Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Reálná mzda se v letošním třetím čtvrtletí propadla už osmé čtvrtletí v řadě. To je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd – a tedy životní úrovně lidí – v celé novodobé historii ČR. Dosud se reálném vyjádření mzdy propadaly nejdéle čtyři čtvrtletí v řadě, a to po měnovém otřesu a následné krizi let 1997 a 1998,“ potvrdil redakci Deníku TO hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Většina Čechů na průměrný plat nedosáhne
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37 492 korun, u mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 a 66 998 korunami.
Nominálně vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2810 korun. Podle ČSÚ jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích. Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77 300 korun. S desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 67 200 korun, třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61 600 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 200 korun.
Světlo na konci tunelu
V letošním čtvrtém kvartále, jež právě probíhá, by se vývoj reálných mezd mohl překlopit konečně do plusu, a to zejména díky stabilizované inflaci, kterou však v meziročním pohledu opticky zvedá ponížená základna loňského roku, kdy byl v posledním čtvrtletí zaveden energetický úsporný tarif, věří Kovanda.
„Teprve v příštím roce se tak Češi dočkají vskutku viditelnějšího a trvalejšího růstu reálné mzdy. Za celý příští roky by měl tento růst činit 3,5 procenta,“ předpovídá.
Komentáře (0)