Jsem fakt vděčný za tu šanci. Ani bych snad nevěděl, co jinak s víkendem. Ale když se na jednoho se svým naléhavým doporučením svorně obrátí hned celá naše politikou umazaná elita, těžko se ubránit nevyužít šanci. Jednou za čas vlastnoručně sáhnout do volebního kadlubu, v němž se s okázalým kdečím mísí a rozumem louhuje naše současnost.
Zvláště, když nám to skrz své generálské šediny doporučuje sám aktuální náhradní hradní tatíček masaryček. A za to je třeba poděkovat. Nuže tedy…
Dovolte nejprve, abych u příležitosti předání jejich, tedy respektive převzetí nyní mých volebních lístků, které jsem od nich dostal do svého vlastnictví, poděkoval, že mi bylo umožněno svou, tedy vlastně mou aktivní přítomností zúčastnit se jejich vojeb, pardon voleb…, které jsou ale vlastně našimi, i když to nakonec budou oni, kdo nám to všechno spočítá. Sobotu bych právě proto chtěl vyzdvihnout, anžto po páteční ochutnávce je dnešek ten rozhodující, ba přímo historický den.
Jsem pohnut, přátelé. Nemohu zakrýt své nadšení, totiž zděšení, když pročítám listinu kandidátů. Nenalézám slov. Hledám pero, abych kroužkoval a nějak tomu zabránil, ale rovněž nenalézám. Proto bych rád alespoň popořadě poděkoval těm, kteří mi umožnili volby odhodlaně absolvovat tím, že mě k nim svou neschopností donutili nakráčet.
Byly to v první řadě koalující strany…
Právě ty spolu od počátku doslova v soudružském pravicovém souznění během čtyř let obětavé a většinou smysl, logiku a perspektivu postrádající práce vytvořily rozhodující podmínky ke zjištění, že jejich volbou bych si mohl zmíněné trápení akorát tak o stejnou dobu nastavit. Takže dík.
Ve druhé řadě bych rád poděkoval speciálně jedné straně, ornitologicky vyjádřeno druhu moudrých – pardon, omyl – modrých ptáků, do jejichž hnízda bylo průběžně sneseno mnoho nadějně vybarvených vajec, leč myšlenkami neoplodněných, a tedy vlastně v koncovce nelibých pukavců. Předvolební smaženice z oněch podávaná dokázala dokonale obrátit nejen žaludek, ale hlavně uvažování. Mnohokrát děkuji.
Metr starého Dozi: Smrdí, smrdí, všechno tam smrdí…
Ve třetí řadě bych zvláště vděčně připomněl i stranu, v níž to po odhalené kauze všeobecného uplácení kdekoho kdekým z našich peněz už pár let agresivně zavání jako na jiné malé straně, ergo pisoáru. A když se přidá zápach z rozkládajících se touto kauzou doživotně vykroužkovaných obětí, a k tomu i neopominutelný odér imitovaný do společenské atmosféry kostlivci ze skříní dalších stran, nemají moje díky konce kraje.
Ve čtvrté řadě bych rád souhrnně poděkoval jednotlivým jednotlivcům. Tedy hlavně stranickým předsedům a předním funkcionářům, kteří ze sebe v předvolebních klipech přestrojením zdárně udělali dokonalé šašky a mluvením pouhé mluvky, čímž vlastně – nám alegorii a funkcionářský slang méně chápajícím – napomohli v rozvažování. A naši nevolební mládež navíc přímo zbytečně okouzlili, což se vyplatí. Děkuji všem.
V neposlední řadě bych nechtěl zapomenout ani na smutné postavy z posledních řad. Leckteří představitelé temného pozadí stranického komparsu, nenasytnými moderátory vytaženi do světel televizních studií, nás dosud nerozhodné svými mimochodnými nekompetentními vystoupeními ovlivnili jedna radost.
Na úplný závěr tohoto sobotního díkuvzdání bych rád vzdal dík i panu Luďku Sobotovi za inspiraci.
Čtěte také:
Selhání zdravého rozumu aneb 100 důvodů, proč odmítat nápravu poměrů
Rakušan jako hlavní poražený letošní kampaně. Ptáte se proč?
Volební sázka vlády na zahraniční politiku není dobrý nápad. Žádné jiné karty však v ruce nemá
