Pravda, zatím sice ne přímo v Evropské unii, ale za kanálem ve Velké Británii, kde se ze „zelené cesty“ pomalu odklání banka HSBC. Ta nejdříve prohlásila, že „reviduje své ambice“ a posouvá splnění svého cíle dosáhnout tzv. „nulových čistých emisí“ ve svém provozu a v dodavatelském řetězci o 20 let – tedy z roku 2030 na rok 2050. A byť se snažila své vyjádření zaobalit do provařených frází typu „podpora přechodu na čistou nulu zůstává pro HSBC prioritou“, bylo zřejmé, že si banka nejspíš začala moc dobře uvědomovat, jaký začíná být celá ta „zelená transformace“ průšvih. To se potvrdilo zhruba o týden později, když se začala přimlouvat za „omilostnění uhlíkové ekonomiky“ a opuštění předsudků vůči ní. Vzhledem k tomu, že tato slova pronesl její nový šéf pro „udržitelnost“ Julian Wentzel, je to něco podobného, jako kdyby vegan orodoval za domácí zabijačku.
Odklon od „dekarbonizace“ oznámila i společnost BP (British Petroleum), která se rozhodla zvýšit investice do ropy a zemního plynu o 10 miliard dolarů a na druhou stranu omezit investice do obnovitelných zdrojů o 5 miliard dolarů na 2 miliardy. Důvodem této změny strategie je snaha o zvýšení zisků a návratnosti vložených investic. Jinými slovy si BP spočítala, že obnovitelné zdroje nejsou žádná hitparáda a vydělat se na tom nedá.
Zatvrzelá Evropská unie
Signály o postupném střízlivění ze „zeleného snu“ a odklonu od „dekarbonizace“ však zatím nepřicházejí z EU, přestože se i bruselská vrchnost ocitla pod tlakem na revizi a zmírnění Green Dealu. Zatím z něj však nehodlá ustoupit ani o píď, ale protože je evidentní, že se to nedá jen tak vysedět, rozhodla se vyjít vstříc alespoň kritikům ESG a navrhla tento vykazovací moloch zjednodušit a zároveň zúžit okruh firem, pro který má být povinný. Nově by se tedy už neměl týkat těch, které mají méně než tisíc zaměstnanců nebo obrat nižší než 50 milionů euro. Takže krok správným směrem?
Jenom zdánlivě. Toto „změkčení“ a sejmutí této povinnosti z menších firem v podstatě nic moc neřeší. Ony se mu totiž stále nevyhnou. Jen s tím rozdílem, že je po nich už nebude chtít vrchnost, ale banky. Pro ty mají povinnosti související s ESG platit nadále, a tak budou muset své klienty nadále v souladu s nimi lustrovat. Takže pokud bude chtít nějaká menší firma u některé z bank čerpat finanční služby a zároveň bude mít špatný nebo vůbec žádný ESG report, bude mít nejspíš smůlu. Žádná z bank si totiž kvůli ní svůj ESG report „nepošpiní“ tím, že financuje něco „nečistého“.
To, co se aktuálně odehrává v EU, začíná zkrátka v některých aspektech dost připomínat perestrojku. Ta se snažila reformovat socialismus a přinášela zdání změny. Jenomže neodstraňovala ideologizaci ekonomiky, neřešila tedy podstatu. A tak pádu bolševika zabránit nedokázala. Bruselská perestrojka je na tom podobně. Taky se snaží reformovat nereformovatelné, taky vytváří zdání změny, ale taky neřeší odideologizování ekonomiky.
A tak ani ona pádu progresivismu nezabrání…
Čtěte také:
Moskva i Brusel uplácely zelené neziskovky
Ztracená Evropo
Potrumpovské převlékání kabátů
Starý Green Deal v novém obalu aneb udržitelnost za každou cenu!
Jak říká šílená Ursula na X, zelené financování musíme posunout od miliard k biliónům! tančit se bude všude, holoto…
I v neděli pokračovaly masakry alavitů a křesťanů v Sýrii, zprávy o počtu mrtvých se liší
Jsem nekompromisním odpůrcem dotací, ale líbí se mi jedna věta, která se používá v případě provaleného průseru, že si někdo z dotací pro veřejný sektor milostivě poslaných z Bruselu škrábnul do vlastní kapsy. Je to trestný čin nazývaný „poškozování ekonomických zájmů Evropské Unie“. A přesně z tohoto trestného činu by mělo být obviněné současné vedení EU v čele s Ursulou, protože lpěním na GD a dalších nesmyslech posílají EU hospodářsky ke dnu. Jsem zvědavý co nastane dříve…..totální úpadek EU a nebo kriminál pro Ursulu a spol.???