Po vraždě amerického konzervativního aktivisty Charlieho Kirka řada lidí neodolala tomu, aby světu sdělila, jakými jsou hyenami. Někteří dávali svoji radost nad jeho smrtí najevo otevřeně, jiní se to snažili skrývat.
Když administrativa USA oznámila, že proti těm prvním zasáhne, začaly „rozradostněné“ příspěvky ze sociálních sítí rychle mizet. Vedle nich se však vyrojila řada těch, které se snaží ospravedlnit vraždu pana Kirka slovy, že si za to může kvůli svým názorům sám. Byl totiž kritický vůči tzv. woke ideologii, odmítal genderovou teorii a zastával konzervativní pohled na svět. A to se v očích některých lidí nepromíjí. Nezřídka těch, kteří se přitom sami vehementně dožadují tolerance vůči názorům a postojům svým.
Vrchol cynismu
Názory, že si pan Kirk zavinil svoji smrt vlastně sám, přitom nezaznívají jenom za oceánem, ale i v naší české kotlině. Není to ostatně nic nového. Obdobné omlouvání útočníků jsme zažili jak vloni po útoku na Roberta Fica, tak před nedávnem v reakci na „berlový útok“ na Andreje Babiše. Jde o klasický příklad toho, kdy se někteří snaží ospravedlnit nějaký násilný čin tvrzením, že jeho pachatel vlastně nenese vinu, protože k němu byl vyprovokován svou obětí. Netýká se to pochopitelně jenom činů „politických“. Často se takto hájí třeba pachatelé znásilnění. Tvrdí, že si o to dotyčná žena říkala třeba svým oblečením nebo tím, že se někde pohybovala sama.
Pokoušet se omlouvat čin pachatele poukazováním na jeho vyprovokování ze strany oběti je zvrácené obdobně jako čin samotný. Navíc se tím nebezpečně posouvá hranice přijatelnosti způsobů, jakým lze vyjádřit nesouhlas s něčím názorem. Část lidí je totiž přesvědčena o tom, že je legitimní použít k tomu i násilí. Obzvláště, když jde o prosazení „správných“ názorů a potlačení těch „nesprávných“. Nemusí jít přitom jen o násilí končící smrtí nebo zraněním názorových odpůrců. Jsou tu totiž i méně nápadné a částí společnosti akceptovatelné formy. A pro příklady nemusíme chodit příliš daleko.
Blokace pochodu jako pokyn shora?
Kolikrát se například stalo, že byla nějaká předem nahlášená a v souladu se zákonem organizovaná akce narušována výtržníky z řad názorových odpůrců. Jsme ostatně v předvolebním období, a to vždy podobných případů přibývá. Někdy jde o jednotlivce, jindy o skupinky odpůrců. Jeden z nejzávažnějších incidentů tohoto typu se však netýkal žádné politické akce. Šlo o násilnou blokaci Pochodu pro život radikálně levicovými extremisty v dubnu letošního roku. Alarmující přitom je, že policie úplně rezignovala na svoji povinnost, kterou bylo zajistit právo účastníků pochodu svobodně se shromažďovat a vyjadřovat svůj názor. Objevilo se dokonce podezření, že její nečinnost nebyla dána její neschopností, ale dostala k tomu pokyn. Vyslovila jej koaliční poslankyně Romana Bělohlávková, a nelze tedy tvrdit, že si někdo chtěl jen přihřát opoziční polívčičku. Ministr Rakušan v reakci na to sice přislíbil, že zásah prošetří. Od té doby je však ticho po pěšině.
Násilí v politice není nic nového pod sluncem. Bylo tu vždy a pravděpodobně z ní nikdy nezmizí. Na pováženou však je, kolik lidí je ochotno násilí více či méně otevřeně schvalovat, pokud je namířeno proti tomu, kdo se „provinil“ jenom tím, že má jiný pohled na věc. Agresivity přitom přibývá. Svůj velký díl viny na tom mají pochopitelně také politici. Místo, aby své radikální podporovatele krotili, tak ještě přilévají oleje do ohně tím, že z politiky místo souboje argumentů udělali „boj dobra se zlem“.
Pak už stačí jenom ukázat prstem na toho, kdo tím „zlem“ je…
Čtěte také:
Amerika ve spárech politického násilí
Bojovník Oganesjan? To už tu jednou bylo…
V Česku sílí fašizující nálady a bojůvky
Tvrzení, že si za to muže sám, je jen skryté schvalování toho činu. Navíc ukazuje, že ten kdo tohle říká je neschopný jakékoliv dohody, tolerance, empatie atd. Prostě sráč, který má radost z toho že jeho názorový oponent je mrtvý. Typický představitel, týpek znázorněny v textu ačkoliv tvrdí, že neschvaluje násilí tak se tetelí blahem nad tou vraždou. Kripl, který ví, že si to muže dovolit protože v tomhle státě za Rakušana po něm nikdo nepůjde. I když schvalování vraždy je také trestný čin.
https://messerinzidenz.de/
Praha od ledna zakáže sdílené elektrokoloběžky. Důvodem je neukázněná jízda i parkování. zrušení grýndýlu je absolutně nezbytné k přežití národních států a kolonií. žádné nereálné sliby, to by se eurohujeři tolik neplašili. trefa do černého. nevaž se, odvaž se. zrušení grýndýlu je, reálné, levné, okamžité, jednoduše zvratné a účinné…tak čest. fialový eurohnus…
ajajaj, bezuhlíkový ráj se odkládá do příštího století, toho se nedožije ani gréta. ta se z toho zase zcvokne..tak nic, blázen už je…
On nekdo Kirka zabil? V TV rikali, ze spachal sebevrazdu…
Vyhledejte si paní Lhotská co k Charlieho vraždě napsal Bernie Sanders a nevytvářejte slaměné panáky. Jo Breivikovy vraždy taky někdo zlehčoval ale to se ve vašem myšlenkovém světě nepočítá asi to byli ti správní se správným konzervativním pohledem na svět zřejmě?