Ústavní soude, co přes tebe ještě projde?

Ústavní soud, Ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Zákonodárci musí přijmout novou úpravu v lhůtě jednoho roku, tedy někdy ještě před parlamentními volbami. Debaty nad tímto tématem budou jistě velký zážitek, ale když už je tato Pandořina skříňka otevřená, aspoň se u politiků ukáže, kde, kdo stojí.

 Ústavní soud k tomu v tiskové zprávě také sdělil toto: „Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné „katalyzovat“ demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to Ústavní soud v nyní projednávané věci činí. Dlouhodobá nečinnost zákonodárce je neudržitelná především za situace, kdy Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí, kde zákonný požadavek chirurgického zákroku pro změnu pohlaví přetrvává.“  Tímhle prohlášením se dosavadní relativně neutrální ctihodný soud vydal na cestu radikálního soudního aktivismu, tedy jevu, jenž se nám na rozdíl od jiných zemí doposavad vyhýbal.

Pavlem jmenovaný soud

Připomeňme si, že Ústavní soud se v posledních letech významně obměnil. Změny provedl prezident Pavel, který na doporučení svých mnoha poradců navrhoval na kandidáty ústavních soudců lidi, kteří víceméně patří do jednoho myšlenkového (levicově liberálního) spektra, a Senát mu většinu z nich schválil. Konzervativní kandidáty prezident Pavel nepředložil, přestože právní svět je u nás stále jako jediný humanitně-orientovaný obor pořád ještě relativně konzervativní sám o sobě.

Prezident Pavel sliboval, že při návrzích ústavních soudců pokryje celé spektrum právních pohledů, i konzervativní. Ale že to neudělal není až tak překvapující. Jako bývalý voják těmto rozlišovacím kritériím sotva rozumí a jeho poradci a sponzoři prezidentské kampaně zkrátka konzervativní opravdu nejsou.

Ústavní soud se plete do rozhodování Parlamentu

Ale pojďme zpět k samotnému Ústavnímu soudu, který sám sobě nastavil novou roli. Role Ústavního soudu v „katalyzování“ tedy urychlování demokratické diskuse je problematická z mnoha důvodů a je třeba ji důrazně odmítnout. Je to role samozvaná a nežádoucí pro demokratickou diskusi. Hlavní rolí Ústavního soudu je totiž chránit ústavnost, v jejím rámci je samozřejmě možné rozhodnout, že nějaké zákony nejsou v souladu s Ústavou. V tomto konkrétním případě, ale soudci vážně přestřelili. A vzbudili vážnou pochybnost, jak to s jejich výkladem ústavnosti je a jestli náhodou to v jejich podání nebude spíše jen jejich světonázorový pohled, který nyní vnutili celé společnosti bez ohledu na naši Ústavu.

Velmi podobnou, tematicky totožnou věc totiž předchozí Ústavní soud odmítl slovy: „Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek.“  (citace je z nálezu Ústavního soudu z 9. 11. 2021) A to rozhodně není tak dávno, aby se mezitím situace tak radikálně změnila.

Co se bude řešit dál?

 Ústavní soud se tímto vydal na cestu aktivismu a uvidíme, kde se zastaví. Je velmi pravděpodobné, že brzy se k němu dostane podobná kauza také z oblasti kulturních válek. Až vstoupí v účinnost zákon (od ledna 2025) upravující partnerství stejnopohlavních párů, udělají aktivisté, povzbuzeni tímto úspěchem, podobné podání. Nejspíš ho už mají připravené v šuplíku, jen čekají na účinnost zákona, protože dříve to podat nejde.

Budou si zase stěžovat u Ústavního soudu na diskriminaci nového partnerství ve srovnání s manželstvím. A budou po Ústavním soudu chtít, aby ze sebe znovu udělal nadřízený orgán Parlamentu, a donutil tak zákonodárce oba instituty manželství a partnerství sjednotit. Poslanci a senátoři, kteří se chtěli přijetím takové úpravy partnerství vyhnout pokračování kulturní války, spláčou nad výdělkem.

Bude to jenom horší. Je ještě malá šance, že si noví členové Ústavního soudu sáhnou do svědomí a přestanou si brát pravomoci, které jim nenáleží, a vyhrocovat tak společenskou diskusi. Protože být samozvanou třetí komorou Parlamentu nese i jisté společenské nevýhody, které jim moudře popsali jejich předchůdci v citaci výše. Tedy ještě jednou: „Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek.“   

Čtěte také:
U ohně kulturní války se přihřál i Ústavní soud
Pojďme konečně schválit manželství pro všechny, ať máme už od protivných aktivistů klid
Manželství muže a ženy v ústavě? Vždyť je to proti gayům – zaznělo na parlamentní komisi