Regulace fotbalu či výška policistů. Unie má recept na všechno krom skutečných problémů

Zatímco Donald Trump ve Spojených státech hned v úvodu svého prezidentství skoncoval s některými do nebe volajícími nesmysly zaváděnými v předchozích letech bidenovskými progresivisty, králem absurdit zůstává jednoznačně Evropská unie. Posuďte sami.

EU platí studie vlivu klimatických změn na genderovou rovnost, které slouží jako základ pro návrhy mnoha dalších opatření. Unie např. tvrdí, že rozhodnutí, která činí ženy, vedou k menšímu poškozování životního prostředí. Např. používají menší auta a jedí méně masa. Klimatické změny mají navíc údajně větší vliv na ženskou psychiku. Pochybné studie placené z daní občanů členských států nepřináší v podstatě žádné hodnotné informace a navíc slouží jako podklad pro další opatření plýtvající penězi daňových poplatníků.

Daň z fotbalu

Evropská unie si nechala vypracovat rozsáhlou studii o přestupech ve fotbale, na něž kluby průměrně vynakládají asi 3 miliardy eur ročně. EU kritizuje rostoucí nerovnost mezi jednotlivými kluby a navrhuje soubor opatření, jak tuto situaci řešit. Chce např. zavést „fair-play“ odvody (neboli fotbalovou daň) z přestupových poplatků přesahujících určitou sumu, a zajistit tak „férovější“ přerozdělení prostředků mezi jednotlivé kluby. Dále hodlá stanovit maximální počet hráčů v klubu, zabránit klubům prodlužovat ochrannou lhůtu, po kterou potřebují k přestupu souhlas klubu, nebo regulovat ustanovení o odkupu hráčů v hráčských kontraktech. Podle insiderů v oblasti není jasné, nakolik může taková opatření zavést sama EU. Očekává se však tlak jejích orgánů vůči organizacím typu FIFA nebo UEFA. Vždyť je to na první pohled na hlavu padlé. Pokud někdo chce bránit rozdílům mezi kluby, prokazuje tím totální neznalost a nepochopení světu sportu, v němž je cílem být lepší než soupeř – tedy vytvářet rozdíly. A to už nezmiňujeme náklady, které neopodstatněná činnost EU v dané oblasti má, lze předpokládat, že ona rozsáhlá studie stála daňové poplatníky nemalé peníze. Abychom si rozuměli: to všechno nejsou peníze vyrostlé na nějakých bruselských penězovnících, nýbrž vytažené z našich kapes.

EU chce v budoucnu regulovat elektronické cigarety, aby prý ochránila spotřebitele. Podle Unie totiž zdaleka nebyla prokázána jejich bezpečnost. Jenomže snaha regulovat elektronické cigarety je vnitřně rozporná: EU je nejprve chtěla regulovat stejným způsobem jako tabákové výrobky, ačkoliv tabák neobsahují. Když se to nepodařilo, chce je regulovat jako léčiva, ačkoliv sama upozorňuje na jejich možné zdravotní riziko. Dále chce EU snížit atraktivitu tabákových výrobků zákazem ochucených druhů. Tím má prý odradit mladé lidi od kouření. Je zřejmé, že EU tím hrubě zasahuje do svobody podnikání i do svobody výběru zákazníků. Navíc je nesmyslné, že se jako cíl uvádí omezení kouření mládeže do 18 let, když je prodej cigaret této skupině tak jako tak nelegální, a zákaz tak omezí především dospělé zákazníky. Na tomto místě se mi vybavila dávná píseň Karin od rockera Oty Petřiny, v níž je mj. tento verš: „Škoda že umřít nedá se na hloupost…“

Zásadní problém: Mohou trpaslíci zatýkat?

Soudní dvůr Evropské unie se před časem zabýval opravdu fatální otázkou, a to je výškový limit studentů policejní akademie. Rozhodnutí je asi snadné předvídat: žádný výškový limit být uplatňován nesmí. Rozsudek byl odpovědí na otázku, kterou mu dal řecký orgán Symvoulio tis Epikrateias (Státní rada). Na ten se v této věci obrátila uchazečka o studium na policejní akademii, která byla odmítnuta právě na základě své (nedostatečné) výšky. To bylo označeno za diskriminační. Na první pohled, proč ne. Ale představte si tuto situaci: Na Policejní akademii se přihlásí Jiří Krytinář s Aťkou Janouškovou (oba vzrůstu netradičně nízkého) s tím, že policejní práce je pro ně celoživotním snem. Bude jejich pravděpodobné odmítnutí diskriminační? Pohledem EU jistě ano. Protože se přece mohou naučit policejní řemeslo a pak třeba přerovnávat spisy ve skladě, neboť není představitelné, že by právě ti dva šli rovnat půtku opilých Hooligans na Spartu.

Možná, že to onen soud myslel ve stylu Harryho Pottera. V pátém díle epopeje se vyskytuje protivná učitelka Dolores Umbridgeová, která drží pravidlo: „Nebudeme se, milí žáci, učit kouzlit. My se budeme jen učit, jak se to dělá.“ To je podobná logika. Nastudujeme hory brožur a pravidel, ale nebudeme umět dát o půl metru vyššímu, nadupanému a sťatému gaunerovi ani náramky. To hned bude na světě bezpečněji.

Tak se mi při té četbě zdá o postavě s bílou, dříve rezavou kšticí, jak se za okny Oválné pracovny plácá do stehen a libuje si, jak tu Unii zase přechytračil. Nechal jí totiž vše, co si sama vymyslela. Tomu říkám fištrón.

Čtěte také:
Evropská unie je založena na nerespektování rozhodnutí voličů. Bude hůř?
Evropské antihodnoty
Nepoučitelný Brusel si stále odmítá přiznat fatální chyby, všechno hází na Rusa