Je zajímavé, jak se nám jako bumerang stále vrací téma přijetí eura. Nejvíce fascinující je, že drtivá většina Čechů více než deset let stále odmítá přijmout euro, a politici jim ho stále vnucují. Jako by nevěděli, co Češi chtějí. Člověk by řekl, že se to už nemusí probírat. Není tomu ale tak. Když politická strana nemá co nabídnout, což se u nás stává často, řekne, že chce euro. A tím se téma opět ocitne ve hře. Vysvětluji si to tím, že za euro bojují především profesionální lobbisté, nejspíše placení exportéry, a pravděpodobně i zahraničními politickými neziskovkami.
Koruna stále silnější
Proč exportéry? Protože z nadhledu dvaceti let má koruna tendenci spíš posilovat. Všichni si pamatujeme kurz nad 35 Kč za euro a dnes je pod 25 Kč. No, a to představuje pro exportéry problém, protože ti, když prodávají za stále stejnou cenu v eurech, nakonec dostávají stále méně a méně korun. Exportérům proto vyhovuje oslabující koruna nebo stagnace kurzu, což by přechod na euro přinesl.
Tito lobbisté navíc využívají naivity těch, kteří se domnívají, že když budeme mít euro, tak se k západní Evropě a hlavně k Německu připojíme pupeční šnůrou. Podle mě si myslí, že když bychom měli euro, nemůže nastat vystoupení z eurozóny a EU.
Je to ovšem naivní představa. Podívejte se na rok 1993, kdy jsme československou korunu snadno rozdělili na českou a slovenskou. Šlo to rychle a bezproblémově. Stačí, když obě strany chtějí. Tehdy chtěly. Dnes by to ale s eurozónou nebylo tak snadné.
Zajímavé je, že za korunu nebojuje nikdo, kromě některých politických stran. Nikdo neplatí nějaké organizace, aby bojovaly za zachování koruny, třeba prostřednictvím kampaní na sociálních sítích. Zkrátka lidé sami vidí, jaké problémy přineslo euro třeba Řecku. Vidí, že v mnoha zemích, kde bylo euro přijato, ceny rychle vyskočily, například to na vlastní kůži zažily stovky tisíc českých turistů letos v Chorvatsku. Zajímavé je, že na Slovensku ceny podle statistik nevzrostly, ale snad všichni tam mají pocit, že je vše dražší. Paradox.
Česká versus slovenská ekonomika
Podívejme se na jednotlivé argumenty pro přijetí eura. Jeden z argumentů, který slýchám od bojovníků za euro, zní: S eurem porosteme rychleji, protože budeme více propojeni se Západem. Co říkají data? K porovnání jsem si vybral Slovensko. Proč? Protože to je nám v rámci EU nejbližší ekonomikou, a navíc se tam eurem platí. Můžeme tak krásně simulovat, jak by asi vypadala naše situace, kdybychom také přijali společnou evropskou měnu.
Vybral jsem si období od roku 2016 do roku 2022, aby nikdo neříkal, že si vybírám roky, kdy si ještě euro na Slovensku „nesedlo“. Porovnejme to na průměrech růstů hrubého domácího produktu (HDP). Český průměr je mizerný. V průměru jsme rostli jen o 2,1 %. O kolik rychleji rostlo Slovensko, když má euro? Překvapivě rostlo také jen o 2,1 %. To je zajímavé. Obě země rostly stejně, a přitom bojovníci za euro tvrdili, že s eurem se budou mít Slováci lépe. Tady euro naprosto selhalo. Kvůli růstu není nutné euro zavádět. Můžeme si nechat korunu.
Zrádná inflace
Jak to je s inflací? Dokonce i někteří politici tvrdí, že kdybychom měli euro, nepřišla by s válkou na Ukrajině taková inflace. Stačí se podívat na statistiky z letošního léta: Měli jsme měsíce, kdy jsme měli inflaci nižší i vyšší než Slováci. Rozhodně ale nejde říct, že by na tom byla jedna země jasně lépe. Euro tedy Slovensku k nižší inflaci rozhodně nepomohlo. Myslím si, že kdyby mělo Slovensko svou korunu, jeho inflace by bylo podobná té jeho dnešní. To ukazuje, že euro nehraje velkou roli. Důležité je, aby domácí centrální banka včas na inflační tlaky reagovala.
Samotnou výši inflace obvykle přinesou regionální vlivy. Velmi často vidíme, že když rostou ceny potravin, podobně rostou na Slovensku, v ČR i Polsku apod. Podobné to je i s jinými položkami. Když si srovnáme všechny země eurozóny, nejhorší výsledek má Estonsko, následováno s výrazným odstupem ČR, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Vidíte, že celý region má vysokou inflaci a měna nehraje velkou roli. Naopak nejnižší inflaci mají státy, které jsou daleko od Ruska a nejsou závislé na importu ruských energií.
Hodnota peněz
Další položkou, která nás zajímá, jsou reálné mzdy. Tedy o kolik jsme si v roce 2022 za svou rostoucí nominální mzdu koupili reálně více. To není hezký pohled. V rámci nejen EU, ale i OECD má ČR naprosto rekordní propad reálných mezd. Vloni jsme si do nákupního košíku „naložili“ o 7,7 % méně zboží. I Slovensko na tom bylo lépe, když zažilo propad jen kolem 5 % a bylo 8. nejhorší. V této kategorii tady euro vítězí nad korunou. Možná je to ale spíš dotaz na vládu, jestli za reálnou mzdu nemůže více ona, než samotná měna. Tripartita prostě nedokázala prosadit zvýšení mezd.
Možná, že rok 2022 nebyl reprezentativní kvůli válce. V letech 2007 až 2021 činil průměrný růst českých reálných mezd 2,0 %, na Slovensku to bylo 2,3 %. Takže i v delším období euro vítězí, ale jen těsně.
Nicméně když se podíváme na to, jak si Slováci žijí a přibližují se svým spotřebními návyky Západu, vidíme, že od roku 2015 do roku 2022 rostly české maloobchodní tržby o 21 %, zatímco Slovenské jen o 15 %, což je zajímavé. Slováci naprosto zaostávají za jinými zeměmi. Jejich euro tedy prohrává.
Rozvrat veřejných financí?
Velmi často slýcháme, že máme rozvrácené veřejné finance. Když ale porovnám český dluh k HDP a slovenský dluh k HDP, je vidět veliký rozdíl. Český dluh i po posledním růstu činí jen 44 % HDP, zatímco slovenský dluh dosahuje 58 % procent. Přitom podíl 60 % je považováno za vysoký dluh. Proto taky tzv. Maastrichtská kritéria říkají, že země, která bude mít dluh nad 60 %, nemůže přijmout euro. Tady tedy euro proti koruně jasně prohrává.
Dalším indikátorem je nezaměstnanost a migrace. Slovensko má i s eurem mnohem vyšší nezaměstnanost, než Češi s korunou. Ještě v roce 2013 byla slovenská nezaměstnanost o 7 procentních bodů výš a byla tedy dvojnásobná než v ČR. V roce 2022 jsme se podle Eurostatu měli nezaměstnanost těsně nad 2 %, zatímco na Slovensku to bylo těsně nad 6 %. To není dobrá vizitka pro euro.
Stejné to je s tím, jak Slováci ve velkém odcházejí pracovat do České republiky. Naopak jen minimum Čechů žije na Slovensku. Jak je možné, že opouštějí svou zem, když mají euro? Tady euro tedy jasně prohrává. Evidentně se Slovákům žije lépe s korunou než eurem.
Vyhodnocení a strašení pádem koruny
Podívali jsme se na pár základních makroekonomických indikátorů a vidíme, že ve dvou případech nehraje roli, zda máte euro nebo korunu, výsledky indikátorů jsou totiž v průměru stejné. Euro jasně vyhrálo jednou a koruna třikrát. Vážně nevidím důvod, proč euro zavádět. Když tu někdo křičí, že chce euro, tak má buď liché argumenty, anebo bere euro jako novou víru, o které se nepochybuje.
Ti, co by chtěli euro, ukazují na Nomuru. Japonská banka Nomura totiž nedávno prohlásila, že u ČR hrozí měnová krize. Ihned jsem četl, že kdybychom měli euro, tak toto nemusíme řešit. Na to je potřeba odpovědět, že už vloni na podzim Nomura varovala před krizí a žádná nepřišla, naopak až do dubna koruna posilovala.
Index Nomury z velké části odráží stav platební bilance. Ta říká, zda je měna vzhledem k zahraničnímu obchodu podhodnocena, nebo nadhodnocena.
Tady za poslední rok vidíme dost nestabilní vývoj. Vloni na podzim platební bilance říkala, že by měla koruna oslabit, aby se bilance přiblížila k nule. Pak celé jaro naopak říkala, že by měla koruna posílit. Jenže v červnu se indikátor zase zhoršil a Nomura vyslala opět varovný signál. Stručně a jasně, je to houpačka a tvrdit, že kvůli platební bilanci bude měnová krize, je moc jednoduché a má to podle mě hlavně vyvolat velké titulky v novinách.
Pád měny je ve skutečnosti daný tím, jaká je makroekonomická situace země. Pokud je špatná, láká to spekulanty. Aby mohla měna padnout, je potřeba ale hodně spekulantů, kteří mají dost kapitálu. Proti nim se pak postaví centrální banka. Jenže centrální banka ČR má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě. Naši banku je velmi složité porazit.
Přijde mi zbytečné, jak lobbisté neustále tlačí, aby byla ignorována drtivá většina voličů. Maximálně se odkáží na to, že vstupem do EU jsme se už dávno zavázali přijmout euro. To by mělo udělat i Švédsko a vykašlalo se na to a vyjednalo si výjimku. Pokud chce tato vláda demokraticky respektovat většinu, neměla by miliony voličů přehlížet. Navíc některé strany před volbami tvrdily, jak jsou proti euru a pod vlivem miniaturních stran změnily názor. Což je podvodem na voliče.
Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny CFG.
Přesně 👍💛