Minulou středu proběhl v prostorách Poslanecké sněmovny seminář spolku Šalamoun, věnovaný kontroverzním kauzám, omylům a systémovým selháním české justice. Účast byla doslova enormní.
Na úvod je třeba uvést, že z celé akce, pořádané pod záštitou Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a moderované poslancem Liborem Vondráčkem a místopředsedou pořádajícího spolku Šalamoun Šimonem Machem, existuje několikahodinový videozáznam přímo na stránkách sněmovny. Akce však trvala s krátkou přestávkou bezmála šest hodin, a tak si zaslouží shrnutí.
Fronta jako na banány
Na adresu Sněmovní 1, kde se v sále číslo 205 seminář konal, jsem byl registrován již několik týdnů předem. Po předchozí e-mailové výzvě k potvrzení účasti, ověřované pro velký zájem, jsem však zbystřil, a tak se pro jistotu na místo vydal radši s určitým předstihem, ale nebylo mi to nic platné. Ještě deset minut před začátkem se fronta čekajících účastníků vinula málem až k Malostranskému náměstí a další lidé stále přicházeli. A nebylo divu. Šlo o pokračování již před třemi lety proběhlé akce na obdobné téma, jen s novou vládou, novými případy a čerstvými, veřejně známými náměty. Seminář probíhal zároveň s autogramiádou knihy Zločiny beze zbraní 2c autorky a známé novinářky Marie Formáčkové, která byla pro návštěvníky přednášky k rozebrání zdarma.
Za zdržení účastníků před vchodem mohla nejen důkladná bezpečnostní kontrola, ale i lidé, kteří se na akci dostavili s jinými než oficiálně vydávanými doklady, což na recepci zapříčinilo pár vyhrocených debat s takzvanými „Čechoslováky“. Již zde ale bylo jasné, že tato témata zajímají nejširší spektrum občanů a naše justice začíná být mnoha lidmi vnímána jako jeden z nejproblematičtějších pilířů polistopadové demokracie jako takové, a to nezávisle na jejich politickém smýšlení.
Teoretický začátek a oficiality
Nejprve účastníky přivítal poslanec Mgr. Libor Vondráček, který zde fungoval coby moderátor a garant ústavně-právního výboru zároveň. Následoval spěchající Tomio Okamura, který ve své úvodní řeči zdůraznil, že justiční zločiny jsou u nás spíše samozřejmostí než výjimkou, a zmínil naprostou absenci odpovědnosti, pokud jde o běžná justiční selhání. Soudní pochybení by prý neměla být nadále vykládána jako odlišný právní názor a nová vláda se o to chce zasadit. Bez vymahatelné spravedlnosti není demokracie a každý neprávem odsouzený představuje zároveň nepříjemný fakt, že někde běhá nepotrestaný zločinec.
Dále od pultíku navázala předsedkyně výboru JUDr. Renáta Vesecká s poděkováním spolku Šalamoun za opakované pořádání akce a zdůraznila, že nezávislost justice neznamená neodpovědnost, a už vůbec ne nemožnost klást k její činnosti kritické otázky. Pozdě vykonaná spravedlnost nemůže napravit vše, co se do té doby odehrálo. Následující řečník a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc byl v programu přesunut kvůli nutnosti jiného jednání, a tak oficiální úvod zakončil poslanec a předseda zahraničního výboru Mgr. Radek Vondráček se smutnou připomínkou, že snad na každého poslance se už někdy obrátil nějaký zoufalý občan s prosbou o pomoc v justiční nespravedlnosti. A v takových případech je může odkázat už jen ke spolku Šalamoun, který považuje za pevnou součást občanské společnosti.
Trestání nevinných a netrestání viníků
Po uvítání zahraničních hostů se pak ujal slova zakladatel spolku, chartista John Bok. Hned v prvních větách připomněl přítomnou Lenku Procházkovou jako spoluzakladatelku, a ať prý už dělá cokoliv, nelze na její roli a přínos zapomenout. Vždy bude odhodlán bránit pozici prezidenta republiky coby udělovatele milosti, a to právě pro případ nejzazší možnosti nápravy justičních pochybení. Jeho vzorem v této činnosti byl Perry Mason amerického autora soudních detektivek a právníka Erle Stanley Gardnera a jím založený Soud posledního odvolání ve 40. letech. Tento americký oslí můstek pak následovalo video Marka A. Godseyho a prof. Brandona L. Garretta (Project Innocence) z téhož kontinentu, používajícího moderní metody DNA analýzy a práci expertů k osvobozování neprávem odsouzených, jejichž krátké, emotivní medailonky video rovněž rekapitulovalo.
Projev docenta ústavního práva Zdeňka Koudelky byl velice zajímavý. Mluvil o faktickém narušení dvojinstančního řízení, kdy nadřízené soudy mohou prvoinstančním svůj verdikt doslova vnutit, a o historickém vývoji vedoucímu od rakousko-uherského práva přes komunistický trestní řád z roku 1956 až k současnému stavu, který fakticky obchází ústavní princip zákonného soudce. Poté představil profesor Brandon L. Garrett zahraniční Project Innocence a uvedl zajímavou skutečnost ke známému výroku Benjamina Franklina, že je lepší, když uteče sto viníků, nežli by jeden nevinný trpěl. Původně jej pronesl (jen v poměru deseti ku jedné) anglický právník William Blackstone, nicméně veřejnost to takto zpravidla nevnímá a nepotrestání viníků přisuzuje stejnou váhu jako trestání nevinných.
Kauza Kramný a kauza Fabián
Po americkém okénku začalo shrnutí JUDr. Jany Barvíkové ohledně kauzy Kramný, kde se podařilo získat nové důkazy v podobě fotografií egyptské strany, rozporující stávající důkazy. Následoval krátký film z Egypta, kde se vyjadřoval například egyptský soudní lékař Mohamad Nagi a další aktéři tehdejších událostí. Dále vystoupil ministr spravedlnosti, JUDr. Jeroným Tejc, s příspěvkem ohledně plánovaných změn v přístupu ministerstva spravedlnosti k justičním pochybením, Mgr. Josef Bartončík na téma kauzy Slopné, kde dozorující žalobce zatajil důležité stopy a k odsouzení došlo na základě smyšleného svědectví recidivistů Rakašových. Soudní znalec PhDr. Jiří Závora pak začal zajímavou studií z Izraele, srovnávající rozhodování porot v době před a po obědě, známé coby efekt hladového soudce. Znalci podle něj často doslova ničí lidské životy, pletou si klinický a forenzní náhled, a systém nefunguje.
Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk se dále věnoval zneužitelnosti posudků jako takových. Následovala Mgr. Simona Hinkelmannová s kauzou neslyšícího Martina Van Fabiána, který byl odsouzen, ačkoliv prakticky nevnímal kladené otázky. Magistra Karla Potůčková pak věnovala své vystoupení detenci, kde končí nepohodlní a JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna odškodnění obětem nezákonného řízení, které nakonec padá na úředníku ÚZSVVM. Magistr Marek Fikr mluvil o zneužívání dohody o vině a trestu a odměňování univerzálních svědků. V jeho příspěvku mne obzvláště zaujala kritika NCOZ a mechanismu řešení stížností, kdy o vlastním provinění rozhoduje v důsledku přímo dotyčný policista.
Závěr a problémy s recidivou
Debata nakonec skončila výkřiky přímo ze sálu ze strany Johna Boka a reakcí prof. JUDr. Heleny Válkové od pultíku, která stav odmítla komentovat a následně pokračovala na téma selhávání justice v trestním právu v České republice. Připomněla ochrannou funkci trestního práva a varovala před iluzí abstraktního pojetí spravedlnosti, která toto vnímání ze strany občanů dlouhodobě nezohledňuje. JUDr. Jan Rosák se poté věnoval excesům v trestní justici z pohledu obhajoby, a v programu neuvedený zaskakující Petr Dimun se pak věnoval vlivu médií na trestní řízení. Po vystoupení JUDr. Ing. Ivany Spoustové k tématu vnitrostátních únosů a kauzy pana Nováka zakončil přednášku PhDr. Petr Sadovský s příspěvkem v oblasti recidivy, která u nás dosahuje 70 %. Seminář pak zakončilo promítání dokumentárního filmu Derecidiva a ještě poslední, dodatečné vystoupení Heleny Válkové.
Čtěte také:
Ta naše justice česká aneb tady končí legrace…
Soud nad křesťanskou vírou: Rozsudek, který otevírá dveře trestání názorů
Probační a mediační služba: „Dohled“ místo kriminálu
