Miluji, když se mi v paměti vynoří jakési nesrovnalosti s tím, co slyším dnes od současných politiků z tzv. zavedených stran. Prostě mám pak srandu z toho, jak se naplno projeví jejich názorová flexibilita. Ona pak nakonec dá odpověď i na úvahu, proč je náš komunista lepší než váš komunista – ale to teď řešit nebudu.
Psal se rok 2009…
V tomto roce vládla České republice ODS v koalici s KDU-ČSL (jak jinak, ti se vetřeli téměř do každé vlády, aby tam dělali pátou kolonu) a se Stranou zelených.
Předsedou Občanských demokratů byl „gulovatý“ Mirek Topolánek (někteří ho posměšně přezdívali a přezdívají „Tupohlávek“), obměněným předsedou KDU-ČSL se v lednu 2009 stal Cyril Svoboda, který nahradil Jiřího Čunka, a Zelené vedl Martin Bursík. V tomto koaličním mixu je nádherně vidět první velké názorové rozkročení Topolánka, kterým dle mého soudu započala názorová a politická eroze Klausovy pravicové ODS. A to ještě nezmiňuji ostudný cirkus, který Topolánek rozpoutal kolem podpisu vazalské Lisabonské smlouvy.
V roce 2009 také Česká republika předsedala Radě Evropské unie. Pamatujete na kampaň „Evropě to osladíme“? Alexandr Vondra v té době působil jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti, a díky svému zadávání zakázek subdodavatelům se mu dostalo přezdívky Saša „Promopro“ Vondra. Ono to vlastně bylo období, kdy se ODS stala ryze kmotrovskou stranou – Topolánek si jezdil na jachty s Dalíkem, s Martinem Romanem (ČEZ) a Alešem Řebíčkem (ODS) a Prahu kočíroval Pavel Böhm (ODS), jehož jméno je spojováno s tunelem Blanky.
V té době také heretici a odpadlíci od KDU-ČSL, resp. jeden z nich, Mirek Kalousek, zakládá TOP 09, prý jako „konzervativní středopravicovou stranu“, jejímž hlavním osobnostním tahákem se stává Karel „sleepy“ Schwarzenberg – mimochodem oba velcí oblíbenci ČT…
Zejména politikům z ODS v té době ležela v žaludku veřejnoprávní média ČT a ČRo, protože (bohužel jen) do nich tepala, jak mohla. A hádejte, co v té době padalo od politiků ODS? Hádáte správně, šlo o myšlenku „zestátnění“ veřejnoprávních médií a převedení pod státní rozpočet, včetně zrušení koncesionářských poplatků.
Lidové noviny, 31. srpna 2009: „Zvážíme zrušení koncesionářských poplatků a hrazení veřejné služby přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím Rady veřejné služby,“ píše ODS ve svém dnes zveřejněném volebním programu. Návrhem zákona, který sleduje tentýž cíl, se už od května zabývá Senát, předložil jej právě senátor ODS Richard Svoboda.
Zmíněnou „Radou veřejné služby“ přitom strana míní nový orgán, který by nahradil dosavadní kontrolní orgány všech tří tuzemských veřejnoprávních médií – Radu České televize, Radu Českého rozhlasu a Radu České tiskové kanceláře (ČTK). Posledně jmenovaná rada by přitom podle jiné varianty ODS mohla zaniknout, a to spolu s uvažovaným přechodem agentury ČTK do soukromých rukou.
A není to vlastně to samé, co má v programu současná vláda?
Jenže v roce 2021, kdy byly volby do Poslanecké sněmovny, se ODS jako pověstná euro kostka cukru rozpustila ve žbryndě nazvané SPOLU, a v následné koalici s PirSTAN sestavili vládu národní zkázy, které těsně před volbami pomohl exkomunista Rychetský, tč. předseda Ústavního soudu, přiohnutím do té doby platných volebních zákonů.
A od té doby se stala ODS s Petrem Fialou miláčkem veřejnoprávních médií, zvláště potom, co kampeličko-dozimerické spolčení SPOLU-PirSTAN provedlo masové zdanění občanů a firem, stále ještě nestoudně nazývané „koncesionářské“ poplatky.
Co dnes prezentují mluvící hlavy ODS ohledně snahy současné vlády udělat to samé, co chtěli občanští demokraté v roce 2009? Zejména ústy bývalého ministra kultury Martina Baxy se staví proti zestátnění veřejnoprávních médií (České televize a Českého rozhlasu) a proti změnám, které by podle nich znamenaly jejich přímé ovládnutí státem přes financování ze státního rozpočtu.
Hlavní body postoje ODS v roce 2026:
- Obrana nezávislosti: ODS vnímá snahy o zásadní změnu financování (rušení koncesionářských poplatků) jako útok na pilíře svobodné společnosti a snahu vlády ovládnout média veřejné služby.
- Koncesionářské poplatky: Místo zestátnění a přímého financování ze státního rozpočtu, které dříve (např. v programu 2010) prosazovala, nyní ODS prosazuje zachování a navýšení koncesionářských poplatků jako garanci nezávislosti.
- Kritika „zestátňovacích“ tendencí: Martin Baxa (stínový ministr kultury ODS) označil návrhy na zrušení části poplatků za situaci, kdy „koalice posílá média veřejné služby k šípku“.
- Transparentnost: ODS podporuje návrhy, aby hospodaření veřejnoprávních médií mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), což má zajistit vyšší transparentnost bez nutnosti změny jejich právní formy.
- Změna postoje: Zatímco v minulosti (rok 2010) se v ODS objevovaly úvahy o zrušení poplatků a o přímé státní objednávce služby, v současné době strana tento přístup opustila a hájí současný model financování, neboť jej považuje za stabilnější a méně zranitelný politickými vlivy.
Ale já tomu rozumím. Když vám jdou veřejnoprávní média dlouhá léta na ruku a vy jim zajistíte ještě více peněz z kapes občanů za ještě méně veřejnoprávní muziky, tak máte obavu, že by třeba tato média najednou mohla informovat o pěti mrtvých v Dozimetru a financování TOP 09 a STAN, nebo o mrtvém v kampeličce a vypraných penězích v igelitkách z Dronů Nemesis Skupiny D, či o kouzlech zametačky bitcoinů Evy Decroix.
Takže se vlastně o žádné „hot a čehý“ nejedná. Je to jenom zbabělý strach z toho, že by za peníze daňových poplatníků konečně mohla média veřejnoprávní služby dělat svou investigativní a vyváženou zpravodajskou práci.
Čtěte také:
NKÚ, koncesionářské poplatky a TOPkaři na barikádě
Koncesionářské poplatky a destrukce demokracie prostřednictvím Senátu
Vláda nestíhá navýšit koncesionářské poplatky, ředitel Souček vyhrožuje
