Jak nás informoval informovaný mediální zdroj, konkrétně iDnes, v Brně došlo k zázraku, srovnatelnému snad jen s událostmi v Lourdech, Fátimě či Medžugorje. Zjevil se tam smysl pro humor!
Už týdny nás všechny obklopuje vzpomínková svatosláva věnovaná prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi, který by se v těchto dnech dožil devadesátky. Na oslavu tohoto výročí se sešly různě početné hloučky či zástupy lidí na některých místech po republice, taktéž v Brně, konkrétně na shromáždění na Moravském náměstí v centru Brna, kde spustili petici s netradičním požadavkem. Petiční výbor nazvaný „Havlovi věrni zůstaneme“ vyzývá vládu, aby exprezidenta prohlásila kulturní či přírodní národní památkou.
Podle organizátorů je Havlův dějinný význam potvrzen nedostatečně: „Václav Havel se podle zákona 94/2012 zasloužil o svobodu a demokracii. To je tak všechno, co k němu dnes většinová společnost dokáže povědět,“ pravili organizátoři akce.
Jenomže Havel je víc než vzpomínka na nedávnou historii. Havel by se podle nich měl stát národní památkou. „Kulturní, neboť je dozajista kulturním objektem, ovšem klidně i přírodní, neboť byl bezpochyby přírodninou,“ poznamenali pořadatelé. Petici spustili symbolicky v den Havlových nedožitých devadesátin. Směřují ji na vládu prostřednictvím ministerstva kultury. Jak konkrétně si však takovou intronizaci do přírodniny či kulturniny představují, jsme se zatím nedověděli.
Co na to zákony? Osoba, i když jde o Havla, se podle současného českého práva nemůže stát národní kulturní ani národní přírodní památkou. Kulturní památkou mohou být podle zákona o státní památkové péči významné movité či nemovité věci, jejich soubory, stavby nebo soubory staveb. Přírodní památka zase na základě zákona o ochraně přírody a krajiny chrání přírodní útvar či jiný přírodní fenomén s významnými přírodními hodnotami.
Není však známo, že by Havel byl budovou či třeba souborem cenných rostlin. Ví se o něm, že psal eseje, divadelní hry a byl hlavou státu. Viděli jste však někdo budovu či rostlinu, která se věnuje takovým činnostem, aby za to mohla být podle návrhu dekorována?
Logický závěr: Ani jedna z kategorií se nevztahuje k lidem. Výzva má proto patrně především symbolický charakter. Památkově chráněná naopak mohou být místa, stavby či předměty spojené s významnou osobností a jejím životem. Samotný exprezident ale nemůže být předmětem památkové ochrany, a to ani jakožto květina.
Vrcholem brněnského shromáždění byl sborový zpěv písně inspirované Modlitbou pro Martu, ikonickým songem Kubišové z období Pražského jara. Účastníci tedy zde společně zapěli píseň nazvanou Modlitba pro Václava právě na motivy slavné Modlitby pro Martu.
Modlitba pro Václava
na melodii Modlitby pro Martu
Ať kvír dál zůstává s touto maminou
Rizz i swag ty máš
Bruh, jsi star
Buď mou dominou
S každou koninou
Teď, když tvá zprasená
žrádla věcí tvých zpět
Tě slovně zachvátí
slovně zachvátí
Pro hrochy hrách zvolna promlouvá
Tak navždy řízni zebru svou
Od bidla dál ať se omlouvá
Sterým, která sobí pas
pochválil jak dlouhý čas
a zas – zas
Ať pýr dál zůstává s touto mladinou
Mdloba, plot, twist, Žďár, pisoár
Ty ať prominou, ať nám prominou
Teď když náš Václav Há
S námi věci stih a zpět se už nevrátí
Už se nevrátí
Musím říci, že jako člověk pokoušející už léta poetický slovník jsem zůstal stát jako ta Lotova žena. Zcela opařen a uchvácen originalitou oněch veršů. Ta upřímnost, jež z nich tryská, přede mne ale klade jisté dilema: Je to obří patafyzické literárium hodné takového Eugena Brikcia, nebo se v Brně někdo dočista zbláznil? Tak jako tak beru jak onen výše řečený návrh, tak tento text jako důkaz toho, že se v Brně snad probouzí konečně i špetička smyslu pro humor. I kdyby to byla jediná zásluha vzpomínkové anabáze za Havlem, určitě stála za to.
