Konec října a začátek listopadu jsou spojeny se dvěma svátky smrti. Druhý listopadový den známe jako Dušičky, památku zesnulých, poslední říjnový den jsme pak z anglosaských zemí přejali Halloween. Zatímco Dušičky přijímají smrt s nadějí a úctou k těm, kteří už tento svět opustili, Halloween se smrti svými maskami a šklebícími se dýněmi vysmívá. Jak jsou tyto svátky vnímány v Česku? Na to se letos zeptali autoři průzkumu, který se vzorkem 1535 respondentů provedl pro Arcibiskupství pražské Instant Research.
I v české, dosti sekularizované společnosti jsou stále přítomné tradice. 63 % Čechů chodí o Dušičkách na hřbitov a zapaluje svíčky za své zemřelé. 37 % vzpomíná v soukromí domova, 19 % se setkává s rodinou, 5 % se účastní dušičkové bohoslužby, 10 % slaví Halloween a 18 % si památku zesnulých nijak nepřipomíná.
Dušičky zůstávají tradicí
Tradici Dušiček udržují více ženy (66 %) než muži (60 %). Jsou to především lidé starší generace a obyvatelé Moravy. V Praze a větších městech naopak více než čtvrtina obyvatel Dušičky neslaví. Mladí zase dávají přednost Halloweenu, který slaví přibližně každý pátý člověk do 26 let.
Průzkum sledoval u respondentů i jejich vztah k posmrtnému životu. Na otázku „Věříte, že smrtí život nekončí?“ odpovědělo ano 39 % dotázaných Čechů a stejné procento si není jisto. Jen 23 % respondentů nevěří, že by po smrti něco existovalo. Naději v posmrtný život mají častěji ženy a obyvatelé Moravy. Je zajímavé, že mladí lidé do 26 let věří více než nejstarší generace. Víru však nevnímají skrze církevní instituce.
Pohřební tradice
Posledním okruhem průzkumu pro pražské arcibiskupství byla otázka pohřbu. Klasický pohřeb do země volí jen 22 % dotázaných, tři čtvrtiny Čechů upřednostňuje kremaci, a to 36 % s urnou uloženou na hřbitově a 37 % dává přednost rozptylu popela. V tomto se tradice tedy výrazně mění. Zajímavé je, že 12 % je připraveno darovat své tělo vědě a 6 % má jinou představu, např. poslat své ostatky do vesmíru.
Průzkum celkově ukazuje na to, že dušičková tradice je v české společnosti stále živá. Jak uvádí pražský arcibiskup Jan Graubner: „Tradice nejsou přežitkem. Jsou pomyslnou kotvou, která nás drží v časech nejistoty. Udržujme je, právě ony nám připomínají, odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme.“
Čtěte také:
Má být Karlova univerzita opět v rukou rektorky Králíčkové?
Servis pro voliče aneb kroužkuj pro rodinu
Kardinál Duka, mše za Kirka a ostuda veřejnoprávní televize
