Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) u kompetenční žaloby, kterou podal prezident Petr Pavel po pondělním rozhodnutí vlády, že nebude součástí delegace na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře, nelze předjímat. ÚS zřejmě zohlední i dosavadní ústavní praxi, řekla dnes Miluše Kindlová z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Případné rozhodnutí soudu bude mít podle ní nejspíše povahu akademického výroku.
„Na jednu stranu podle naší ústavy prezident republiky zastupuje stát navenek (do čehož spadá i jednání jménem ČR na mezinárodních konferencích) a i mezinárodní právo tuto jeho kompetenci uznává,“ uvedla Kindlová. Zda to však znamená, že si může prezident vynutit účast na konkrétní zahraniční konferenci, je podle ní mnohem složitější posoudit.
Kindlová řekla, že Česko není prezidentská republika. Jakékoli formální rozhodnutí, které prezident v oblasti zahraniční politiky činí, musí být spolupodepsáno premiérem nebo jiným jím pověřeným členem vlády. „To znamená, že ústava počítá se spoluprací mezi prezidentem a vládou,“ dodala.
Obecně ale za zahraniční politiku státu odpovídá vláda před Poslaneckou sněmovnou, prezident tuto politickou odpovědnost nemá, podotkla Kindlová. „Jeho ústavněprávní odpovědnost lze dovozovat jen v extrémních případech hrubého porušení ústavního pořádku,“ uvedla s tím, že zavedení přímé volby prezidenta na tomto nic nezměnilo, byť podstatně posílilo jeho demokratickou legitimitu.
ÚS se podle Kindlové zřejmě bude zabývat i ústavními zvyklostmi nebo alespoň nějakou kvalifikovanou dlouhodobou praxí v obdobných případech v minulosti. „A to i ve vztahu k předchozím prezidentům a vládám, a to může jeho výklad ústavy ovlivnit,“ dodala.
Případné rozhodnutí ÚS, ať už by bylo ve prospěch, nebo neprospěch prezidenta, by mělo podle Kindlové patrně povahu takzvaně akademického výroku. Zpětně by situaci neměnilo, ale postavilo by více najisto do budoucna, jaká je pozice prezidenta a vlády v zastupování státu navenek.
