Rusové a Bělorusové nesmí na hokejový šampionát. Jak to, že Američané nikdy nevadili?

Vyloučení ruských a běloruských reprezentací je veřejnosti prezentováno jako morálně správné rozhodnutí. V praxi ale ukazuje na hluboce problematický a selektivní přístup k mezinárodnímu dění. Zatímco u některých států je sportovní izolace uplatňována bez výjimky, jiné země se i přes závažná porušení lidských práv nebo vojenské intervence těší plné účasti na světových soutěžích. Spojené státy, které v posledních dekádách vedly řadu ozbrojených konfliktů bez mandátu OSN, se nikdy nestaly terčem sportovních sankcí. Totéž platí pro Čínu, která je dlouhodobě kritizována za utlačování menšin – přesto hostila zimní olympiádu v roce 2022.

Válka v Jemenu, na které se podílí Saúdská Arábie s podporou západních mocností, nepřinesla žádný sportovní bojkot, stejně jako okupace severního Kypru Tureckem. A zatímco ruská KHL je démonizována jako „toxická liga“, americká NHL zůstává nedotčena. Takový přístup jasně ukazuje, že principy nejsou uplatňovány univerzálně – a právě tím ztrácejí svou legitimitu. Sportovní sankce se stávají prostředkem politického tlaku, nikoliv morální konzistence. Tím trpí nejen ti, kdo jsou zcela vyloučeni, ale i celý mezinárodní sport, který ztrácí důvěru a nestrannost.

Úpadek kvality turnaje bez silných týmů

Vraťme se k hokeji. Jedním z nejviditelnějších dopadů absence Ruska (a částečně i Běloruska) na mistrovství světa je objektivní pokles sportovní kvality samotného turnaje. Ruská reprezentace dlouhodobě patřila mezi hokejovou elitu – pravidelně bojovala o medaile, přinášela do turnaje hvězdné hráče z NHL i KHL a byla nedílnou součástí historické rivality s dalšími velmocemi, zejména Kanadou, Švédskem či Českou republikou. Bez ní chybí jeden z pilířů soutěže. Tento výpadek není pouze symbolický, ale i výkonnostní. Bez Ruska se z mistrovství stává ochuzený turnaj, který mnohdy ztrácí tempo, dynamiku i dramatičnost zápasů. Z hlediska sportovní etiky to znamená jediné: vítězství v turnaji bez přítomnosti jednoho z hlavních soupeřů nikdy nebude mít stejnou váhu. Může být legální, ale nebude úplné. A právě tím trpí celý hokej – protože bez konfrontace s těmi nejlepšími ztrácí jakýkoli titul svou plnohodnotnost.

Paradox: Rusko na své neúčasti profituje

Jedním z málo diskutovaných aspektů celé situace je skutečnost, že Rusko – přestože je oficiálně suspendováno – každoročně získává body do světového žebříčku IIHF, jako by se turnaje účastnilo. Tento paradox vznikl z rozhodnutí mezinárodní federace, která chtěla zachovat technickou konzistenci žebříčku, ale výsledkem je absurdní a demoralizující stav: týmy, které skutečně hrají, riskují ztrátu bodů, zatímco suspendované Rusko si udržuje vysokou pozici bez jediného odehraného zápasu. Tato situace znevěrohodňuje celý systém hodnocení mezinárodního hokeje.

Z evropských hráčů v KHL jsou padouši

Vedle vyloučení národních týmů se pod tlak dostala i Kontinentální hokejová liga (KHL), která byla v důsledku geopolitického napětí systematicky očerňována jako „toxické prostředí“ a „nástroj ruské propagandy“. Místo toho, aby byla uznána jako kvalitní profesionální soutěž s mnoha mezinárodními hráči, stala se terčem kolektivní stigmatizace. Výsledkem je atmosféra, v níž se evropští hráči, kteří v KHL působí, často stávají oběťmi mediálního nátlaku, veřejné kritiky a faktických zákazů reprezentace. Tento přístup porušuje základní principy individuální odpovědnosti a profesní svobody. KHL přitom dlouhodobě patří k nejkvalitnějším hokejovým ligám světa. Nabízí vysokou úroveň, konkurenci a hráčský rozvoj, což potvrzuje i to, že v ní pravidelně působili i špičkoví západní hokejisté. Místo racionálního přístupu ale převládl emocionální a ideologický. Evropským hráčům se tak nepřímo říká: buď odejdete z profese, nebo přistoupíte na politickou linii. A to je nebezpečný signál nejen pro sport, ale i pro svobodu jednotlivce.

Čtěte také:
Dominik Hašek má na nedostatek informací nárok, jeho omluva by ale byla na místě
Váleční ideologové vyhnali operní pěvkyni Netrebko, nyní i brankáře Hudáčka
Dominátor Hašek si neustálým vybrušováním svých teorií říká o post ministra pro vědu a inovace