Konec kapitalismu v Čechách

Spisovatel a režisér Jan Žáček před časem vydal sérii dětských knížek o malých fotbalistech s názvem Fotbalový král. Knihy se prodávaly úspěšně, šest tisíc prodaných výtisků je v našem prostředí velmi slušný výsledek. Až do loňského března. Tehdy totiž nakladatel stáhl Fotbalového krále z prodeje s poukazem na to, že znevažuje část populace a není tedy politicky korektní.

Oč šlo? V knize Fotbalový král o mladíkovi, který bezmezně miluje Josefa Bicana, se píše mimo jiné něco v tomto smyslu: „Viděl jsi už nahatou ženskou?“ ptá se mě Kopi. Ukáže se, že on viděl nahatou svou sestru. Jeho kamarád by ji také rád viděl nahatou. „To by se muselo nějak zorganizovat, aby to nevěděla. Vymyslím a zařídím,“ slíbil Kopi. Kamarádovi si za to řekl o hamburger s limonádou.

Kdo z pánů, kteří teď čtou tyto řádky, netoužil v dětství či pubertě zahlédnout aspoň kousek tajemství skrytého v dívčím oděvu, tak možná žil na jiné planetě nebo byl už v dětství gay, to je samozřejmě možné. Nicméně většinová zkušenost říká, že takové zájmy jsou v tom věku zcela normální a běžné, skoro až zdravé. Jan Žáček to jenom vložil do knížky o dětech určené dětem. Užil přitom konverzační stereotypy tohoto věku. Nikomu nebylo na knize nic divné celé čtyři roky, kdy se úspěšně prodávala. A pak, zřejmě na popud nějaké woke aktivistky, se nakladatelství Albatros rozhodlo knihu z prodeje stáhnout. Tehdy si mnozí ťukali na čelo. Tak primitivní cenzura tu nebyla snad od konce komunismu.

Autor knížky to nevzdal a domluvil si nové vydání nezměněného textu s jiným nakladatelem. Ten se chystal knihu vydat v těchto dnech, a proto nakontaktoval knižní distribuci, konkrétně firmu Euromedia, jíž nabídl knihu k prodeji. Jaké muselo být jeho překvapení, když v odpovědi stálo toto: „Dobrý den, titul jsem tu probrala s kolegy a zájem mít nebudeme.“ A podpis jakési paní z nákupního oddělení. Ani slovo zdůvodnění. Třeba i výmluvy typu „titul nezapadá do naší firemní strategie“ či „kniha nestojí za psí štěk“. Jen prosté „nemáme zájem“. Což vypovídá o lecčems.

Zlodějina za bílého dne

Předně: knižní distributoři jsou pány knižního trhu, a i kdyby se zjevil nový Čapek, Chesterton či Orwell, jakmile by „neměli zájem“, z autora by se stal zahořklý samizdatovec, který by nejspíše zemřel hlady. Ono je taky dobré vědět, jak to na tom trhu chodí. Distributor zkásne 50 %, někdy i 60 % ceny knihy, na autora obvykle zbyde maximálně 10 %, zbytek jde nakladateli, jenž z toho ale hradí i veškerou výrobu – DTP studio, ilustrace, tisk atd. Čili distributor de facto parazituje na těch, kdo tu knihu vytvořili a vyrobili. Což je znak už hodně zpervertovaného systému, jemuž jsme kdysi říkali s láskou kapitalismus. Tohle je systémová zlodějina za bílého dne.

Ale druhá souvislost je ještě dramatičtější. Jestliže se nakladatel v prvém případě a distributor v tom druhém, oba soukromé podniky, zříkají zisku, který produkt slibuje, a to jen proto, aby nebyli terčem útoků nějakých pošetilých genderistek, něco tu není v pořádku. Ten kapitalismus, při všech výhradách, které můžeme mít vůči jeho dnešní podobě, je přece jen systém postavený právě na zisku. Když v takových případech (a není to jediná věc, znám distributory, kteří mají blacklisty se jmény autorů, které zásadně, z politických či ideologických důvodů, nešíří) vítězí „dobro“ nad smyslem podnikání, nastává konec kapitalismu.

Ladislav Jakl svého času vyřkl větu, kterou často opakuji: „Mám-li si vybrat mezi dobrem a svobodou, vyberu si svobodu.“ A já k tomu dodávám: „Protože dobro je cílené, jen pro někoho, pro jiného to dobro není, zatímco svoboda je pro všechny, univerzální a nedělitelná.“ Tady jsme svědky toho, jak končí systém založený na svobodě (tvůrčí i podnikatelské) a vítězí „dobro“, rozuměj rétorické nářky a nátlakové aktivity těch, co nic jiného neumí, tak si aspoň dělají hlučné píárko, aby upozornili na svou dějinnou důležitost.

To jsou smutné konce, že, prof. Hayeku?!

Čtěte také:
Jak je to u nás s cenzurou? Opravdu neexistuje?
Cenzura neskončila, cenzura trvá
Cenzura versus svoboda slova – recenze knihy Petra Žantovského