Komentář

Češi toho snesou hodně a už mnohokrát to prokázali. Když je potřeba a vidí v tom smysl, dokážou se uskromnit, stmelit nebo pomoci lidem v nouzi, bez ohledu na jejich původ. Umíme se ale taky naštvat. Kromě univerzálně provokující nespravedlnosti Čechy vyškolené totalitou spolehlivě vytáčí arogance moci, evidentní lži, manipulace a pokrytectví ve veřejném prostoru nebo vnucované postoje. A přesně tuhle pachuť vystoupení současných představitelů státu a jejich přisluhovačů zanechává.

Snad se na mě paní Rottrová nebude zlobit, ale v souvislosti se dvěma demonstracemi z poslední soboty se mi parafráze názvu její skladby zdá být na místě. Ještě by se dalo říct, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž.

Co jest dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Tak se to prý říkávalo za starého Říma. I když to asi nebude tak úplně pravda, dnes jsme rozhodně dál. Některé věci si už nesmí dovolovat ani sám Jupiter, vládce nebes.

Zní to jako hláška z parodické detektivky nebo ze špatného westernu. Ale není. Místní šerif na Divokém západě mohl být správňák i lump, rozhodně však nebyl od Pirátů. To by pak u saloonu nekončila železniční trať, ale cyklostezka. Stříleli by se tam kvůli ní ovšem úplně stejně.