Dostanou se finance veřejnoprávních médií pod kontrolu NKÚ?

Česká televize - ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock
Dana Jaklová
Dana Jaklová Redaktorka

V prvním březnovém týdnu poslanci projednali návrh, který jim poslal senát. Jde o ústavní novelu o kontrole České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Dosud totiž prováděly kontrolu nakládání s financemi koncesionářů najaté auditorské firmy a rady těchto médií.

Návrh přišla poslancům představit hlavní iniciátorka novely Hana Kordová Marvanová ze senátorského klubu ODS/TOP 09. Ta vysvětlila, že návrh byl v senátu schválený na jaře 2025, po volbách do Poslanecké sněmovny ho senát schválil opakovaně, nyní je tedy předložen poslancům. Upozornila na skutečnost, že ČT a ČRo nejsou kontrolovány nezávisle, mají jen vnitřní kontrolu a NKÚ je dosud kontrolovat nemůže. „Pokud tato kontrola bude prováděna“, uvedla senátorka Marvanová, „bude to moci přispět k tomu, že se zlepší to hospodaření a že se zvýší i důvěryhodnost vůči těmto veřejnoprávním médiím ze strany veřejnosti.“

Zpravodajem sněmovny pro první čtení byl předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD), který upozornil na souhlasné stanovisko vlády: „Jde o to posílit transparentnost hospodaření těchto institucí a odstranit nedostatky stávajících možností vnitřní i vnější kontroly těchto dvou institucí.“

STAN je proti

V rozpravě vystoupila řada poslanců. Prakticky všechny kluby vyjádřily víceméně podporu návrhu, ovšem s výjimkou klubu STAN. Zástupkyně STAN Barbora Urbanová hned v úvodu rozpravy ohlásila, že její klub „v této chvíli“ novelu nepodpoří. Podle Starostů jsou totiž veřejnoprávní média momentálně pod velkým politickým tlakem a vláda mluví o zrušení koncesionářských poplatků. „Máme tedy měnit Ústavu ČR v situaci, kdy nevíme, jak má vypadat budoucí financování veřejnoprávních médií, ani jaké systémové záruky jejich nezávislosti vláda zamýšlí?“ táže se Urbanová a pokračuje: „Dokud vláda nepředloží konkrétní a důvěryhodný plán budoucí podoby veřejnoprávních médií a jejich financování, nepovažujeme za správné v tomto ohledu jakkoliv Ústavu ČR měnit.“

Bývalý ministr kultury Fialovy vlády, Martin Baxa z ODS, je k návrhu senátu také skeptický. Vnitřní kontrola financování veřejnoprávních médií podle něho není špatná, protože Dozorčí komise Rady ČT i Rady ČRo mají dle něho velkou působnost. Baxa tedy vyčká, jak bude probíhat další projednávání: „Uvidíme při projednávání ve výborech, protože pochybnosti, které v současné době máme ohledně působení vládní koalice ve vztahu k veřejnoprávním médiím, jsou silné.“

Novela puštěna do dalšího projednávání sněmovny

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě), do jehož resortu agenda veřejnoprávních médií spadá, poslancům sdělil: „Za prvé, tato média hospodaří s penězi daňových poplatníků, kteří mají plné právo vidět, jak je s jejich penězi nakládáno. Za druhé, i evropské předpisy včetně EMFA říkají, že média veřejné služby mají být transparentní. Za třetí, nezávislá kontrola zvýší image a pozici médií veřejné služby. Ať už chceme, nebo ne, tak jen tato kontrola může potlačit podezření, že se média veřejné služby nechovají hospodárně.“

O vstupu NKÚ do kontroly financí ČT a ČRo se mluví už dlouho. Zatím žádná vláda k tomuto kroku neměla odvahu. Je otázkou, jak návrh dopadne nyní, protože osud veřejnoprávních médií je stále silným tématem, které politiky současné koalice a opozice rozdělují. Plénum sněmovny přikázalo předlohu k projednání ústavně-právnímu výboru, výboru pro mediální záležitosti, kontrolnímu výboru a komisi pro ústavu.

Čtěte také:
Potřebuje Česko vysílání do zahraničí?
NKÚ, koncesionářské poplatky a TOPkaři na barikádě
Dvojjediná role Václava Moravce aneb Kabaretní výkon moderátora

Ukázat komentáře (3)
  1. To by mne zajímalo, kde vznikla tahle perla: senátorka Marvanová, „bude to moci přispět k tomu, že se zlepší to hospodaření a že se zvýší i důvěryhodnost vůči těmto veřejnoprávním médiím ze strany veřejnosti.“

    Tedy, že vnější kontrola médií učiní veřejnost důvěryhodnější? To je jako nějak relevantní jakou důvěru těchto institucí požívá veřejnost??? Veřejnost je plátcem, takže ber nebo nech bejt, ale rozhodně nekecej o tom, že ti koruna, kterou sis vzal smrdí. A jaký vliv na objektivní důvěryhodnost někoho nezůčastněného má kontrola? To jako, že si kontrolovaná instituce bude svých chlebodárců víc vážit?

    Jinak je pochopitelně absurdní, že veřejnost nevidí do všech výdajů státu, tím jsme nevyhnutelně diktaturou. A ano, relevantní námitka, že by pak nemohly fungovat tajné služby je správně: tajné služby ve svobodné zemi nemají co dělat, protože si všude dřív či později udělají vlastní píseček, vlastní království, vlastní snahy o ovlivnění směřování státu – Koudelka budiž tím nejlepším argumentem pro zrušení rozvědek.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Redaktorka
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >