Otázky a odpovědi. Máme rychle přijmout euro?

Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Musím se přiznat, že mě prezident zaskočil takto vyhroceným názorem, že se prý už diskutovat nemá. Je to pro mě nepochopitelné, protože diskusi vnímám jako součást hledání nejlepšího řešení a zároveň za základní kámen demokracie.

Odmítnutí diskuse je o to překvapivější, když vezmete v potaz, že v posledním průzkumu CVVM 73 % voličů prohlásilo, že euro nechce. Právě proto považuji diskusi o něm jako nutnou. Zastánci eura by nás měli přesvědčit a oni místo toho odmítají diskusi.

Navíc stát má dva arbitry, kteří vydávají každý rok dokument, kde doporučují, nebo nedoporučují euro přijmout. A těmi jsou Ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě instituce přitom doporučují vládě s přijetím eura ještě vyčkávat na lepší dobu.

Zatímco Ministerstvo financí je pod vlivem ODS, centrální banka není, je politicky neutrální, a proto by podle mě měl být její názor respektován. Nicméně tlak menšinových vládních stran je silný. Chtějí euro za každou cenu bez ohledu na veřejnost i ekonomické dopady.

Proč právě teď?

Myslím, že načasování zavedení eura bez diskuse souvisí s volbami do Evropského parlamentu a faktu, že mnoho politiků nemá v ekonomických otázkách co nabídnout a útěk od složitých a nevyřešených ekonomických témat jim nabízí právě euro.

O tom již totiž politici nebudou muset chytře ekonomicky argumentovat, což by většina z nich nezvládla, a budou věc vysvětlovat jen politicky ve smyslu, že musíme využít historické šance mít stejnou měnu jako Německo, a tím se k němu ještě více připojit.

To ovšem není pravda. Vzpomeňte si na dělení československé koruny na korunu českou a slovenskou. Byla to otázka týdnů. Stačilo, že obě strany chtěly.

Proč euro? Jaké jsou jeho výhody a jsou to skutečně výhody?

Ve prospěch přijetí eura nyní mnozí omílají to, že máme vyšší inflaci, než mají v eurozóně. Mají pravdu, ale toto srovnání je naprosto nefér.  Naše inflace je daná zejména zdražením energií, což je dáno válkou na Ukrajině. Všechny státy, které byly závislé na ruských energiích, mají proto vysokou inflaci. Naopak země, které nepoužívaly ruské zdroje, mají inflaci výrazně nižší.

My se můžeme porovnávat jen se Slovenskem. To má ekonomiku podobnou jako my. Tam jsme přitom viděli, že v mnoha měsících loňského roku na tom byla ČR líp než Slovensko a v mnoha měsících to bylo obráceně.

Myslím si dokonce, že kdybychom měli euro, měli bychom inflaci ještě o trochu výš než dnes, protože Česká národní banka krotila inflaci vyšší úrokovou sazbou než Evropská centrální banka. Zkrátka Češi použili na inflaci větší kladivo.

Argument inflace je proto lichý. Podobné to je s hospodářským růstem. Ten měl na Slovensku s eurem ožít. Ve skutečnosti Slovensko rostlo v letech 2016 až 2022 v průměru stejným tempem jako Česko.

Proč nemít euro?

Hlavní nevýhodou přijetí eura je právě to, že nebudeme mít vlastní měnovou politiku. Evropská centrální banka se řídí velkými ekonomikami, k malým nemůže přihlížet, a právě proto nezvyšovala sazby tak jako ČNB.

Druhou nevýhodou eura je to, že když jste v eurozóně, mají vaše dluhopisy nižší výnos. To znamená, že se vlády levněji a ochotněji zadlužují. Slovensko je toho krásným příkladem, když mu s eurem rychle vzrostl dluh a má ho dnes skoro o polovinu výše než my.

Jinými slovy, když vidím, jak za posledních vlád roste náš dluh, jsem si jistý, že kdybychom měli euro, byl by ještě vyšší. Už dnes totiž slyšíme varování, jak drahé bude financovat dluh. To by s eurem nebylo.

Podobné to je s trhem práce. Kdyby euro Slovensku vážně pomohlo, tak v ČR nemáme tolik Slováků. Na Slovensku mají totiž léta vyšší nezaměstnanost než my. A to nejen o trochu, ale o několikanásobek.

Kdyby bylo euro tak dobré, jezdili by Češi pracovat na Slovensko, protože by tam byla větší poptávka po lidech a také vyšší mzdy.

Tyto argumenty jsou podle mě tak vážné, že by se o nich mělo diskutovat a neříkat jen to, že se nám jednou výjimečně podařilo splnit tzv. Maastrichtská kritéria nutná k přijetí eura. Kritéria nebyla vymyšlena tak, že budou země čekat, až se jim jednou náhodou podaří kritéria splnit a hned přijmou euro. Byla myšlena tak, že budou plněna dlouhodobě, protože jsou nastavena celkem měkce. A to se neděje. V eurozóně je proto mnoho zemí, které tam nemají co dělat.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG