Necítil jsem nepřekonatelnou potřebu taková či podobná stanoviska veřejně rozporovat. I když řada politických počinů zemřelé odbornice – jíž by zdaleka nejlépe slušela profesionální nestrannost – vyvolávala v leckterých kruzích rozpaky. A nemuselo jít, připomínám důrazně, výhradně o Ukrajinu. Byť je pravdou, že zvlášť její fotografie v triku, kde vztyčený kostlivcův prostředník doprovázejí věty „FUCK YOU PUTIN“ a „GLORY TO THE HEROES“ jako pozitivní deviace rozhodně nevypadají…
Nakonec jsem se rozhodl nekomentovat ani krajně pofiderní plán „pietního militarismu“ veřejné sbírky k zakoupení technologicky pokročilé střely, jež má na svém kovovém plášti hrdě nést jméno navždy odešlé. A „zatopit“ Rusku. Ačkoliv jsem v dané souvislosti rozhodně nepřehlédl zmínku jednoho českého novináře, jenž k ožehavé „raketové pietě“ zneklidněně podotkl: „Fakt, že památku vysoké státní úřednice uctíme tím, že se složíme na střelu s plochou dráhou letu a pošleme ji do války, kterou se snaží diplomaté momentálně ukončit, myslím, dokonale vystihuje šílenost dnešní doby.“
Inspirace poezií
Je to nejspíš zvláštní, ovšem mé váhání, jestli se ke košatící věci vyjádřit, či ne, rozřešila poezie. Pohnulo mnou, když v příslušné facebookové skupině, kam si léta chodívám číst Reynka, Nezvala, Verlaina nebo (mého kamaráda) Žáčka, náhle svým způsobem vynikla následující angažovaná tvorba. Zcela seriózně míněná apoteóza přesdílená z tohoto profilu…
Manifestační příspěvek, který nemůže patřit nikomu jinému než členovi Spolku přátel atomového žehu, rozhodně nestojí jak sám voják v poli. Vzácně se svou meditativní hloubkou, jakož i kompaktní ideovou kovaností prolíná například s postojem europoslankyně Markéty Gregorové, prý pirátské odbornice na mezinárodní otázky. Pár dní nazpátek vykládající, že Putinovo zatčení v Budapešti by vedlo k úplnému zastavení války, protože jí přece vede Putin…
Co ale určitě stále nemíním, sáhodlouze rozebírat psychologické motivace různých osůbek pokřikujících za plotem. Nemá to cenu. Uvedu jedině domněnku, že si asi po svých počinech „pro dějiny“ připadají nějak větší a důležitější. Hned jim to osrdím. Jsou patrně nějakou novou, moderní odrůdou husitů: „Nepřátel se nelekejme, na množství (bomb a raket) nehleďme!“
Čtěte také:
Wunderwaffe Dana V-1 2.0 aneb Hurá, pojďme vraždit ruské civilisty!
Paradox Dany Drábové aneb nevkusná párty po její smrti
Dno Pytle, politiky i společnosti
To přirovnání k Husitům není vhodné!
Říkanka se ohromně líbila, dokonce prý „báseň“.
Opravdu, oddělila se část lidí od lidských instinktů, rozplývající se nad raketou! Něžně a láskyplně se radují, že bude hodně mrtvých . . . také přidám srdíčko