornost také kvůli širším nákladům německé návratové politiky. Jen za sedm charterových letů v roce 2025 zaplatilo Severní Porýní-Vestfálsko dohromady více než půl milionu eur. Podle údajů zveřejněných stanicí RTL využila země v letech 2025 a 2026 celkem 17 pronajatých letadel k návratu 143 lidí. Kritici upozorňují na nepoměr mezi kapacitou těchto strojů a počtem přepravovaných osob a požadují hospodárnější organizaci deportací. Úřady naopak poukazují na právní a bezpečnostní omezení, která možnosti levnější přepravy zužují.
