Inkluzivní neomarxismus, díl čtvrtý

Jaká to byla úleva, když jsme v devadesátkách sledovali média, jak plnila svou roli „strážce demokracie“ a „hlídacího psa“. Sloupky v novinách bez obalu kritizovaly a pranýřovaly papalášství, padni komu padni. Ve své době nešetřila nikoho. To byly noviny, které konečně mohly oficiálně vycházet. Vzpomínám na Reflex, časopis plný skvělých informací, analýz, kritických článků. Byla radost si ho otevřít ve vlaku a smysluplně si krátit čas.

Kapitola 4.

Doublethink: „schopnost udržet v mysli dvě protikladná tvrzení a obě z nich akceptovat“
„Ministerstvo pravdy: Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.“ – George Orwell

Postupně však začaly kritické články pomalu mizet, resp. se začaly stávat jednostranné. Novodobé elity se poučily a začaly noviny skupovat. Resp. i zahraniční vydavatelské domy je začaly skupovat. Uvědomovaly si sílu tisku a jeho roli v ovlivňování veřejného mínění. A když se dnes podíváme na vlastníky novin, časopisů, televizních a internetových kanálů, zjistíme s neúprosnou přesností, že žádné již nejsou nezávislé. A to ani kanály „veřejnoprávní“, neboť spadají pod vliv aktivistických novinářů, kteří v nich pracují.

Techniky mediální manipulace

Atmosféra strachu je živnou půdou, ve které je nejsnazší někomu vnutit nějaký názor. Tohoto principu přece využívají „pojišťováci“. V atmosféře strachu jedni zcepení a jsou vděční za „návod na přežití“, a nepřemýšlí o tom, jestli je vhodný. Lidé ve strachu jsou nejsnáze manipulovaní. Totalitní režimy to ví velmi dobře. Proto vždy jako první přicházeli s „nepřáteli lidu“, výhružkami, represemi, veřejnými monstrprocesy, dlouhými seznamy popravených vylepených na nároží.

A protože krev na ulicích je odpudivá, přeneslo se „volání po krvi“ do médií, které slouží zájmovým skupinám.

Manipulace zájmových skupin se dnes cíleně soustřeďuje na torpédování dokonce i tak intimního vztahu, jakým je mateřství:

„Budoucnost, nebo vrah klimatu?“
Co ve vás vyvolá tento plakát, který byl vyvěšen v Německu a také publikován na webových stránkách jedné neziskovky v souvislosti s obřím titulkem? V souvislosti s barvou pleti ženy a dětí?

A jaká jsou fakta o natalitě podle ras, která lze statisticky ověřit? Bílá rasa v podstatě vymírá. Uváděné číslo porodnosti je někde mezi 1,7-2 děti na dva dospělé. Negroidní, afroamerická rasa celosvětově rychle roste. Asijská rasa celosvětově roste. Latinskoamerická rasa roste.

Ano, rasa, která přinesla pokrok a rozvoj, vymírá…

„Člověk budoucnosti bude smíšené krve. Mnohost národů bude nahrazena budoucí euroasijsko-negroidní rasou, velmi podobnou starým Egypťanům.“ – Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi

Kalergi razil filozofii jakési Panevropské unie, která byla jakýmsi pravzorem dnešní Evropské unie.

Oikofobie „bílé rasy“ je nepřehlédnutelná – poklekávání, ničení soch, vyřazování literárních a učebnicových titulů bílých učenců a filozofů z knihoven univerzit. V zájmu „diverzity“ menšin se stáváme svědky diktatury menšin. A vše toto je masivně podporováno a ozvučováno médii vlastněnými novodobými celosvětovými oligarchy a majiteli korporátů.

Jak je možné, že většinová populace je schopná podlehnout této diktatuře menšin? Domnívám se, že ilustrativní odpověď můžeme najít v publikaci myšlenky Josepha P. Overtona (tzv. „Overtonovo okno – Technologie zkázy“). Velmi bravurně a srozumitelně je zde popsáno, jak se z nepřijatelné a odmítané myšlenky většinou dá dospět až ke kodifikovanému zákonu.

Kdybychom podrobili analýze výroky vládních a zdravotnických představitelů z covidové doby a současné hysterie kolem války na Ukrajině, zjistili bychom tam kombinaci všech možných manipulací. Útoků na city, citového vydírání, dehonestaci a ostrakizaci oponentů mainstreamového názoru, doublethinku, překrucování a přepisování významů slov. Orwell by zaplakal, protože svůj román 1984 psal jako varování, nikoliv jako návod.

Zdraví majetkem státu?

A tato manipulace se rozšířila do všech sfér života. Do vzdělání, do vztahů, a také do zdravotnictví, dokonce i do oklešťování Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Účelovým vyhrožováním a manipulací strachem je lidem upíráno právo rozhodnout se o způsobu léčby. Pátrat po alternativních metodách léčení a léčebných přípravků. Opět za použití dehonestace, ostrakizace – a dokonce i za použití nepřímého nátlaku, opakované kontroly státního aparátu v organizacích zabývajícími se alternativním přístupem k léčbě.

Zdraví fyzické i duševní se stává „majetkem“ státu, vzdělání se stává „majetkem“ státu. A běžný občan se přestal přesile bránit, nebo už dokonce ani nepostřehl, že by se bránit měl. Podlehl šířenému všeobjímajícímu doublethinku „stát je dobro, myslí na tvá práva, odevzdej mu je“.

„Upravujeme jazyk do konečné podoby, jakou bude mít, až už nikdo jinak mluvit nebude. Až skončíme, budou se to lidé jako ty muset celé znovu učit. Ty si asi myslíš, že naše hlavní práce spočívá ve vymýšlení nových slov. Vůbec ne. My slova ničíme – moře slov, stovky denně. Otesáváme jazyk až na kost. Jedenácté vydání nebude obsahovat ani jediné slovo, které by mohlo do roku 2050 zastarat.“ – George Orwell, kniha 1984

Předchozí kapitola