Tajemný investigativní novinář Thomas Paukner přichází s exkluzivním textem o vzestupu Víta Rakušana a odvrácené tváři hnutí STAN. Pro svůj debut si vybral právě měsíčník TO. Nové číslo 9/2026 dále přináší rozhovor s Jindřichem Rajchlem o zákulisí Dozimetru, velké téma věnované nenávisti, pokračování seriálu o islamizaci Evropy, otevřený rozhovor s Petrem Macinkou i texty o svobodě projevu, Izraeli, budoucnosti ODS a duchovní krizi Západu.
Hlavním poutákem zářijového čísla je již zmíněný exkluzivní text tajemného Thomase Pauknera Odvrácená tvář hnutí STAN. Autor v něm skládá příběh Starostů od jejich počátků kolem Petra Gazdíka a Stanislava Polčáka přes vazby na rodinu Redlových a kauzu Dozimetr až po dnešní vzestup Víta Rakušana.
Paukner popisuje STAN jako politického predátora, který nejprve v koalici PirSTAN zničil Piráty a nyní podle něj požírá slábnoucí ODS, TOP 09 i lidovce. Sleduje také souznění Rakušanovy politiky s Pražským hradem a za největší slabinu předsedy STAN označuje minulost jeho hnutí a obsah policejních spisů ke kauze Dozimetr.
Na Pauknerovu analýzu navazuje rozhovor šéfredaktora Marka Stoniše s Jindřichem Rajchlem Kdo řídil kauzu Dozimetr? Malé čudly ne. Předseda sněmovní vyšetřovací komise vysvětluje, proč chce předvolat desítky svědků a proč odmítá představu, že celý systém řídili pouze Michal Redl a Petr Hlubuček. Jeho poselství z obálky zní: „Musí padnout král, nejen pěšáci!“
Poradkyně premiéra pro svobodu projevu Natálie Vachatová v rozhovoru Chci se zasadit o to, aby se lidé nebáli mluvit rozebírá evropské regulace internetu, nebezpečí sledování komunikace i mediální kampaň a výhrůžky smrtí, jimž čelila. Demokracie podle ní musí snést také názory hloupé, odporné nebo radikální. Stát má zasahovat proti trestným činům, nikoli proti legálním názorům.
Velké Téma TO tentokrát nese název Nenávist. Profesor Petr Piťha píše o Boží lásce a nenávisti, Kateřina Lhotská vysvětluje, proč rozdělená společnost vyhovuje politikům, Ladislav Jakl hledá kořeny dnešní agresivity v rozpadu osobních vztahů a Daniela Kovářová staví proti nenávisti rodinu, děti a kontinuitu života.
Seriál o islamizaci Evropy se přesouvá do Švýcarska. Text Švýcarsko: Krok od propasti se věnuje konfliktům ve školách, nuceným sňatkům, kriminalitě, sociálním nákladům migrace a radikalizaci nezletilých. Země podle autora stále může zabránit vývoji známému z Francie či Německa, musí si však udržet kontrolu nad hranicemi a vznikem paralelních společností.
Dvě části čísla připomínají teroristický útok Hamásu ze 7. října. Benjamin Kuras porovnává reakci Západu na tento masakr a na útoky z 11. září 2001. Následuje Třiatřicet hrdinek a hrdinů 7. října – příběhy civilistů, policistů, vojáků a zdravotníků, kteří zachraňovali druhé a často za to zaplatili životem.
Budoucnost české pravice řeší analýza Václava Musílka ODS: Mírný posun v mezích fialismu. Nový předseda Martin Kupka podle autora zatím nepřinesl skutečný návrat ke svobodě, prosperitě a suverenitě. Ministr zahraničí Petr Macinka pak v rozhovoru Hrozní jsme a hrozní zůstaneme mluví o sporech s prezidentem Petrem Pavlem, významu práva veta v EU, spolupráci V4, Green Dealu i škrtech v dotacích pro neziskové organizace.
V čísle dále najdete text o duchovní krizi Evropy a sporech uvnitř katolické církve, kritiku plánované povinné školky od čtyř let, historii politizovaného umění i dramatický příběh bratrů Dasslerových, z jejichž rodinné války vznikly značky Adidas a Puma.
Nechybějí ani Příběhy (ne)kultury, cesta za českou historií do Děčína, Pirny a na Königstein, svérázná skoro-reportáž Ladika Větvičky o střední Evropě a Tajná Praha. Michelle Adlerová tentokrát vstoupila do sídla ministerstva pro místní rozvoj, které ukrývá jedno z nejkrásnějších secesních schodišť v Praze.
