Teprve, když si to připustili hlavní architekti celého masového krveprolévání, tedy davoská tlupa včetně pana Sorose, američtí neokonzervativci, zbrojaři a finanční oligarchové včetně firem jako BlackRock, Vanguard, Goldman Sachs, Cargill, DuPont, Monsanto atd., kteří dění na Ukrajině kontrolují, začalo se něco dít. Totální krach slibované protiofenzívy, všestranné posilování Ruska a dění v západní Asii přesvědčilo věčné optimisty, že nezačnou-li jednat, přijdou o vše. Ale s kým, když Putina předem označili za kriminálníka?
Ani Putin nemá s kým jednat. Američané Rusy několikrát podvedli (NATO ani o píď na východ, Minské dohody, usnesení RB OSN 2202, 2205/2015, rusko-ukrajinská mírová dohoda z března 2022) nebo přímo rozhovory odmítli (ruská nóta z prosince 2021). A co víc – Rusko nemá důvod jednat o příměří, neboť jeho vojenská, hospodářská i zdrojová převaha nad Ukrajinou je v hodnotě několika řádů. Putin vážně jednat hodlá, ale pouze ve smyslu zmíněných návrhů z roku 2021, tedy o komplexní bezpečnostní architektuře v Eurasii, nikoliv o zastavení palby na Donbasu. Navíc, osobně se domnívám, že se spokojí pouze se smlouvou ratifikovanou americkým Kongresem.
Kdo zaútočil na Nord Stream?
Na scénu vstupuje Seymur Hersh. Již od dob války ve Vietnamu je ověnčen gloriolou nejlepšího investigativního novináře na světě. Pokud je mi známo, jeho informace se vždy zpětně potvrdily. Mezi novináři i komentátory mezinárodní bezpečnostní politiky je držen ve velké vážnosti. Nyní je mu již 86 let a nedá se předpokládat, že při sbírání materiálu pro článek čile poletuje mezi nezávislými zdroji jako motýl. Těží ze svého kreditu a nechává se informovat; i tak při tom musí spoléhat na svůj instinkt.
Letos v únoru přinesl zprávu o tom, jak a kým byl proveden útok na plynovod Nord Stream. Dozvěděl se to prý od pracovníků CIA roztrpčených nehorázností celé akce, měla být provedena přímo na popud Bílého domu. Ze zpravodajského hlediska lze konstatovat, že Hershovy články charakterem připomínají spíše syrové zprávy důstojníků pracujících s informátory než analytické materiály. Hersh také nikdy nebyl odborníkem na východní Evropu, či snad dokonce na Rusko.
Prvního prosince odpálil Hersh na substacku novou bombu: General to General (aneb Mezi generály), s podtitulkem: Velitelé jednají na Ukrajině o potenciálním míru. „Hnací silou těchto rozhovorů nebyl Washington nebo Moskva, nebo Biden nebo Putin, ale dva generálové, kteří válku řídí, Valerij Gerasimov z Ruska a Valerij Zalužnyj z Ukrajiny,“ píše se v článku
Podle navrhovaných ujednání by Rusko souhlasilo se vstupem Ukrajiny do NATO, pokud by NATO neumístilo svá vojska na ukrajinskou půdu, ani by nerozmístilo na ukrajinském území útočné zbraně. Rusko by bylo za svůj postoj odměněno tím, že by Ukrajina uznala Krym za navždy ruský, a že by se na Donbasu a v Záporožské a Chersonské oblasti konala referenda o připojení k Ruské federaci.
Vzkaz Washingtonu Moskvě
Věcně to vypadá nereálné z mnoha důvodů. Uvedu alespoň některé. Zaprvé, je sice pravda, že spory mezi generálem Zalužnym a prezidentem Zelenskym se prohlubují, ale že by se Zalužnyj odhodlal samostatně vyjednávat je nepravděpodobné, přesto, že je Washingtonem již nějakou dobu evidentně k nějaké akci připravován. Věc je ale složitější, neboť Hershovo „odhalení“ generálovi moc nepomohlo, pokud se už nejedná o koncový gambit. Navíc, podle některých zdrojů zde dochází k rozporům mezi CIA a britskou MI6.
A že by vyjednával Gerasimov za zády Putina je zcela z jiné planety. Dostal od prezidenta pověření? To nelze sice vyloučit, ale pak by, podle mého mínění, bylo zcela jiné téma jednání. Například, co se Zelenskym. Zadruhé, obsah ujednání, tak jak jej Hersh uvádí, by fakticky znamenal, že Rusko uznalo porážku ve chvíli, kdy i Washington vidí, že Putin zvítězil. Ukrajina v NATO je esencí ruských obav.
To, s přihlédnutím k tomu, co jsem uvedl v úvodu, vede k úvaze, že Hersh byl využit, aby mocenské elity ve Washingtonu nějak vzkázaly Rusku své výchozí podmínky jednání. To, že jsou naivně arogantní nehraje pro tuto úvahu roli.
Fakta uvedená Hershem v článku o zničení plynovodu byla logická, přesná a precizně vysvětlena. Pohádka o dvou generálech vypadá jako nesmysl. Hershovo jméno však vybízí k přemýšlení. Nevrátili důstojníci CIA v únoru Hershe „do oběhu“ proto, aby, až bude potřeba, posloužil jako mouřenín?
Komentáře (0)