Politikům – nejen našim – je společné to, že příliš a s oblibou žvaní, a to pokud možno do všeho (nejen do mikrofonu), a vyslovují se ke všemu (především pocházejícímu od opozice). Třeba jako když ministr vnitra „zabrousil“ do hloubky metra, ale k tomu se ještě dostaneme.
Tedy mám na mysli především politiky hlavní až nejhlavnější, poslance důležitostí a funkcí výrazně předsunuté před ostatní, s oním přednostním právem žvanit dřív a opakovaně, a tím pádem taky stihnout nažvanit co nejvíc. Což ale těm ostatním zbývajícím (cca 2/3 sněmovny) zase tak moc nevadí, oni si to své za naše peníze v poklidu odsedí a odmlčí.
Problém zdatného diskutéra Tomia Okamury
Převážnou část těch mluvících nejvíc limituje skutečnost, že mnohdy nedokážou sladit obě zásadní složky svých vystoupení, tedy obsah (co chci říci) a formu (jak to inteligentně a srozumitelně podat). To je i problém zdatného diskutéra Tomia Okamury a momentální „revitalizace“ jeho názorů na známé téma. Za což má být na přání policie vydán sněmovnou (svorně těmi mluvícími i mlčícími) právu útrpnému politickému. Téma, jež opět probudilo jistá média a notoricky známá novinářská jména, a vzrušilo ani ne tak prostou veřejnost jako především infekční grafomanií postižené diskutéry na sociálních sítích.
Když Okamura bez obalu hovoří o negativním až dramatickém dopadu nekontrolovatelné migrace na Evropu, na její původní obyvatelstvo a tradiční kulturní i náboženské hodnoty, má bohužel plnou pravdu. Že to často neumí inteligentně naservírovat je ovšem pravda druhá.
S nožem se neoperuje, maximálně pitvá
To je i případ panelu pár měsíců staré billboardové kampaně v dolní části Václavského náměstí (tam, kde se v hloubi kříží dvě trasy metra). Že strana SPD zařadila výzvu ´Stop migračnímu paktu EU´ do svého volebního programu je její výsostné chvályhodné právo. To, že ´Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu´ je zase zcela logické konstatování, jež se navíc skrytým apelem obrací především do domácích řad.
Ovšem fotografie nenávistně se tvářícího muže černé pleti s nožem v ruce je lapsus. Ano, migranti s nabroušenou čepelí nejen řádí, ale i vraždí (a to už komplexně celoevropsky od Švédska přes Anglii, Německo a Francii až na jih), ale ti převážně pocházejí z jiného než afrického kontinentu. Server Novinky toho okamžitě využil k potřebnému zavádějícímu průzkumu mezi turisty: většina z nich byla expozicí zaskočena, někteří údajně i zhnuseni. Není divu, že se tak cítili, jelikož reportér cíleně oslovoval zahraniční návštěvníky černé pleti.
Hodně hluboko, snad až blízko peklu
My tady jsme, co se týká ubodávání a podřezávání našinců, zatím v klidu. U nás ještě žádní takoví genoví obohacovatelé o dobře placený azyl a naši krev neusilují. První případ – visí ve vzduchu, u znásilnění to neskončí – však republikou rozhodně otřese, lidi dostane do kolen a možná i do ulic. Zvláště té, která vede k letenské kachlíkárně. Protože právě její šéf, ta naše Angela v kalhotách, má zájem udělat si vedle Kolína dobré jméno i v Bruselu, a tak zplna hrdla migrační pakt podporuje a prosazuje.
Proto se také s neveselým humorem sobě vlastním vnitráckým a současně zajímavým nelogickým srovnáním i on pochopitelně vůči výstavce vyhranil: „Metro je na Můstku už skoro 50 let, ale takhle hluboko se tam ještě nekleslo.“ Jenže to je právě ten omyl, špatně informovaný pane ministře: kleslo se, kleslo, a to mnohem hloub. Už tenkrát konkrétně plných 29,6 metrů pod vozovku směrem k protinožcům.
Čtěte také:
Za katr nepatří Okamura, ale političtí lokajové
Migrace přináší jen problémy, říká rebelující místostarostka Prahy 8 za ODS
Mannheim ist überall, aneb proč je Rakušanova bagatelizace migrace nebezpečná
migrační pakt je závažná trestná činnost pro cizí mocnosti, kterou by se měla bradáčová, mimo jiné, urychleně zabývat…
Dneska je společnost znecitlivělá a laxní, oni moc dobře věděli proč udělat takhle kontroverzní reklamu – bude se o ní mluvit, tím pádem bude mít větší dosah za méně peněz. Budou na ně vrhat žalobami že je to rasistické? Tak klidně, Tomia za to stejně nezavřou, bannery jsou kolektivní dílo PR a grafiků a nenese za to zodpovědnost nikdo z nich – k tomu slouží dělba práce. A i kdyby se nakonec musel udělat obětní beránek, tak se domluví pokuta. Tomio bude dostávat akorát všude prostor pro svou řeč a obhajobu, můžeme pak říci že to od nich byl riskantní nebo nezodpovědný tah? Absolutně ne, vědí moc dobře jak jim to poslouží, protože tahle volební psychologie tady není nic nového – jen je zase vyhnaná víc do krajností než před pár lety.
Co je ale horší, tak on není novou postavičkou pro naší politiku. A je dost reálná šance, že on bude národem vnímán tak, jak se chce vykreslit – jako spasitel který se zase dostane ke korýtku sliby kterými nezarmoutí, ale opětně to může být malá závislá figurka která jakmile se ocitne ve vyšších kruzích, bude mít možná tendenci se lekat až mu agenti z Bruselu začnou dupat na nohu. Může pak dopadnout jako fiala který sliboval a otočil, sotva ho napudrovali do nové kampaně. Z opozice zní tyhle sliby všechny moc krásně a lákavě, ale opětně – je to politik. A politikům podle mého názoru už odzvonilo, měli bychom volit odborníky. Tudíž, není důležitá hlavní tvář kampaně, tím ať klidně je politik, ale musí se zaručit, že sebou vezme místo podržtašek skutečné odborníky. Takže chytrý volič by neměl zaměřovat toliko na Tomio – ten se už předvedl a umí v tom chodit, důležité je, jaký tým za sebou táhne. A pokud je to zase banda nýmandů s diplomy natištěnými na kopírce, tak to prostě není dobrá volba a může si v kampani plkat moudra jaký chce. Je důležité naučit se rozlišovat mezi sliby a akcemi.