Ústavní soud odmítl návrh KSČ na zrušení nového zákazu propagace komunismu, informovala ČTK. Leckoho na první pohled zarazí ona stará známá značka KSČ, spjatá s předlistopadovým obdobím.
Tak pro ujasnění: když se ustavila polistopadová KSČM (nejprve vedená Jiřím Svobodou, pak dlouho Miroslavem Grebeníčkem a Vojtěchem Filipem, dnes Kateřinou Konečnou), vznikla Komunistická strana Československa (KSČ), do prosince 1999 nazvaná jako Strana československých komunistů. Jejím prvním předsedou byl Miroslav Štěpán. KSČ prošla na přelomu tisíciletí rozkolem a v roce 2001 se od ní odštěpila nezaregistrovaná Komunistická strana Československa – Československá strana práce, jejímž předsedou je Ludvík Zifčák. Ta ovšem není aktérem následujících řádků. Je jím ona KSČ, dnes vedená Romanem Blaškem.
Ten je mimochodem z mnoha úhlů pohledu zajímavým tvorem. Studoval obor Výtvarná černobílá klasická fotografie v Ostravě. Poté studoval pět a půl roku v ateliéru Jana Saudka, sám pak vyučoval výtvarnou fotografii v Nadaci Jedličkova ústavu. Měl řadu autorských i kolektivních výstav v Praze, Berlíně, v červenci 2015 v Evropském parlamentu. Jím vedená KSČ měla své kandidáty na letošních kandidátkách hnutí Stačilo!. Blaško sám od roku 2022 žije v Ruské federaci. To jen, abychom to nepopletli.
Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh KSČ na zrušení části trestního zákoníku, která umožní postihovat propagaci komunismu. Důvodem odmítnutí je neoprávněnost navrhovatele, což znamená, že se soud obsahem návrhu věcně nezabýval, jak píše ČTK. To je samo o sobě zvláštní. Politická strana, řádně zaregistrovaná, nepatří do okruhu „oprávněných navrhovatelů“? Jak to ÚS zdůvodnil? Podle zákona o ÚS totiž mohou přímo navrhovat zrušení právních předpisů jen prezident a skupiny poslanců či senátorů, za specifických okolností pak soudy nebo další navrhovatelé, nikoliv však politické strany. To znamená, že nejste-li zastoupeni v parlamentu, tak máte prostě smůlu. Ústavní soud na vás pohlíží jako na neexistující a bezprávné. To nevoní příliš onou demokracií, jíž se dnes všichni oháníme.
Oč vlastně v návrhu šlo? Konkrétně o trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. V současnosti je paragraf konstruován obecněji: od 1. ledna příštího roku se v něm výslovně objeví zmínka o nacismu a komunismu. Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, případně hlásá rasovou či třídní zášť, může být potrestán až pěti roky vězení. KSČ navrhla vyškrtnout z novelizovaného znění zákona slova „nebo“ a „komunistické“. „Takto široce pojatý zásah velmi závažně narušuje samotnou podstatu svobody projevu a politické plurality, která je základem demokratického právního státu,“ stálo v návrhu.
V onom novém znění tohoto letitého zákona se výslovně jako hnutí, směřující k potlačení práv a svobod, označuje nacismus a komunismus. Aniž bych měl sebemenší chuť a důvod obhajovat dvě jmenovaná hnutí, která v minulosti prokazatelně měla na svědomí věci dosti nehezké (a sám hned dodávám, že genocida s výsledkem 60 milionů mrtvých z dílny německých nacistů je těžko srovnatelná s čímkoliv z dohledatelných dějin), bojím se jiné věci. Ten nově upravený zákon totiž vnáší velkou libovůli při hodnocení toho, kdo „prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka“…
Stovky výkladů
Tato teze umožňuje stovky výkladů. Od toho explicitního, který ze zákona čouhá na první pohled – tedy od snahy eliminovat takové subjekty z politického života, až po ten zcela vágní – umožňuje totiž de facto kohokoliv nařknout z toho, že ty svobody a práva potlačuje na základě nějakého slovního vyjádření, či dokonce jen grafického znázornění na nějakém plakátu. Prostě vzato: ten první výklad je výrazem obav jedné části politického spektra (liberalistů) z možného budoucího vlivu jiné části spektra (komunistů).
Ten druhý výklad je ještě drtivější. Podle něj může být trestný nejen třeba onen proslulý plakát s „chirurgem z dovozu“, ale třeba jen uspořádání podobné konference, jaká se 4. prosince konala v Praze a zabývala se příčinami a důsledky migrace z muslimských zemí (pořádal ji europoslanec Ivan David). Nelze vyloučit, že nějaký vypjatý progresivista nezvedne hlavu a nezacvrliká něco o tom, že ta konference směřuje k potlačení práv a svobod – třeba muslimů. A bum bác, pan europoslanec je v průšvihu.
Suma sumárum, tenhle legislativní paskvil je jen dalším účelovým klackem, jímž lze mlátit každého, kdo se protiví nebo jen malinko odlišuje od vrchnostenských dogmat. A nejpikantnější je, že tuto změnu zákona drží při životě Ústavní soud, jenž je skoro komplet z dílny generál-prezidenta a expředsedy ZO KSČ Petra Pavla. To jsou paradoxy! Není ten zákon sám nakonec způsobem, jak potlačovat práva a svobody mnoha lidí, kteří si myslí něco jiného než ona vrchnost? A jak se k věci postaví vrchnost nová? Počkejme si, ale s otevřenýma očima…
Čtěte také:
Ústavní soud splňuje prezidentovy představy, proto bude veselo
Volič je v ofsajdu, přichází Ústavní soud!
Ústavní soude, co přes tebe ještě projde?
https://messerinzidenz.de/