Evropská komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh vůči obdobnému návrhu ze strany USA předložil ukrajinským představitelům v pondělí při návštěvě delegace Evropské komise v Kyjevě.
„Jedenadvacet z 30 kritických materiálů, které Evropa potřebuje, může v rámci oboustranně výhodného partnerství poskytnout Ukrajina,“ řekl podle agentury AFP. „Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany,“ řekl Séjourné.
Ta poslední věta je obzvláště bizarní. Evropa prý nebude nikdy nabízet dohodu, která nebude výhodná pro obě strany, tedy včetně Ukrajiny. Jenomže jak může eurokomisař Séjourné vědět, co bude pro Ukrajinu výhodné za měsíc, rok, dva roky? To „nikdy“ velmi připomíná sousloví „na věčné časy a nikdy jinak“, případně říši, která o sobě říkala, že je Tisíciletá. Slibují se tu holubi na střeše domu, který ještě nestojí. To je ovšem typická eurounijní strategie.
Americký prezident Trump se podle serveru Politico snaží získat přístup k nerostnému bohatství Ukrajiny a požaduje až 500 miliard dolarů (12 bilionů korun) jako náhradu za to, že Washington podpořil Kyjev při odrážení ruské invaze. Nemůže však najít společnou řeč s ukrajinskými partnery, kteří tvrdí, že to považovali za dar, zatímco americká administrativa, včetně té Bidenovy, vždy mluvila o půjčce. V tomto dilematu těžko dojít ke kompromisu.
Cynický byznys
Oč se tu doopravdy jedná? Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou. To je ovšem opět poněkud problém. Jak chce Zelenskyj obchodovat s něčím, co nemá? Je to stejná taktika, jako s tím holubem na střeše. Zaplaťte nám naše vojenské vítězství nad Ruskem a my se pak zamyslíme, zda vám necháme zobnout z našich nerostů.
Sama o sobě by tato zpráva asi nebudila zvláštní pozornost. Vždyť přece může jít, slovy Járy Cimrmana, o „obyčejný špinavý konkurenční boj“. Jenomže tohle není ani trochu k smíchu. Tady se hraje o lidské životy. Amerika říká, že zajistí ukončení války a něco za to chce. Každý den války stojí mnoho životů. Jistě to Trump nenabízí z čisté filantropie. Samozřejmě půjde o rozdělení kořisti, ať už v podobě nerostného bohaství (USA a RF už deklarovaly ochotu k dohodě v této věci), ale možná také v krátkodobějším horizontu o investice do obnovy z velké částí roztřískané země. A tady je adeptů mnohem víc – vedle Američanů a Rusů především Čína a samosebou EU. Výstavba celé pro život potřebné infrastruktury na ukrajinském území bude představovat biliony eur či dolarů. Jestli se EU včetně našeho gaučového válečníka Petra Fialy naivně domnívá, že jí další tři subjekty nechají postavit byť jen pivovar, pak jim není pomoci.
Proto slyšíme stále tytéž fráze z úst eurolídrů o tom, jak se bez EU nesmí odehrát či domluvit nic. Proto slyšíme stále zesilující volání po eurounijní armádě. A proto také slyšíme z úst pravděpodobného budoucího německého kancléře Merze věty o tom, že je na čase, aby Německo opět převzalo dominantní mocenskou roli v Evropě. Co si ale tihle stratégové přestavují? Že vyhlásí další světovou válku? A proti komu? Rusku? Nebo snad Americe? Cožpak nevědí, že USA jsou dominantní stát vojenského paktu NATO, do nějž je většina evropských států též inkorporována, americká armáda má stovky základen po celé Evropě a přilehlém okolí, a obrazně řečeno může jakýkoli útočný nájezd euroválečníků utlouci čepicemi, a třeba těmi červenými s nápisem Make America great again?
Ne, rozum je za dveřmi., EU oficiálně vyhlásila ekonomickou válku Americe. Tím sama sebe de facto vygumovala ze seznamu podstatných geopolitických hráčů. Na její místo se bez obalu přemístí Čína. Můžeme přestat debatovat o přijetí eura. Může se stát, že za nedlouhý čas tu budeme platit třeba jüanem. A budeme si za to moci sami.
Čtěte také:
Vítěz války na Ukrajině může být jen jeden – Spojené státy
Vance v Mnichově varoval, že USA nepodpoří další puče ústavních soudů. Slyšel to Baxa?
Šéf mnichovské konference se po výprasku od Vanceho rozplakal. Sebelítost místo sebereflexe
Můj tatínek vám vyhlásí válku !