Poslední roky se na předávání českých filmových cen opakuje stejný příběh. Městská smetánka se sejde, aby oslavila to nejlepší z tuzemské kinematografie, ale ve finále jde především o ideologické školení. Český lev 2025 v tomto nebyl jiný. A pokud někdo nesouhlasil, pocítil, že v sále není vítán.
Moderátorem slavnostního večera byl bavič známý jako Kovy. Ten se nechal inspirovat Markem Ebenem, ovšem jeho humor mířil poněkud jiným směrem. „Bereme tě vážně a máme tě rádi… Věta, kterou Donald Trump nikdy neslyšel od svého otce, vtipkoval Kovy, načež si vysloužil nadšený potlesk. Nebylo to ovšem jedinkrát, kdy se v rámci večera rozvíjela nenápadná humorem maskovaná propaganda.
Podobně se do americké politiky opřel i Marek Eben. „Vzhledem k napjaté situaci jsme se rozhodli uvalit 25procentní clo na veškeré tlumočení do americké angličtiny.“
Nechyběla ani výzva k hodnotovému ukotvení společnosti. „Přál bych si, abychom ty scény (z filmu Vlny pozn. red.), co jsme viděli na plátně, už nikde neviděli. Ani v Praze, ani v Kyjevě,“ uvedl herec Stanislav Majer. Tento výrok byl přijat s dojetím, ale skrýval v sobě i jasnou politickou zprávu.
Díky těm správným novinářům
Směr, hlavně udržovat směr – tak by se dala charakterizovat děkovná řeč slovenské herečky Tatiany Pauhofové za nejlepší herečku ve vedlejší roli ve filmu Jiřího Mádla – Vlny. Ta svoji cenu věnovala všem „protificovským“ novinářům na Slovensku, kteří stojí „v první linii“ boje za udržení „demokratických“ principů a dělají všechno pro to aby, Slovensko šlo tím „jediným správným“ směrem. Jen opomenula poděkovat kontingentu českých umělců, kteří přijeli na Slovensko intervenovat pro tamní neuspokojivou ideologicko-hodnotovou situaci.
Na Pauhofovou později navázala další slovenská herečka Zuzana Zlatohlávková, která hned v úvodu sarkasticky poprosila režii, aby na ni nepouštěla novou „slovensko-sovětskou“ hymnu.
Ať už šlo o narážky na současnou geopolitickou situaci nebo o „správné“ postoje k vybraným otázkám, jedno bylo jasné – kultura už není neutrální. Ti, kdo nesouzní s progresivním liberálním diskurzem, jsou odsouváni na okraj a jejich hlas není vítán. Nabízí se tedy otázka: Jde ještě vůbec o umění, nebo už jen o ideologický souboj?
Dvojí metr ve veřejné debatě
Zatímco kdysi měla kinematografie především bavit a inspirovat, dnes je převážně nástrojem formování společenského diskurzu jednosměrným způsobem. Kdo chce do mainstreamu, ten musí sdílet „správné“ názory. Kdo nesdílí, je nevítaný. Konzervativní pohledy na svět jsou z veřejného prostoru vytlačovány pod záminkou „bojů proti nenávisti“, což je paradoxní vzhledem k útokům, které liberální proudy chrlí na všechny, kdo s nimi nesouhlasí.
Nyní je na české společnosti, zda si tento trend nechá lhostejně vnucovat, nebo zda konečně začne požadovat, aby kultura přestala být ideologickou zbraní a stala se opět platformou pro svobodnou tvorbu a umění. To je výzva, kterou bychom neměli ignorovat.
Čtěte také:
Novopečená lvice z Tádžikistánu nám zapomněla poděkovat
Tak vehementně bojujeme s Ruskem, až se mu začínáme podobat
Kdo se dá na vojnu, dostane princeznu a milion korun
Dlohodobě ignoruji tvorbu těchto „celebrit“ a je mi fajn 😉
Je to k smíchů jak se průměrní komedianti kteří nic neumí a čtou texty na obrazovce hraji na borce !Doufám že se dožiji toho že jim všem seberou dotace a pak až stávkuji třeba měsíce ale bez kačky podpory !!Tak na ně !!Je zajímavé že nepozvali Dalibora Jandu !Proč protože se uživí bez dotaci a má názory které se jim nehodí !!Na České zaprodance si lístek na koncert ani do divadla nekoupím ! Raději si připlatím a půjdu na zahraniční kapely ze západu !
Přesně tak. V humorných talk show vyprávějí, jak byli ve škole blbí a nevzdělatelní´, takže jediná možnost bylo jít na herectví. Což jim nebrání s mikrofonem u obličeje a před kamerami dělat politické školení.
Vzpomínám si na vlnu BLM, když byl v USA zabit kriminálník George Floyd. Herci v čele s Hrušínským vyváděli, jako kdyby byl zabit v Praze.