Česká legislativa brzdí tuzemské energetické stavby, například limity k posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA) jsou v řadě případů přísnější než evropská směrnice, sdělil v tiskové zprávě Svaz energetiky ČR, který zastupuje největší energetické firmy v Česku. Nastavení předpisů tak podle svazu zbytečně prodlužuje povolování projektů o měsíce.
Tuzemské předpisy mají podle svazu velké množství limitů, které jsou výrazně přísnější v porovnání s požadavky evropské směrnice. Například zjišťovací řízení se vztahuje i na projekty, které unijní předpis podle svazu vůbec neposuzuje. Jde třeba o stavby vedení velmi vysokého napětí, výrobu vodíku elektrolýzou či geotermální vrty.
Přísnější pravidla než v EU
Projekty tak při přípravě nabírají zpoždění. Zjišťovací řízení má podle stávajících pravidel sice trvat 45 až 70 dní, podle svazu ale reálně jde často o delší proces, k němuž je nutné připočíst i čas na přípravu žádosti a podkladů. Výsledkem tak podle energetických firem je administrativní zátěž, která nemá oporu v evropské praxi a zpomaluje i projekty s minimálními dopady na životní prostředí.
„Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale zbytečně nejít nad rámec evropské legislativy a praxe. Environmentální legislativa je v Evropské unii už tak nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny energií a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla, která odpovídají praxi,“ uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
Zbytečná administrativa prodlužuje projekty
Mezi nejproblematičtější příklady svaz jmenoval posuzování distribučního vedení elektrické energie o napětí 110 kV, které evropská směrnice EIA přitom nepožaduje. Česká úprava je podle svazu zřejmě výsledkem chybného překladu směrnice, kde oficiální výklad a pokyny Evropské komise tuto povinnost stanovují výhradně pro přenosovou soustavu. Podobné komplikace jsou také u výroby vodíku elektrolýzou nebo geotermálních vrtů.
Příliš přísné předpisy navíc podle svazu komplikují i investiční přípravu. Každé zbytečné zjišťovací řízení totiž pro investora znamená měsíce navíc při přípravě projektu, a to i u staveb s minimálními dopady na životní prostředí. „U takových staveb jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Odstranění zbytečných legislativních bariér, které nezohledňují realitu a někdy ani požadavky EU, považujeme za relativně snadný a současně významný krok ke zlepšení situace,“ doplnil Kotrba.
Energetici proto vyzývají k úpravě legislativy. V této souvislosti zdůrazňují, že všechny stavby by i po úpravě limitů musely nadále splňovat požadavky na ochranu ovzduší, vod či krajiny. Cílem ale by mělo být, aby požadavky byly přiměřené k evropským pravidlům. V tomto duchu svaz také připomínkoval limity při projednávání návrhu novely stavebního zákona.










