Trumpova dvacítka bodů pro Pásmo Gazy je veliký průlom v procesu vleklé vojenské operace Izraele proti palestinským teroristům, které se začalo přezdívat „říjnová válka“ – aby se nezapomnělo, kdy a co ji vyvolalo. Již dva roky uplynuly od pogromistického útoku palestinské teroristické organizace Hamás proti izraelským civilistům a v neposlední řadě proti cizincům v Izraeli se zrovna zdržujícím. Po masakru bezbranných návštěvníků hudebního festivalu, mužů, žen a dětí, mírových aktivistů, levicově a vcelku proarabsky laděných izraelských občanů obývajících příhraniční kibucy… palestinští Arabové (nikoliv pouze teroristé, ale také všemožná krvelačná pachtivá chátra plenící Izrael v jejich týlu) unesli do spletitého labyrintu tunelů pod Gazou 251 rukojmí.
Přestože část z nich dlouhé věznění v mučivých podmínkách nepřežila (ať už tito lidé zemřeli ve válečné vřavě nebo přímo rukama příslušníků Hamásu) a již před několika měsíci došlo k několika výměnám (izraelských rukojmí za arabské vězně – tedy za teroristy a jiné hrdlořezy), dodnes Hamás neurčitý počet přeživších drží. Právě za ně Izraelci v posledních mnoha měsících bolavé války bojovali – vedle snahy rozdrtit teroristické hnutí a jeho příslušníky (čert ví, jak se tyto dvě hlavní priority v čase přeskakovaly).
Stát Izrael v posledních dvou letech vůbec nedbal na knížecí rady evropských a různých jiných „super-lídrů“, kteří podléhali a definitivně podlehli vřavě ulice, svým marketérům (kteří je jistě upozornili na tu část jejich elektorátu, kterou v různých poměrech tvoří fanatičtí propalestinští a proislámští progresivisté, historicky Izrael nesnášející levičáci a rozrůstající se muslimské buňky disponující volebním právem) a hlavně evropské sladce-romantické představě o válce a o míru. Lidé jako Starmer či Macron symbolizují zcela antagonistické pozice vůči Izraeli a jeho silovým řešením. Zajímavou roli zde ale hraje nepoměrně silnější hráč – americký prezident, který překvapenému světovému publiku minulý týden ohlásil svůj velký mírový plán pro Pásmo Gazy.
Raději mírový plán než „peklo na zemi“
Ten je ve své podstatě jednoduchý a stejně jako různé vize Izraele se opírá o čistě silový princip. Ve zkratce a slovy Donalda Trumpa: buďto propustíte rukojmí a odhodíte zbraně, nebo v Gaze „nastane peklo“. Patrně i chladnokrevným, brutálním náboženským fanatikům, kterým na palestinském lidu ani trochu nezáleží, se jevila představa Trumpova pojetí „pekla na zemi“ jako něco, do čeho prostě nechtějí jít. Pochopili, že to je pohrůžka, kterou nemohou brát na lehkou váhu. Správně odhadli sílu Trumpovy pozice a podřídili se. Tím konečně po dvou letech připustili nějaký průlom. Trump navíc o správnosti svého plánu přesvědčil většinu zásadních aktérů blízkovýchodní politiky a státy, které palestinským Arabům v různé míře intenzity a upřímnosti fandí. Nepřistoupením na takový mírový plán by si Hamás proti sobě tyto (muslimské) státy a jejich představitele zbytečně poštval.
Zmíněný plán počítá s Gazou, která bude „deradikalizovanou zónou zbavenou terorismu, jež nebude představovat hrozbu pro své sousedy“. Gaza má být „znovuobnovena ve prospěch obyvatel Gazy, kteří již vytrpěli víc než dost“. Hamás má být odzbrojen a v budoucnu již nemá hrát v Pásmu Gazy žádnou vůdčí roli. Správní funkci nad územím převezme „palestinská technokratická vláda“. Na vývoj situace bude dohlížet jakási komise – zcela transparentně pod vedením Bílého domu. Následují abstraktnější body apelující na udržení míru a obsahující různé ne zrovna konkrétní úlitby palestinské straně.
Součástí dohody je samozřejmě také návrat izraelských rukojmí zpátky domů – výměnou za palestinské vězně, dle obvyklého a nepřekvapivého schématu: přibližně jeden zajatý Izraelec za stovku vězňů druhé strany. Podle agentury Reuters by mělo být stále naživu dvacet izraelských zajatců. Hamás též přistoupil na odevzdání ostatků těch rukojmí, kteří byli zavražděni.
Extremisté ve vlastní koalici
Důležitý je bod: „Pokud obě strany s návrhem souhlasí, válka okamžitě skončí.“ Po Hamásu na dohodu přistoupila v noci ze čtvrtka na pátek také izraelská vláda, která podle všeho o věci mnoho hodin diskutovala a ani v závěru jednání nebyla jednotná. Premiér Netanjahu se musel vzepřít extremistům ve vlastní koalici, kteří vyhrožovali, že pokud bude dohoda schválena, opustí jeho kabinet. On to však přesto ustál, a ještě před vládním zasedáním stihl návštěvu Bílého domu, kde prosadil lehkou úpravu dohody v zájmu svého státu.
Nakonec to tedy byli právě levicí nenávidění Trump a Netanjahu, o nichž se tvrdilo, že prahnou po vyhlazení všech Gazanů a na jejich území snad chtějí budovat nějaké americko-izraelské luxusní resorty, golfová hřiště a kdo ví co ještě, kteří do Gazy přinesli když ne trvalý mír, tak alespoň příměří a nějakou perspektivu pro tamní lid.
Čtěte také:
Gaza se začíná bouřit proti Hamásu
Buď bude zničen Hamás, nebo Izrael. Tomáš Klus už si vybral
Hamás napadl Izrael i za naše peníze
Izrael se jediný k tomu muhamrdánskýmu odpadu chová správně 👍🍀