Ostravák David Gruber (70) se v polovině 80. let minulého století proslavil přílohou časopisu Mladý svět, ve které popsal revoluční metodu čtení a přijímání informací – tzv. kurz informační psychologie. Vývoj po roce 1989 jej ovšem zklamal, tvrdí, že se naše země stala obětí Kolektivního Západu – zkráceně KoZa.
Davide, shodou okolností se setkáváme po čtyřiceti letech právě v den, kdy jsi překonal mnohá protivenství tehdejšího normalizačního režimu a přes zákazy studovat a publikovat se ti podařilo v tehdejším nejpopulárnějším časopise Mladý svět publikovat své průlomové dílo o rychločtení. Jak na to vzpomínáš?
Na konci roku 1985 se o informační psychologii dozvěděl v naší zemi celý národ. Tou událostí bylo publikování čísla 52 týdeníku Mladý svět, tzv. silvestrovského čísla. Tento nejpopulárnější časopis Československa četly v průměru dva miliony lidí, ve volnu na konci roku ještě podstatě více. Být na obálce Mladého světa vždy znamenalo celoživotní vstup mezi nejvíce VIP osobnosti.
Uvnitř časopisu byla výjimečně a mimořádně dvanáctistránková příloha – kurz této informační psychologie. Kurz průkopnický, novátorský, nikdo dosud ničemu podobnému veřejnost soustavně neučil. Kurz byl – dnes bychom řekli – komplexně o všech soft skills. Kurz matematizovaný, multimetodický. Příloha se nazývala podle té jedné soft skill, kterou by měl každý ve svém osobním rozvoji začít: Rychlé čtení. Ta příloha byla natolik žádaná, že se na novinových stáncích nejednou vyskytly Mladé světy, kde už ta příloha byla vykradená. Je legrační, že tehdy byly stížnosti až na nejvyšší orgány země, že tam ta příloha chybí…
Tak to jsem měl štěstí. Tenkrát jsem sehnal Mladý svět i s přílohou a mohu potvrdit, že mi ten kurz a tvé následné objevy ve zvládání technik duševní práce změnily život. Co následovalo po úspěchu v nejpopulárnějším československém magazínu?
Nejen rychločtení, ale přehled a základy všech podstatných technik duševní práce (= všech soft skills) byly v relativně krátké době publikovány v desetidílném seriálu dalšího nejčtenějšího českého časopisu pro dospělé – Květy (desetkrát 400 tisíc výtisků), v desetidílném seriálu nejčtenějšího slovenského časopisu pro dospělé – Svet socializmu (desetkrát 200 tisíc výtisků), v desetidílném seriálu časopisu Čs. televize, tam jako popisek k vysílanému televiznímu kurzu (opět desetkrát 400 tisíc výtisků), a ve dvacetidílném seriálu odborně popularizujícího časopisu Čtenář – pro knihovny. Všechno stoprocentně autorsky od Davida Grubera a nikoho jiného. Všechno novátorsky, průkopnicky. Může se snad po tom všem někdo normální a příčetný domnívat, že všechna tato vzdělávací témata nejsou pro kurzy v naší zemi jednoznačně duševním vlastnictvím Davida Grubera?
Mám ovšem dojem, že jsi při změně režimu v listopadu 1989 byl mnohem optimističtější než dnes, ostatně i já jsem si mnohé věci představoval jinak, jako asi většina z nás, kteří tu dobu zažili. Kde se stala chyba?
Ano, dnes si člověk si říká, jak je to možné? Jak mohla naše země tak klesnout? Na počátku devadesátých let byla v pozici premianta střední Evropy. Chytře zpracovávala dobré vlivy a podněty ze severu, jihu, východu i západu a tvořila z nich něco jedinečného, co ji stavělo mnohdy na špici v celosvětovém měřítku. Kdo se vyrovnal Karlu Gottovi? Kdo Jaroslavu Dietlovi? V listopadu 1989 naše země zdánlivě shodila okovy totality – a zdánlivě jí nic nebránilo se na tu světovou špici skutečně dostat…
A dnes? Ve 21. století? Zejména v posledních 10-15 letech? Naši vodu, která u nás naprší, si draze kupujeme od KoZy, kam za ten okrádací kšeft putují velké peníze. Za elektrickou energii, kterou levně vyrobíme, platíme KoZe tolik, že je ve výsledku vzhledem ke kupní síle u nás nejdražší na světě… Za potraviny v hypermarketech totéž. Za zbraně totéž. A je řada oblastí, kde tomu je podobně. Průmysl, zemědělství, služby… Přemýšlel jsem o tom, kdy asi KoZa usoudil, že si Česká republika tak výjimečně devótně a zbaběle nechá kálet na hlavu? Dnes dělá KoZa ve velkém to, co si s úspěchem vyzkoušel už v devadesátých letech v malém a jednotlivém. Tehdy měla naše země nejvyspělejší informační psychologii na světě, o parník před špičkou KoZa. Nicméně sama si dokázala pomocí páté kolony závistivců toto know-how (téměř) zadusit, téměř zničit. A prošlo to, nikdo se tomu v tehdejší České republice nijak výrazně nevzepřel.
Před chvílí jsi mi ukázal jemně upravený, nicméně nadčasový epigram Karla Havlíčka Borovského. Budu tě citovat:
„Bůh, náš otec, pro chování deset nám dal přikázání. Ale Brusel, naše máť, zkrátila ho v jedno: plať!“
Ten „Brusel“ asi v tom originálním epigramu nebyl, že?
V originálním epigramu je místo slova „Brusel“ slovo „Církev“. Nicméně, kdyby rebel Havlíček žil dnes, jsem si jistý, že by to napsal takto. Anebo třetí ze čtyř veršů by dal takto: „Ale EU, naše máť…“ Popřípadě „Ale KoZa, naše máť…“ Krásně napsáno! Rytmem uhlazený trochej, obsah sedí absolutně výstižně – obdobně jako třeba slova Karla Kryla. Zase jsou aktuální „církevní odpustky“, jen se jim říká „emisní povolenky“… Zase je zde ideologie, jen se jí říká Green Deal… Zase je zde zpupnost mocných, manipulace veřejnosti a vše další, co souvisí se zlem…
Vysvětli, prosím, co máš zeměpisně na mysli pod zkratkou KoZa.
Kolektivním Západem chápu historicky hospodářsky nejvyspělejší země jako USA, západní Evropu, Austrálii apod. Země, kde se historicky nejdříve rozvinul kapitalismus a kde nejdříve nastala hospodářská a finanční prosperita. Nejen díky politické demokracii, tržnímu systému, ale též díky vykořisťování vojensky méně vyspělých zemí po celém světě. Pokud mohu, popišme si, co je KoZa a jak v deseti fázích kolonizuje, (zotročuje) méně i více vyspělé země.
Země Kolektivního Západu při podmaňování a zotročování jiných zemí občas nepoužívaly prvoplánově hrubé násilí jako dobyvačné války, mezinárodní terorismus apod. Zde se chovaly leckdy jakoby delikátně, nenásilně. Pokud však šlo o velké peníze, neváhaly přikročit postupně k nezákonnostem, zločinům, a nakonec i k násilí, k odstraňování konkurentů všemi prostředky a způsoby, k vraždám, k válkám.
Problém je, že takto postupovaly nejen vůči zaostalým zemím, ale i vůči zemím, které je v některých směrech převyšovaly, byly vyspělejší, rozvinutější – a tím představovaly nežádoucí konkurenci bránící realizaci jejich lakoty, zpupnosti, nebetyčného ega, touhy po moci. Od Aztéků a Inků… až po Československo a Českou republiku.
Tak to mě zajímá. Jak tě znám, určitě jsi analyzoval celý postup, jakým KoZa zotročoval (a zotročuje) nepřátele a bohužel i přátele. I když velice dobře víme, dle vyjádření Henryho Kissingera, že „KoZa“ nemá přátele, má jen své zájmy…
Nu, znáš mě dobře. Tady je výsledek mého bádání. Fáze podmaňování (zotročování) nejen naší země Kolektivním Západem jsou tyto:
1. Jiné země KoZa jakoby osvobozuje, uzavírá s nimi navenek přátelské smlouvy o spolupráci, přináší jim jakoby demokracii a pokrok.
2. Při těchto smlouvách si však kořistnicky pečlivě hlídá, aby finanční toky co nejdříve postupně směřovaly od těch chudších zemí do KoZa.
3. V zotročovaném státě různé oblasti průmyslu, zemědělství, služeb, vědy, vzdělávání, finančnictví, kultury aj. navenek přátelsky začleňuje do mezinárodních celků. Často je skupuje – a bohaté dividendy z provozu pak proudí do KoZa.
4. KoZa si úzkostlivě hlídá kontrolu nad aktivitami s nejvyšší přidanou hodnotou, zejména pak nad výsledky kreativity – což jsou špičkové inteligentní výrobky i služby, objevy, vynálezy, patenty, autorství, duševní vlastnictví všeho druhu. Zde si sveřepě zajišťuje, aby zůstal mozkovnou a zotročované země jen montovnou.
5. Pro ochranu svého duševního vlastnictví je KoZa připraven v zotročované zemi nejen k právním krokům, ale i postupně k nejhrubšímu násilí vůči tamním duševním vlastníkům (= vůči tvořivým mozkům ve zotročované zemi, zejména vůči těm světově špičkovým). Duševní vlastnictví zemí KoZa je vším, duševní vlastnictví zotročované země není ničím.
6. KoZa motivuje nejlepší tamní mozky k emigraci k sobě, do svých zemí. Ty mozky, které zůstanou doma, uplatí „ohlodanou kostí“ a převede na svou stranu. Ty mozky, které neemigrují a nedají se uplatit, jsou umlčeny, odstaveny, zničeny hospodářsky a někdy i fyzicky.
7. Po umlčení a odstavení těch, kteří představovali světovou špičkovou kvalitu, prosperitu a pokrok, nasadí ve stejné oblasti své druhořadé, průměrné až šmejdovské zboží a služby – a zaplaví jimi trh zotročované země.
8. Najde si a uplatí si v zotročované zemi „pátou kolonu“. Tedy zrádce, kteří nabízejí ten jejich šmejd – a inkasují za něj přemrštěné ceny. Z těch cen pak velká část odchází k „loutkovodičům“ do KoZa (dividendy, tantiémy, autorské a licenční platby, jiné podivné přesuny peněz.) Toto je tisíce let osvědčená taktika – od antického „divide et impera“ přes Machiavelliho Vladaře až po pobočky „špičkových“ mezinárodních vzdělávacích, poradenských, koučovacích apod. firem v České republice.
9. Ta domácí pátá kolona relativně bohatne konzumací ohlodaných zbytků z přepychového stolu KoZa. Jde o tzv. dotace, granty apod. A co je nejhorší, ta pátá kolona je nejzuřivějším nepřítelem vlastních chytrých schopných spoluobčanů, tj. domácích světově špičkových objevitelů, vynálezců a jiných odborníků. Je nepřítelem všech slušných přemýšlivých lidí, kteří to vidí a komentují. KoZa zde velmi využívá jednu z nejhorších lidských vlastností – destruktivní závist. Závist těch průměrných a šmejdů v zotročované zemi vůči jejich schopnějším, vzdělanějším, tvořivějším spoluobčanům. Závist se projevuje často metodami shadow banning nebo i cancel culture šmejdů proti schopným. KoZa si do své páté kolony záměrně vybírá závistivé hlupáky – tam má totiž záruku, že budou tvární, poslušní, agresivní vůči chytřejším a schopnějším spoluobčanům své země.
10. KoZa postupně devastuje školství zotročované země a mediální masáží nakonec dosahuje stavu, kdy velké masy (statisíce i miliony) tamních lidí, zejména těch méně zralých a zkušených, uvěří, že západní šmejd je ten nejlepší světový. Masy konzumentů (a plátců) v zotročené kolonii postupně ty své špičkové spoluobčany úplně vytěsňují z mysli. Přestávají věřit v jejich existenci. A jsou ochotny za ten šmejd platit řádově vyšší ceny než za upozaďované špičkové zboží a služby domácí provenience. Když se pak špičkový domácí tvořivý člověk ozve s nepopiratelnými fakty na svou obranu, je tou masou zmanipulovaných řadových spoluobčanů arogantně kritizován, vysmíván i jinak pronásledován a poškozován. Zmanipulovaní hlupáci zde mají mocný nástroj – internet, sociální sítě, anonymní diskuze s povoleným výsměšným, sprostým, urážlivým, až zločinným hodnocením apod. Kam se ve sprostých trollích diskuzích podělo ústavní právo každého slušného občana na ochranu cti?
Celý rozhovor najdete v měsíčníku TO číslo 2
