Jaroslav Kubera byl poslední vrcholný politik ODS se zdravým rozumem

Vzhledem k tomu, že se mi poštěstilo udělat s nedoceněným velikánem české politiky dva velké rozhovory, rád bych se podělil o několik vzpomínek. Začnu tím, že rozhovory probíhaly pochopitelně v oblacích kouře.

Rozhodnutí skoncovat s cigaretami přitom Jaroslav Kubera pojal ještě za federace. Jak potvrdil, končil pokaždé, když skončila česká část hymny, aby změnil názor a zapálil si při prvních tónech části slovenské. A věrný své nátuře věčného provokatéra přišel s návrhem zákona zakazujícím výrobu cigaret. „Stát na jedné straně povoluje výrobu cigaret, na straně druhé postupně zakazuje lidem kouřit. Evropská unie musela dokonce změnit název jednoho dotačního titulu, který se původně jmenoval Podpora pěstování tabáku. „Tento název ovšem nekorespondoval se současným protikuřáckým tažením, proto se místo tabáku podporuje pěstování technických plodin, přestože se jedná o totéž,“ konstatoval.

Stát jako pokrytec

Jasnozřivý politik, jenž neprohrál jediné volby, ale bojoval například také za čokoládové tyčinky. Argumentoval tím, že se stejně jako cigarety vyrábí legálně, konkrétní odnož potravinářského průmyslu zaměstnává lidi, kteří platí daně a plní tak státní kasu. Přesto někteří politici chtěli zakázat jejich konzumaci. „Proto považuji za logické, že pokud stát usoudí, že cigarety, sladké tyčinky, limonády, alkohol, ale také uzeniny nebo maso škodí zdraví, způsobují onemocnění a smrt, měl by výrobu zakázat. V opačném případě se stát chová jako velký pokrytec,“ tvrdil a zároveň dodal, že v evropské legislativě narazil i na větší nesmysly. „Předtím se hovořilo o ‚kvantitativním uvolňování‘ a pod tímto pojmem se skrývalo tištění ničím nepodložených peněz. Teď, kdy už to každý pochopil, došlo k přejmenování na výraz ‚fiskální expanze k dosažení pozitivní orientace fiskální politiky‘.“

Zmenšeme lidi!

Sám sebe charakterizoval jako člověka, pro kterého ironie a sarkasmus nezná hranic. Proto například reagoval na vlnu bruselských absurdit záměrem zmenšovat velké lidí. „Všichni, kdo sledují fotbal, ví, že i velcí kluci mají problém uběhnout nezbytné vzdálenosti. S přibývajícím časem začnou jenom chodit, což je ke škodě hry. Menší lidi by mohli hrát na menších hřištích, tím bychom získali zároveň i více hracích ploch. Nebo takový tenis. Maximální možný počet hráčů je čtyři, proto se musí pořád stavět nové kurty. A jak by zmenšování lidí prospělo dálnicím! Vždyť menší člověk rovná se menší auta a více prostoru na silnici. Nebo se podívejte na bytový fond! Stačilo by přepažit patro a z jednoho bytu 3+1 jsou rázem dva,“ vysvětloval se zcela vážnou tváří.

Mamuti nepřežili, lovci ano

Velmi mu vadila také nepoučitelnost lidí akceptujících veškeré nesmysly přicházející z Evropské unie. „Začalo to řepkou, pokračovalo bionaftou. Každý, kdo jen trochu uvažuje, si přece musí položit otázku, proč se vyrábí nějaká bionafta, když na výrobu jednoho litru této pohonné hmoty je potřeba 1,1 litru klasické nafty. Vždyť je to totální nesmysl. Přesto se tak děje. A když už se ukáže, že něco nefunguje, tak se přijde s jiným nesmyslem. Takže po globálním oteplování řešíme globální ochlazování. Přitom každý normální geolog vám řekne, že veškerá bombastická odhalení klimatologů tady už byla. Mamuti nepřežili, jejich lovci ano. Lidstvo se dokáže přizpůsobit a adaptovat.“

Zákon o zákazu zákazů

Jaroslav Kubera navrhl dva mimořádné zákony. Prvním byl zákon o zákazu zákazů. Ten vycházel z faktu, že zákaz čehokoli představuje nejjednodušší řešení, a právě proto jich existuje tolik, že jejich kontrola je absolutně nemožná. Druhým byl zákon o regulaci regulací, jehož princip byl postaven na tom, že za každou novou regulaci budou dvě zrušeny. Návrhy podal se vší vážností, vědom si toho, že byť se tehdy ODS nacházela v opozici, nemají šanci ani u spolustraníků. „Každý, kdo se chystá přijít s nějakým zákonem, by si měl uvědomit, že totalita z nás udělala šampiony v disciplíně obcházení zákona. Politika se začíná blížit farmaceutickým koncernům, které nejdříve vyrobí lék a pak k nim začnou shánět nemoc.“

„Mimochodem, když někdo argumentuje tím, jak výhodné je být v unii, protože přece čerpáme až do úplného vyčerpání dotace vedoucí ke korupci a kriminálním kauzám, zapomíná zároveň poukázat na miliardové náklady, které nám vznikají v důsledku nutnosti plnit evropské směrnice a nařízení. Proto jsem přesvědčen o tom, že Anglie nemůže prodělat na Brexitu, neboť ušetří obrovské peníze tím, že nebude muset dodržovat nejrůznější nesmysly, které z komise přichází každý den po stovkách,“ tvrdil v roce 2017.

Velká škoda

Snem mimořádného politika byl vlastní televizní nebo rozhlasový pořad. „Kdysi jsem přesvědčoval jedno rádio, ať mi svěří noční telefonáty. Dokonce jsem si připravil vlastní playlist – staré rokenroly, Beatles, Rolling Stones, Creedence Clearwater Revival, Who, Animals. Snažím se sledovat i novou muziku, na telefonu mám zařízení, které mi napíše, o jakou se jedná kapelu a název elpíčka.“

Sen Jaroslava Kubery se bohužel nenaplnil, jeho předčasný odchod musí demokracii v České republice hodně bolet.

Čtěte také:
Kuberův duch
Ve volbách do Senátu zvítězil zdravý rozum
Jan Zahradil o kandidátce SPOLU do europarlamentu