Jsem si víceméně jist, že pokud se někdo zeptá čínského vůdce Si Ťin-pchinga, jenž prosadil změnu ústavy, v březnu se stal prezidentem a na tomto postu setrvá asi do konce života, kterého politika má na světě nejraději, odpověď by zněla: Ursulu von der Leyenovou. Matka sedmi dětí totiž poté, co se jako první německá ministryně obrany zasloužila o neblahý stav Bundeswehru, vzplála na starší kolena nehynoucí a vášnivou láskou ke Green Dealu, který lze směle nazvat Titanikem evropské ekonomiky. Si, který neřeší, jakou má kočka barvu, ale jak moc umí chytat myši, proto musí Ursulu milovat.
Dvanáctá předsedkyně Evropské komise, jejíž mandát letos končí, přesvědčila o svém patřičně zeleném vidění světa mimo jiné v roli hlavního řečníka na konferenci Green Deal Summit Prague 2023. Čínský prezident asi neposlouchal, ale pokud ano, musel se zalykat blahem, a mít hlavní řečnici po ruce, dostala by upřímného Brežněva.
Vlajkovou lodí Green Dealu je totiž elektromobilita, ve které Čína jednoznačně dominuje zbytku světa. Dárek Evropské komise v podobě závislosti starého kontinentu na Číně tak lze srovnat snad pouze se schopností Frau Ursuly vyvolat na Tchaj-wanu i za cenu protestů Miloše Vystrčila a Markéty Pekarové Adamové referendum, ve kterém by si obyvatelé ostrova odhlasovali připojení k Číně.
Peking jede bomby
Na současném stavu se podepsali v nemalé míře i spojenci z USA, kteří loni přijali zákon o snižování inflace (IRA), který znamená podstatnou změnu v americkém přístupu k byznysu s Čínou. Zákon má globální důsledky a ovlivní také střední Evropu. Washington totiž používá dotace s cílem omezit Číně přístup na americký trh jako nástroj své průmyslové politiky ve snaze přibrzdit, když už ne úplně zablokovat expanzi čínského automobilového průmyslu v USA.
V důsledku toho zaměřil Peking pozornost na ovládnutí evropského trhu, přičemž využil, využívá a bude využívat rostoucí závislost především německých firem na čínských technologiích v oblasti elektromobility. Podle prestižního IW Köln dochází v „automobilovém sektoru k silným otřesům, které způsobila Čína jako exportér elektromobilů. Pro ilustraci, v prvním čtvrtletí roku 2023 narostl dovoz čínských vozidel do Německa o 338 %.“
Německé automobilky se bojí odvety
Ursula von der Leyenová sice pravila na půdě Evropského parlamentu v projevu o stavu Unie, že si Evropa posvítí na nízké ceny čínských automobilů, ale to je tak všechno, co může udělat. Německé automobilky totiž paradoxně neprojevují velkou podporu omezení dovozu čínských vozidel do Evropy, protože se oprávněné bojí odvety komunistické supervelmoci.
S pravděpodobností hraničící s jistotou lze proto říci, že středoevropský region včetně Česka má kvůli tomu stále se prohlubující problém. Automobilový průmysl zemí V4 vygeneroval v roce 2021 podle Eurostatu kladné saldo v obchodu jak se členskými státy EU, tak se zbytkem světa, toto průmyslové odvětví se stalo hybnou silou hospodářského vývoje. Firmy zemí V4 působí jako dodavatelé komponentů pro německé značky, přičemž doposud těžily z kombinace nižších mezd, průmyslové tradice a vysoce kvalifikované pracovní síly. Konkurovat Číně je ovšem nemožné.
Pokračování článku najdete v lednovém vydání měsíčníku TO, který je stále v prodeji.
Je to další krásný příklad čínské flexibility. EU a její lobbisté si vymysleli Green deal a chtějí zakázat benzínové motory, aby lidé kupovali jejich úmyslně předražená elektroauta. Čína se okamžitě přizpůsobí a přinese na trh o polovinu levnější vozy, které ovšem mají naprosto srovnatelnou kvalitu. Už se moc těším, až si jeden z nich budu moci koupit. Škoda jen, že české vlády dělají vše proto, aby se tento trend v zemi neuchytil, zejména naprostou ignorací budování odpovídající infrastruktury pro elektro provoz. Jsme 100 let za opicemi a ještě si dovolujeme Čínu kritizovat…..jsme paka.