Vláda kupuje zbraně rychle a zběsile. Navíc bez výběrových řízení

Zbrojaři musí Čechy milovat. Není totiž lepší zákazník než ten, o kterém prodávající ví, že na základě politického zadání nakupovat prostě musí.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové investuje Brusel v reakci na konání Donalda Trumpa do přezbrojení 800 miliard euro. Na Green Deal si sice zatím sahat nedá, ale Evropská unie klidně rozvolní rozpočtová pravidla a uzbrojí Rusko k smrti. Je dobře, když pfizerová Ursula neztrácí ani v komplikovaných časech smysl pro humor. Každopádně smělá představa je hodna dámy, která jako ministryně obrany Německa nejvíce proslula zavedením uniforem pro těhotné vojačky, a za jejíž vlády nad bundeswehrem cvičili piloti bojových vrtulníků na simulátorech, protože se kvůli nedostatku náhradních dílů báli létat.   

Svojí mentorku okamžitě podpořil premiér Petr Fiala, který na sociálních sítích zveřejnil příspěvek, že české firmy úspěšně vyvážejí vojenskou techniku do desítek zemí a podílejí se na modernizaci naší armády. Podle premiéra rovněž hrají klíčovou roli v evropské bezpečnosti a jsou vysoce konkurenceschopné. Je pravda, že o konkurenceschopnosti českých ručních palných zbraní, ať krátkých, či dlouhých, včetně loveckých, není pochyb od časů první republiky. Rovněž vzhledem k nebezpečí migrace věříme tomu, že především krátké zbraně prodávané civilnímu sektoru mohou sehrát v obraně Evropy, když ne klíčovou, tak určitě důležitou roli.  

Jak náš zbrojení chtivý premiér dodal, každá koruna investovaná do obrany znamená tři koruny zpět do české ekonomiky. „Vyjádření, že investice do českého obranného průmyslu se vrací v podobě nových pracovních míst a vyššího výběru daní, jsem slyšel. Primárně nemám vůbec nic proti investicím do obranného průmyslu, který jsme v 90. letech totálně zabili. Ať už se jedná o výrobu ručních palných zbraní, nebo společnost CSG, která vyrábí na základě licence obrněné transportéry Pandur a Titus. Po nákupu vrtulníků Viper a Venom Letecké opravny Malešice zřídí servisní a školící centrum pro Evropu, což taky považuji za úspěch. Určitě ale nemohu říct, že pořízením F-35 každá vložená koruna vygeneruje státu tři. To je holý nesmysl,“ komentuje premiérovu ekonomickou vizi poslanec Pavel Růžička (ANO), který, narozdíl od ostatních českých poslanců, senátorů či členů vlády, sloužil 21 let v armádě a absolvoval mise v Iráku.

Zbrojíme za každou cenu

Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) z loňského roku navýšilo Česko za poslední roky dovoz zbraní o 3125 procent. Lépe na tom byla z pochopitelných důvodů pouze Ukrajina (6660 %). Vláda Petra Fialy nakoupila za 150 miliard korun z USA bojové letouny F-35. Přitom podle švýcarského serveru Pages – Anzeiger a německého listu Der Spiegel si v obou zemích nejsou vůbec jisti vhodností koupě právě těchto strojů, zatímco premiér Fiala je skálopevně přesvědčen o správnosti investice. Kromě toho pořídila ministryně Jana Černochová koncepčně padesát let staré tanky Leopard 2A4 a v květnu 2023 schválila vláda nákup 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV – 90 za 59,7 miliardy korun. Jedná se o stroje vyvinuté ve druhé polovině 80. let minulého století. Alespoň 505 miliónů ušetříme díky společnému nákupu se Slovenskem. A resort obrany ještě nakoupil za 1,5 miliardy korun 949 belgických kulometů MINIMI. Je zajímavé, že původní cena 1,1 miliónu za kus z prosince 2021, se po nástupu Jany Černochové navýšila o 400 tisíc korun za kulomet a nakupovalo se nikoli od belgického výrobce, ale od českého překupníka. Ve výše uvedených případech asi neplatí premiérova slova o tom, že každá koruna investovaná do obranného systému vygeneruje pro českou ekonomiku další tři. Možná v USA, Belgii nebo v Českých Budějovicích.

Až se bude psát rok 2030

V dalších oblastech ovšem pokulháváme a rychle řešení je v nedohlednu. Dovezeme sice izraelský protiletadlový systém Spyder, ale tím investice do protivzdušné obrany do roku 2030 končí. A sami sobě hned tak nepomůžeme. „Pokud chcete zvýšit kapacitu linky na munici, potřebujete navýšit počet kvalifikovaného personálu. V případě stavby v areálu, ve kterém se výroba provádí, se to dá stihnout za 1,5 roku. Ale úplně nová továrna je záležitosti minimálně pěti let,“ říká Pavel Růžička a dodává, že to, že to, co si můžeme vyrábět doma, by se mělo řešit prostřednictvím nejrůznějších pobídek. „Na druhou stranu, pokud si armáda specifikuje vrtulník, který neumíme vyrobit, musí se koupit. Stejně tak nadzvuková letadla. Na jejich nákupu by měl ovšem participovat český obranný průmysl, například prostřednictvím výroby komponentů, které zvládneme. Bohužel se nám v tomto směru nedaří. Myslím, že i v případě bojových vozidel CV – 90 jsou české firmy, které si myslely, že budou zahrnuty do 40 procent českého plnění, obrovsky zklamány. Pokud je mi známo, doposud nebyla uzavřena ani servisní smlouva.“   

Pomatení v čase

Vláda sice podle Růžičky ví, že zvýší výdaje na obranu, ale netuší, co koupit. „To, co bylo v koncepci rozvoje armády na roky 2020 – 2035, se posunulo za rok 2030. Platí to pro protivzdušnou obranu, pojízdné minomety a spoustu dalších akvizic. Modernizace Pandurů, se řeší od roku 2021, čtvrtá brigáda rychlého nasazení jich má jenom polovinu. S čím tedy mají válčit? Proto jsem přesvědčen o tom, že peníze by se měly investovat do projektů, které jsou prokazatelné a armáda je opravdu potřebuje,“ konstatuje poslanec a přidává zajímavý příběh. „Řešíme na Výboru pro obranu to, že se náčelník generálního štábu s ředitelem speciálních sil pomátli v čase, protože nám za 2,4 miliardy předkládali nákup osmnácti lehkých útočných vozidel Supacap pro potřeby expediční armády.“ Pomineme li, že české armádě jsou tato vozidla k ničemu, původní částka byla specifikována na 680 miliónů, takže nabotnala o cca 1,7 miliardy korun. „ Jestli si někdo myslí, že plánovaná 3 procenta HDP budeme plnit tak, že koupíme stejný počet techniky za třikrát větší cenu, je to na hlavu,“ míní Růžička.

V této souvislosti se nabízí otázka, zda loňský prosinec, kdy resort obrany utrácel ve snaze dostat se na 2 procenta HDP jak mohl, včetně plateb záloh, nerezonuje ve zbrojařské branži? Není totiž lepší zákazník než ten, o kterém prodávající předem ví, že na základě politického zadání prostě nakupovat musí. „Absolutní souhlas. A nejlépe bez výběrových řízení,“ uzavírá Pavel Růžička.

Čtěte také:
Česko naopak. Nakoupilo F-35 za 150 miliard, začíná je testovat a zjistí, že je nepotřebuje
Shopaholic Jane. Černochová chce kupovat další letadla
Česká armáda nakupuje jako cikánský baron