Menu
Přihlásit se

V květnu 2016 jsem dělal skoro hodinu dlouhý rozhovor s tehdejším šéfem opozice, předsedou ODS. Interview proběhlo bezkonfliktně, Petr Fiala mimo jiné rozvážně a uvážlivě vyprávěl, že se ODS, kterou převzal po předčasných volbách v roce 2013 s rekordně nízkým volebním ziskem 7,72 procenta, pomalu dostává do formy.

Petr Bošnakov
Publikováno 03/02/2024
Doba čtení 3 min.
Premiér Petr Fiala (ODS), vlevo, a místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zdroj: ČTK / Krumphanzl Michal

Po celou dobu rozhovoru jsem si kladl otázku, jak asi musely vypadat devadesátiminutové přednášky profesora politologie a rektora Masarykovy univerzity? Nabyl jsem totiž dojmu, že Petr Fiala nepatří mezi dynamické rétory. Odpovědi jsem se dočkal po šesti letech od jednoho bývalého Fialova studenta, pozdějšího vcelku úspěšného politika, který se dnes pohybuje velmi zdatně v mediální sféře.

Dozvěděl jsem se, že přednášky nebyly úplně nudné a kouzlo úspěchu údajně nejmladšího profesora v historii Česka a prvního premiéra–politologa spočívá ve schopnosti vyhýbat se střetům s vědomím toho, že se věci samy od sebe nějak vyřeší a poté je vhodné k nim zaujmout stanovisko. Proto o pár let později nešel do přímého volebního střetu s Andrejem Babišem, ale stanul v čele koalice slabých SPOLU a souhrou pro něj šťastných okolností v podobě miliónu propadlých hlasů vystoupal na vytoužený vrchol v podobě premiérského postu. 

Hlavně klid

Ačkoli v té době asi premiér ještě nic netušil o existenci „průměrného týmu s menšími finančními prostředky“ FC Liverpool, který trénoval jeho za dalších pár měsíců oblíbený trenér Jügen Klopp, držel se osvědčené fotbalové strategie, že vítězná sestava a strategie se nemění. Přestože inflace rostla a energetická krize bušila na vrata, kvůli uspokojení personálních ambicí všech pěti stran vznikající koalice, vyhodil z okna minimálně pár desítek miliónů korun za účelem vzniku tří zbytečných ministerstev. Hlavně že byl klid. 

Přešel s noblesou vyslaný signál, že dlouhodobě připravovaný člen STAN na post ministra průmyslu a obchodu Věslav Michalik, musel svojí nominaci kvůli nepříliš průhlednému podnikání stáhnout a jmenoval náhradníka, neznámého privátního bankéře Jozefa Síkelu.

Bude reakce na Blažkovy výroky?

Rovněž neměl problém věnovat Pirátům se čtyřmi poslanci, které jeho vláda ani nepotřebuje, tři ministerstva, včetně postu vicepremiéra. Ministrem zahraničí se stal ve volbách propadnuvší Jan Lipavský, který by podle bývalého prezidenta Václava Klause nebyl přijat na ministerstvo zahraničí ani jako referent, protože na to nemá kvalifikaci. Když prezident Zeman reagoval ve smyslu, že přes jmenování Lipavského nejede vlak, poslal na Hrad vyjednat jeho jmenování ministra spravedlnosti Blažka, kterému tímto vystavil bianko šek na další konání.

Jsem docela zvědav, jak zareaguje na jeho dva v těsném sledu jdoucí rozhovory pro CNN Prima News, ve kterých Don Pablo shodně prohlásil, že základy dnešní až nenávistné atmosféry v Poslanecké sněmovně položila Pětikoalice na začátku volebního období kádrováním nominantů opozice, pod kterým je podepsána především jeho oblíbenkyně Markéta Pekarová–Adamová, šéfka Top 09. Odhaduji, že nijak.

I hroch může závidět

Rozvážná politika v podobě nepouštění se do střetů a řešení problémů premiéra Fialy pokračovala. Zatímco nikterak odvážný Bohuslav Sobotka sebral odvahu vyhodit z vlády v roce 2017 Andreje Babiše, premiér zdatně vyseděl aféru Dozimetr. Taktně přešel, že se ministr školství Petr Gazdík stýkal s bývalým loajálním pomocníkem krále českého organizovaného zločinu Radovanem Krejčířem, svého času nesvéprávným Michalem Redlem v „absolutně zabezpečené kanceláři“ a komunikovali spolu přes mobil s kryptografickou ochranou. Míša Redl přitom v té době s dalším vlivným členem STAN, neoprávněně vyloučeným Petrem Hlubučkem, tuneloval Pražský dopravní podnik. Gazdíkovi stačilo odstoupit z postu ministra, poslanecký mandát si však nechal.

Vzhledem k nezbytnosti uvážlivé politiky premiéra příliš netrápí, že proces nedigitalizace ministra Ivana Bartoše stojí Česko přes 7 miliard ročně. V době stávky na konci listopadu loňského roku se takticky vyhnul debatám s pracujícím lidem a skočil se podívat na kravín Jurečkova bratra v družstvu Pooslaví Nová Ves.

Omluva stačila

A když jeho oblíbenec, šéf Ministerstva práce a sociálních věcí a lidovců Marian Jurečka trapně mlžil až lhal o tom, kterak šel 21. prosince ve večerních hodinách, kdy bylo známo, že se na Filozofické fakultě UK odehrál nevídaný masakr, dokonzumovat svůj podíl z rautu za 400 000 korun vytažených z kapes daňových poplatníků, spokojil se premiér s omluvou.

O jeho zapomenutém necelém miliónu v hodně podezřelé kampeličce nemá cenu se snad ani bavit. Potenciální světový lídr, který na začátku října získal jako první český premiér prvenství v kategorii nejméně oblíbený politik světa, má přece důležitější starosti než si pamatovat, kam, kdy a proč vložil pár korun.

Tvrdě a správně

Je otázkou, do jaké míry a zdali vůbec donutí premiéra k nějakému konání jeho vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan, jehož děti si hrají po vzoru strýčků Redla s Gazdíkem s mobilem s kryptografickou ochranou. Pár dnů se mohl Petr Fiala utěšovat tím, že adresátem vzkazu z volejbalové kabiny byl nikoli on, ale jeho jmenovec Radim z SPD.

Teď už je ovšem jasné, kterému Fialovi vyslal Rakušan vzkaz rovnající se hození vidlí do jeho úsilí: „Je třeba je českou politiku přitvrdit a dělat jen to, co je správné!“ Přejde premiér poté, co jeho vicepremiér v Sokolově skoro koupil pro stát ČEZ, do ofenzívy nebo vsadí na doposud úspěšnou strategii, že to nějak dopadne a kdo nic nedělá, nic nepokazí?

Vyvolá akce reakci, neboť svou akčnost vyčerpal na schůzi Sněmovny, kdy debatu poslanců komentoval slovy: „Mě už to taky s…?“ Těžko říct. Každopádně, pokud se premiér rozhodne odpovědět stejnou mincí a zvolí dress code v podobě mikiny s kapucí, džínů, tenisek a v ruce bude mít půllitr piva, i přes značnou pracovní vytíženost pro mě nebude sebevyloučenější lokalita příliš dostatečně vzdálena.  

Komentáře (1)

  1. Propaganda říká, že vláda jen špatně komunikuje (jinak vládne nadmíru úspěšně) a má vynikající zahraniční politiku a Lipavský je nejlepší ministr.
    Skutečnost je taková, že Lipavský je primitiv, který jen servilně sleduje, co říkají Američané, a pokud se projeví samostatně, pak infantilním gestem. Např. když odešel při projevu Lavrova, připomněl tím jen nebetyčně hloupou senátorku Němcovou, a nápad konfiskovat majetek u nás žijících ruských občanů a z utržených peněz přispívat Ukrajině, což dokonce doporučoval i dalším zemím, byl tak debilní, že je možná rád, když se mu to nepřipomíná. Kdo byl chtěl podnikat v zemi, kde je možné majetek jednoduše ukradnout?

Napsat komentář