Menu
Přihlásit se

Podle zastánců jednostranného vystoupení České republiky z Evropské unie není. Dokládají to situací bezprostředně po Brexitu. V náhlém zděšení evropských špiček z rozhodnutí britských voličů říct unii „goodbye“ bylo slyšet o nutné reformě unijních struktur, o posílení vnitřní demokracie, o omezení pravomocí bruselské byrokracie, o rušení zbytečných regulací či o respektování národních specifik jednotlivých zemí.

Václav Musílek Václav Musílek
Publikováno 02/04/2024
Doba čtení 2 min.
Koláž Copilot/Designer

Pravdou je, že nic z toho se nestalo. Naopak, výsledek byl zcela opačný a znamenal znásobení tlaku na unifikaci a přesun dalších pravomocí z členských států na orgány unie. Tedy všechno špatně. Problém, který tyto instituce způsobily, měly tytéž instituce samy řešit. Důsledky takového vývoje na nás dopadají dnes a denně.

Unie se tedy může zdát ztracenou, je třeba se jí zbavit za každou cenu. Nejlépe okamžitým jednostranným Czexitem. Pomineme-li nereálnost takového kroku vzhledem k rozložení politických sil u nás, stejně jako devastující následky na ekonomiku a životní úroveň lidí, je třeba se vrátit k základní otázce. Je EU skutečně nereformovatelná? Je to nesporný závěr, který musíme vyvodit z historie dosavadních pokusů o změnu fungování unie? A má tento názor nezanedbatelnou podporu u politických sil nespokojených se současnou podobou evropské spolupráce?

Jedinou možností je zásadní politická změna

Pokud se oprostíme od politických frází určených jednomu konkrétnímu segmentu voličů, pak je zřejmé, že odpověď na tyto otázky je třikrát „ne“. Důvod selhání dosavadních pokusů o reformu unie je totiž zcela jednoznačný a jejich výsledky by vlastně neměly být překvapením. Jednoduše k nim chyběla politická vůle. Po zastáncích federalizace a unifikace Evropy, po politicích, kteří soustavně pohřbívají ideu národního státu, chcete, aby si vypustili vlastní rybník? To těžko. Je to jako byste v roce 1989 čekali, že komunisté začnou privatizovat státní majetek, otevřou hranice, zavedou volně směnitelnou korunu a vyhlásí svobodné volby.

Bez politické vůle nelze žádnou změnu unie očekávat a nemá cenu si dělat naděje. Skutečná reforma, tedy spíše transformace, může nastat až v nové atmosféře po zásadní změně politických poměrů. Dokud bude v unii vládnout probruselský svazek křesťanských demokratů, socialistů, liberálů a zelených, reformní šance je nulová. A to přesto, že před volbami budou opět vzbuzovat falešné naděje na změny, ostatně podobně jako po Brexitu. Nic však nenasvědčuje tomu, že by voliči v západní Evropě tento trik konečně prokoukli a začali věřit, že se jejich stále ještě poměrně bezstarostný život může v poměrně krátké budoucnosti změnit k nepoznání.

Pokud unii, tak spolupracující a pomáhající

Je to tedy zase na nás, občanech střední a východní Evropy, stále povýšenecky mistrovaných našimi vyspělejšími západními spoluevropany. A když k tomu máte ještě fanaticky probruselskou vládu, je to ještě složitější.

Je naprosto zřejmé, že pokud chceme jinou unii, unii států, které si pomáhají, vzájemně spolupracují, vyhovují si, a přitom si zachovávají svou jedinečnost, musíme pro to něco udělat. A to nejen na úrovni domácí politiky, ale také – nebo možná hlavně – na té evropské. Nadcházející volby do Evropského parlamentu jsou první šancí.

Autor je předsedou pražské organizace Trikolory

Čtěte také: Demontáž socialismu proběhla. Nyní by to chtělo demontáž evropeismu
Výsledky Mnichovské (ne)bezpečnostní konference: Nic se nenaučili, nic nepochopili
Volby jako další oběť progresivistů

Komentáře (11)

  1. NE, NENÍ! Stejně jako nebyl reformovatelný Sovětský svaz. Jediná možnost je rozpustit tento Západní sovětský svaz a případně vytvořit něco čistě na ekonomické bázi. Politiku nechť si dělají jednotlivé členské země samy. Ale to se asi nebude líbit spoustě pijavic přisátých na EU nesmyslech 🙁

    1. velmi dobře. eu je již dávno za zenitem a dnes opravdu hrozně škodí.
      zpět k volnému pohybu zboží bez ideologie (zelené, červené, progresivní, inkluzivní, udržitelné atd….

  2. EU se jednoho krásného dne rozpadne podobně jako se rozpadl komunismus, pro svoji neschopnost uspokojovat životní potřeby většiny lidí. Může to trvat mnohem déle než si přejeme. Válka na Ukrajině to může urychlit. Pak se může začít znova.

  3. Globalisti nebudou chtít pustit otěže a udělají vše, aby lidi zotročili, zvlášť když jsou řízeni světovými finančníky. A peníze jsou to nejdůležitější. Kdo je má, chce ještě víc. Kdo jich má hodně, chce vládnout. Kdo chce vládnout, chce ovládat. Dokud lidi nebudou rýt nosem v prachu, tak se nic nestane. Teprve až nebudou mít co ztratit, vezmou vidle a té sebranky se zbaví.

  4. Problém je i v tom, že v Česku jsou sice velké skupiny lidí, které si přejí nějaké zásadní změny. Jenomže část z nich se domnívá, že trh je nutně špatný, privatizace byly také špatné, no a volně směnitelnou měnu? Vždyť ani nevěděli, že v dobách reálně socialistické ČSSR, volně směnitelná koruna nebyla.
    A jsou vůbec pravidla EU vůbec po Lisabonské smlouvě ještě připravena na politickou vůli, jsou schopna ji unést?
    A byla vůbec někdy taková?
    Nebyl v podstatě jeden ze záměrů založení Evropské unie politickou vůli občanů členských států omezit a zrušit, či alespoň hodně zúžit konkurenci politických názorů, omezit šíři politických názorů?

  5. Ať žije EUkrajina a srdnatí a spravedliví komisaři světlonoši pravdy a spravedlnosti…to vše pro lepší budoucnost EUkrajiny a jejích dětí…Hosana.

Napsat komentář