Konec iluze nezávislosti. Jak si úzká skupina privatizovala veřejná média

Ilustrace: Deník TO
Václav Musílek
Václav Musílek Spolupracovník redakce

Koncept médií veřejné služby v České republice definitivně selhal. Nelze ho reformovat ani vylepšit. Celá konstrukce včetně mediálních rad a koncesionářských poplatků je od základu chybná a musí být zrušena.

Po porážce havlistické levice ve volbách 1992 se Česká televize a Český rozhlas postupně proměnily v náhradní mocenská centra odporu proti ekonomické a politické transformaci země. Tam, kde tradiční levice prohrála u volebních uren, našla útočiště v institucích, které si sama označila za „nezávislé“ a „veřejné“. Ve skutečnosti se staly baštami ideologického revanšismu.

V Českém rozhlase tento proces urychlilo moje odstranění z vedení v roce 1993. V České televizi byl dokončen během televizní krize roku 2000 pádem ředitele Jiřího Hodače a šéfky zpravodajství Jany Bobošíkové. Tehdy se jasně ukázalo, kdo skutečně drží moc: ne voliči, ale uzavřená kasta.

Privatizace veřejného prostoru

Obě média si fakticky zprivatizovala úzká, vzájemně provázaná skupina lidí. Skupina disponující miliardami korun ročně z nuceně vybírané daně, kterou rafinovaně nazývá „koncesionářské poplatky“. Tato daň je vymáhána exekucemi i od lidí, kteří veřejnoprávní vysílání vůbec nesledují. Jde o klasický moderní feudalismus – povinný tribut menšině, která si nárokuje právo definovat „veřejný zájem“.

Tato skupina reprezentuje výrazně menšinovou názorovou bublinu. Svou ideologii našla v levicově-progresivistickém proudu, který ovládl velkou část západních elit a především struktury Evropské unie. Genderová agenda, klimatický alarmismus, multikulturalismus, oslabování národní suverenity a systematické dehonestování pravicových a konzervativních názorů nejsou náhodou. Je to promyšlený program.

Mediální rady a dozorčí orgány, které měly zajišťovat veřejnou kontrolu, se staly pouhým krytím. Jsou obsazovány lidmi ze stejného kruhu a slouží k udržování monopolu. Každá kritika je okamžitě označena za „útok na demokracii“ a „ohrožení nezávislosti médií“. Ve skutečnosti jde o obranu privilegií a ideologické moci.

Konec iluze veřejné služby

V době, kdy má občan přístup k desítkám soukromých stanic, internetu a alternativních zdrojů, je nucené financování jedné ideologicky vyhraněné instituce neobhajitelné. Argument, že „trh by nevytvořil kvalitní obsah“, je pokrytecký. Soukromá média dokážou produkovat kvalitní zpravodajství i kulturu – pokud o ni divák stojí, zaplatí si ji dobrovolně. Stát nemá právo nikoho nutit financovat názory, které nesdílí.

Koncepce „veřejné služby“ v této podobě je reliktem přechodného období po roce 1989, kdy se část elit bála skutečné svobody a chtěla si zajistit kontrolní páky. Dnes tyto páky slouží výhradně k udržování vlivu jedné menšinové skupiny nad veřejnými prostředky a veřejným prostorem.

Nelze to opravit. Nelze to reformovat. Lze to jen zrušit a nahradit skutečnou svobodou médií – bez povinných poplatků, bez pseudorad a bez přetvářky o veřejné službě, za níž se skrývá soukromá ideologická agenda financovaná z cizí kapsy.

Zrušení koncesionářských poplatků je správným krokem, ale jen prvním. Samo mnoho nepřinese. Je třeba radikální změny. Tu nesmí veřejnoprávní média v dnešní podobě přežít.

Čtěte také:
Špidla, to je jiná klasa. Jako kolie Lassie se neochvějně vrací po stopě
Petr Pelz: Chcete mír v Evropě? Pořiďte si pořádnou smlouvu s Ruskem
ČT: Konec „dojné krávy“. Sjednocená kulturní fronta v panice

Ukázat komentáře (7)
  1. předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Podle něj aktuálně zemědělci běžně prodávají kilo za 2 až 2,5 koruny. a korporátní šmejdi západních řetězců prodávají za 24. a to, se vyplatí.

  2. čt a čr neplní veřejnoprávní funkci médií. telekomunikační úřad musí ihned zahájit řízení o odebrání licence. loni bylo pozdě. fialový eurohnus.

  3. Poplatky za televizi nezajistí kvalitu a nezávislost. Zajistí solidní příjem i neschopným. Progresivisté samozřejmě dobře vědí, že nejde o způsob financování, ale o kontrolu toku financí. Zatím je totiž 10 mld. koncesionářských poplatků bez kontroly rozkrádáno za cinknuté zpravodajství, stardancovskou kulturu, europropagandu, za předražené řetězové smlouvy rodinných klanů a plné koryto pro pražskou kulturní frontu.
    Kdyby ČT jako veřejnoprávní médium přinášela ve svých pořadech, ať už jde o zpravodajství nebo publicistiku, ověřené, nemanipulativní a opravdu vyvážené informace, nebyla jednostranně tendenční a nehájila politiku současné opozice, málokdo by vystupoval proti poplatkům. A Fialova vláda navíc dohnala poplatkovou povinnost do absurdna. Za peníze všech si děláme, co chceme, dnes je jejich zpravodajství jednoznačně politicky orientované směrem k fialové opozici, prezidentovi a bruselskému sojuzu. ČT je ve skutečnosti propagandistické médium jedné politické party a jednoho politického směru, čímž nejen přestupuje zákon, ale svou nevyvážeností zároveň narušuje demokratické principy. Dětský kanál je kanálem progresivních úchylek. Seniory, má ČT dle své tvorby za blbce až škůdce. Veřejnoprávní televize má informovat, vzdělávat a bavit. ČT je hříčkou v rukou jejích redaktorů a manažerů, kteří k tomu však nedostali žádný mandát od těch, kdo si je prostřednictvím poplatků platí. Rozhovor redaktorů s koaličními hosty spíše připomíná policejní výslech s předem vynucovanými odpověďmi. Člověk sleduje práci „veřejnoprávních“ redaktorů, kteří nenechají premiéra / ministra ani dokončit větu a neustále skáčou do řeči a pak nábožně a tiše poslouchají opoziční politiky. Pro zvýšení úrovně TV debat by pro začátek postačilo, kdyby jejich moderátoři netrhali svými mnohdy neurvalými vstupy myšlenkové linky těch, kteří s nimi nesdílejí mainstreamové proudy. Obrana České televize a Českého rozhlasu pak působí spíš jako obhajoba vlastního názorového komfortu než jako snaha o skutečnou nestrannost.
    Největším nepřítelem ČT je internet, tam je totiž všechno, nejen filtrované informace.

  4. Perfektní článek, děkuji.
    ČT je neopravitelná.
    Nelze reformovat.
    Zavézt hnojem.
    Rozpustit.
    Rozchod!
    Ale budou ještě kopat. Pár jedinců.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >