Občanská válka ve Švédsku

Švédsko dnes vyčnívá ve statistikách jako jedna ze zemí nejzasaženějších zločinem v Evropě. Společnost už prakticky ztratila kontrolu nad narůstající vlnou násilí a eskalující spirálou útoků.

V roce 2017 vypukl poprask, když tehdejší americký prezident Donald Trump pronesl slavný výrok o „včerejší noci ve Švédsku“ a dodal, že „přijali příliš mnoho lidí, ztratili kontrolu“. Mnoho lidí z politicky korektního establishmentu proti jeho výroku protestovalo. Jednoduše řečeno: stále chtěli za každou cenu přehlížet, zlehčovat a popírat prudce narůstající kriminalitu migrantů. Dnes to však už máme černé na bílém zaznamenáno i statistikami, jejichž zveřejňování dlouho považovali multikulturalisté za „nekorektní“. V porovnání s ostatními zeměmi EU, co se týče střelby, vražd, výbuchů a sexuálního násilí, se Švédsko bohužel dostalo do čela. Má jeden z nejvyšších počtů úmrtí následkem smrtící střelby na počet obyvatel v Evropě. Například v loňském roce bylo ve Švédsku zhruba s deseti miliony obyvatel během 363 incidentů nejméně 55 lidí zastřeleno nelegálně drženou zbraní. Jen v loňském září při bitvách migrantských gangů zemřelo jedenáct lidí včetně teenagerů a nevinných přihlížejících. Švédský premiér poté prohlásil, že do boje se zločinci hodlá povolat armádu. Pro srovnání: V ostatních třech severských zemích, tedy Norsku, Finsku a Dánsku, si za celý rok střelba dohromady vyžádala šest obětí. Střelba ve Švédsku je především spojena s kriminálními sítěmi a konflikty gangů, zejména v sociálně znevýhodněných oblastech, obývaných migranty a jejich potomky. A pak zde máme ještě výbuchy. Švédsko vyniká, opět jako jedna z mála evropských zemí, v útocích výbušninami, granáty a bombami, které jsou spojené s brutální kriminalitou a konflikty zločineckých klanů. V jiných zemích Evropské unie je tento typ násilí poměrně vzácný a Švédsko získalo mezinárodní pozornost právě kvůli rostoucímu počtu explozí, zejména od začátku 20. let.

Sexuální násilí a dětští vojáci

Švédsko je také „na špici“ v počtu sexuálních trestných činů v Evropě, dokonce i ve světě. Mezi lety 2013 a 2017 mělo spolu s Anglií a Walesem v celé Evropské unii nejvyšší hlášené počty znásilnění na 100 000 obyvatel. Tak vysoká úroveň sexuálního násilí je multikulturalisty často vysvětlována širokou definicí znásilnění a vysokou ochotou hlásit trestné činy. Na rozdíl od jiných zemí, kde sexuální delikty prý nejsou hlášeny stejně ochotně. Jenže i ve Švédsku počet závažných trestných činů, které nejsou hlášeny, roste. Navíc navzdory různým opatřením zůstává míra objasněnosti případů nízká, přičemž jen malá část případů končí identifikací a obviněním pachatele. Podle zprávy z roku 2020 byla objasněnost případů znásilnění pouze kolem devatenácti procent, což znamená, že velká většina nahlášených případů nevede ani k obvinění. Teprve před pár lety se ve švédské televizi začaly objevovat zprávy o tom, že naprostou většinu znásilnění mají na svědomí migranti a jejich potomci. Když se objevily poprvé zhruba před šesti lety, byl to pro řadu rodilých Švédů šok, zejména pro ty, kdo ještě věřili utopii harmonického multikulturalismu. V posledních letech zaznamenalo Švédsko ve zvýšené míře také celkem nový fenomén: dětské vojáky. Mainstreamová média se v převážné většině pečlivě vyhýbají tomu, aby vysvětlila, kdo tito „Švédové“ jsou. Data se ovšem dají dohledat. Jedná se o mladé přistěhovalce, kteří často pocházejí z rozvrácených rodin, v nichž je kriminalita životním stylem. Tyto děti jsou produktem katastrofálně neúspěšně řešené masové imigrace do Švédska, kterou se společnost pokoušela marně řešit pomocí řady sociálních opatření, jako je péče o mládež a zřizování volnočasových center, jež však záhy převzaly kriminální gangy a proměnily je v centra výroby a distribuce drog. Kriminální sítě rekrutují velmi mladé osoby – tzv. dětské vojáky – některé ve věku osm až dvanáct let, aby páchaly násilné činy, jako je střelba a bombové útoky. Nábor často probíhá přes sociální sítě s přísliby peněz nebo statusu člena gangu. Fenomén neustále eskaluje a stále víc dětí mladších patnácti let je lákáno do kriminálních struktur. Letos přibližně patnáct těchto dětských vojáků uvěznili v Dánsku. Jsou spojováni se střelbou a dalšími násilnými trestnými činy objednanými kriminálními sítěmi. Švédsko a Dánsko proto zintenzivnily spolupráci v boji proti náboru a kriminalitě mezi mladistvými, což je ovšem politiky šířená fráze. Jenže realita je taková, že stále více dětí zabíjí dospělé lidi i děti. Jen v posledních letech byla média plná hrůzných případů, kdy děti nebo mladiství zabili vrstevníky či ještě mladší… Během let 2022 a 2023 zaznamenalo Švédsko výrazný nárůst nezletilých zapojených přímo do kriminálních sítí. Podle zpráv Švédské rady pro prevenci kriminality (Brå) a Acta Publica jsou mladí lidé nejčastěji ve věku čtrnáct až osmnáct let (ale mnohdy i daleko mladší) rekrutováni k páchání těch nejnásilnějších trestných činů jednoduše proto, že dospělí gangsteři se snaží uniknout trestu a dětem slibují, že vzhledem ke svému věku uniknou vězení.

Kolaps společnosti

Tomuto výrazu, tedy kolapsu společnosti, se lidé, kteří věří v multikulturalistické náboženství, vysmívali. Dokonce i myšlenka, že by pro ženu ve Švédsku mohlo být nebezpečné vyjít ven, byla popírána, a ti, kdo se odvážili tvrdit něco podobného, byli v médiích vystaveni doslova honu na čarodějnice. Jaká je však realita? Nejhorší situace je ve městech. Bytové domy a vily jsou ostřelovány a jejich vchody vyhazovány do povětří. Drogy se prodávají otevřeně na ulicích a na následky střelby umírají děti, které si hrají na hřištích. Náhodní kolemjdoucí jsou zasaženi a stále více oblastí ve Švédsku připomíná Divoký západ. Do migrantské kriminality ve Švédsku se také promítají konflikty v jiných zemích, což je důsledkem masivní muslimské imigrace a následné islamizace, která se střetává s hodnotami švédské společnosti. Rozzlobení původní Švédové na to reagují demonstracemi proti islámu a někdy i zkratkovitě, například pálením koránu. Výsledkem toho jsou pomlouvačné kampaně proti švédským sociálním službám v arabských médiích a nenávist vůči Švédsku v řadě muslimských zemí, kde se rozšířily zvěsti, že švédské sociální služby prý „kradou“ muslimské děti, aby je přinutily konvertovat ke křesťanství. Realita je však taková, že sociální služby opakovaně zasáhly jen v muslimských rodinách (některé z nich byly společensky vlivné), kde děti výrazně trpěly. Zprávy v muslimských médiích ovšem vyvolaly nepokoje migrantů proti „krádežím dětí“ a také proti pálení koránu. Ty vyvrcholily v roce 2022 při takzvaných velikonočních nepokojích, které místy připomínaly válečné scény. Jen během těchto nepokojů bylo zraněno více než 300 policistů. Několik násilníků cizího původu bylo obžalováno a odsouzeno za účast na násilném řádění, a to včetně mladistvých, odsouzených za závažné sabotáže práce záchranných složek. Mnozí dostali tresty odnětí svobody a následný dohled, ale kritiku sklidily nízké tresty a nedostatečná reakce státu. Ukázalo se, že řada policejních důstojnic se stavěla proti pálení koránu, a nepřímo tak poskytly podporu účastníkům migrantských nepokojů. Naopak Rasmus Paludan, dánský politik, který pálením koránu poukazoval na důsledky islamizace švédské společnosti, byl médii odsouzen jako „krajně pravicový“ element, který nikdy neměl dostat možnost „zneuctít“ posvátný text muslimů.

Celý text najdete v čísle 11 měsíčníku TO.