Vladimir Putin s výjimkou tří dnů spojených s oslavami 80. výročí konce druhé světové války víceméně veškerá doposud navržená příměří odmítá. Zdálo se, že se ledy hnuly po konci oslav, když na dnešek navrhl přímá jednávání mezi Moskvou a Kyjevem v Istanbulu, tedy ve městě, ve kterém se odehrálo nakonec neúspěšné vyjednávání o podmínkách konce války v dubnu 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ačkoliv mu ústava jednání s Putinem zakazuje, okamžitě vzkázal, že dorazí osobně a bude čekat.
Zájem o účast projevil rovněž Donald Trump. Nakonec se ruský vládce jednání v Istanbulu nejspíše nezúčastní, jménem Ruska by měli podle webu kyivindependent.com jednat ministr zahraničí Sergej Lavrov a Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. USA pak budou zastupovat ministr zahraničí Marco Rubio a vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg. Ukrajinou, Evropskou unií a USA prosazované příměří ale Kreml přes avizované sankce ze strany EU opět odmítl akceptovat.
Jako v roce 1945…
Odpověď na otázku, čím to, že byť se Rusko údajně topí v problémech, přičemž podle našich ekonomů přísnější sankce a levnější ropa Moskvu zabolí, Kreml odmítá klid zbraní, se snaží přinést britský web The Conservative v textu s výstižným titulkem: „Ukrajina nemůže porazit Rusko, Západ může nejlépe pomoci Kyjevu s plánováním bezpečné poválečné budoucnosti.“
Autorem textu je Frank Ledwige, vedoucí lektor vojenské strategie a práva na univerzitě v Portsmounthu. V úvodu bezpečnostní expert popisuje schůzku se svým Ukrajinu podporujícím kolegou, který projevoval na začátku konfliktu značný optimismus. Po nedávné návštěvě Ukrajiny ale přirovnal aktuální situaci na frontě ke stavu německé armády v roce 1945.
Mobilizace a horký brambor
Za největší problém Kyjeva považuje autor nedostatek lidských zdrojů. Ostatně, ke stejnému závěru dospěl vloni bruselský server Politico popisující, jak po první vlně vlasteneckého nadšení, kdy byla řada dobrovolníků frustrována z faktu, že pro ně nejsou zbraně a vybavení, přišla krutá realita následujících dvou let.
Politico se přitom odvolává na text BBC, britská stále ještě veřejnoprávní instituce uvádí, že v posledních dvou letech opustilo Ukrajinu (většinou přes Polsko a Slovensko) mnohdy s falešnými doklady přes 650 tisíc mužů v bojeschopném věku. Proto na Ukrajině probíhá „děsivá“ debata, zda mobilizovat a riskovat vážné ztráty ve věkové skupině 18-25 let. Především z ekonomických příčin totiž v zemi systematicky klesá porodnost, což se rovná neodvratné demografické krizi značného rozsahu.
Politico cituje ukrajinského opozičního politika Mykolu Kniažetského, který popisuje mobilizaci jako „horký brambor, kterým si nechce nikdo pálit prsty.“ „Armáda potřebuje mnohem více lidí, ale Zelenskyj odmítá převzít odpovědnost za mobilizaci s tím, že se jedná o věc ministerstev, která hází odpovědnost na parlament a poslanci to zahrají do autu,“ říká politik ze Lvova a zároveň upozorňuje na ústavu, podle které je ochrana suverenity a územní celistvosti povinností každého občana.
Opotřebovací válka
Text konzervativního britského webu dále konstatuje, že v případě probíhajícího válečného konfliktu vsadilo Rusko na opotřebovací válku, která není ani tak o dobytém území, jako o lidských zdrojích. Ze strany Moskvy se jedná o historií ověřenou strategií, Rusko totiž opotřebovací válku nikdy neprohrálo. Proto je podle autora nutno si přiznat, že Zelenského plány o návratu Ukrajiny do hranic před rokem 2014, který zprvu na Západě nikdo nezpochybňoval, nemají oporu v realitě.
Navíc Západ vyčerpaly nesmyslné války v Afghánistánu a na Blízkém východě, které vyprázdnily muniční sklady, takže Severní Korea doposud Rusku dodala minimálně dvojnásobně více munice než Ukrajině celý Západ dohromady. Konkurenceschopné jsou v tomto směru pouze USA, je ovšem více než pravděpodobné, že Washington neopustí svou „kapkovitou“ strategii dodávání zbraní.
Frank Ledwige popisuje „důvěrný briefing,“ kterého se před časem účastnil. Setkání provázela poraženecká atmosféra, protože Ukrajina se nachází v nejhorší situaci od začátku války. A Západ si nemůže dovolit stejnou katastrofu jako v Afghánistánu, charakterizovanou jako „postupně a náhle.“
Zisk versus náklady
Podle textu webu The Conservative sice ruská armáda nedosáhne žádného rozhodujícího vítězství, ale ukrajinské ztráty na životech jsou na hraně limitu. Proto nastal čas položit si otázku, zda vůbec existuje vyhlídka na úspěch, a do jaké míry je potenciální zisk úměrný nákladům? Stěžejní problém spočívá podle autora v tom, že Západ jasně nedefinoval cíle a úspěch, přičemž strategie ve smyslu „budeme vás podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba“ selhala v Iráku, Afghánistánu i Libyi.
Výchozí bod pro jednání by měl proto vycházet z faktu, že Krym, Doněck a Luhansk jsou pro Ukrajinu ztraceny. Zároveň ale Rusko nemá kapacity na okupaci celé Ukrajiny, ba ani většiny země. A pokud by to snad dokázalo, Kreml nemá šanci dobytá území udržet. Je tedy na čase, aby NATO (zejména USA) přišlo s řešením, jak konflikt, který se proměnil v noční můru, ukončit a vypracovat pragmatickou strategii pro komunikaci s Ruskem v nadcházejícím desetiletí. A hlavně musí Západ přijít s řešením, jak podpořit sice válkou zdevastovanou, ale stále nezávislou Ukrajinu.
Čtěte také:
Mezi Istanbulem a hrobem: Kdo mluví za ticho mrtvých?
Válku na Ukrajině vyprovokovala expanze NATO na Východ, píší Australané
Česká muniční iniciativa Petra a Petra. Jak to celé (ne)funguje?
Slava Ukraine! Heroyam slava! 🇺🇦🇺🇦
Co je to za nesmysl tvrdit, ze Rusko nema schopnost obsadit celou Ukrajinu? Samozrejme, ze ma. Jak rika anglicke uslovi: Just watch me!
Rada lidi nechape rozdil mezi okupaci a anexaci. Kdyz to nepujde mirovou smlouvou a neutralnimi vojsky pod hlavickou OSN, tak to Rusove budou muset udelat sami. Je treba zajistit nasledujici: neutralitu Ukrajiny, odzbrojeni, zakaz nacistickych a Banderovskych symbolu a hnuti, propusteni politickych veznu, prava mensin atd.
Rusove asi budou anektovat veskere uzemi na vychod od Dnepru, Odesu a pobrezi Cerneho more, tj. Novorosiji. Ta byla tradicne soucasti Ruska nez ji bolsevici prifarili k Ukrajine. Korunu tomu nasadil Chruscov, pameti blahe, ktery k Ukrajine prifaril i Krym. Obyvatelstvo techto oblasti jsou Rusove a s vladou v Kyjeve nechteji mit nic spolecneho. Banderovci by je vyvrazdili stejne jako Polaky roku 1943.
Az do roku 2022 planem Ruska bylo ponechat Donbas v Ukrajine s tim, za budou mit autonomii. Banderovci a zapad to neakceptovali. Pokracovali v provokacich. Rusove na Donbase pry jsou teroriste. Byla by to bud smrt Ruska tisici rezy nebo valka.
A ty sis nevšiml ty vypatlanej joudo, že putin plánoval obsadit ukrajinu blitzkriegem, rychle vlézt do kyjeva, instalovat svou vládu a ukončit jeho válku za pár dnů či týdnů? A co z toho je? Tříletá válka ty imbecimbále. Prostě to tomu hajzlovi nevyšlo.
Tys byl zas u konečnikový lízat anál co? Všechny ty tvoje pohádky a lži bych s radostí vyvrátil, ale protože seš vypatlaný prase, tak tě jen pošlu zpátky do kanálu ty šmejde jeden komunistickej.
Kdy budeš mluvit o pravech menšin v rusku a propuštění politických vězňů ty kreténe? Jak dopad navalnyj? Jaktože lidi za to, že se vyjádří proti válce jdou v rusku na roky do basy? Co ty vyhublý a mučení ukrajinští vojáci a unesený děti do ruska ty hajzle?
Víš co rusáci těm ukrajincům dělaj? Chceš si to zkusit? Vem si autobaterku a nacvakni si elektrody na čůráka. Jsi neskutečná špína, lidskej odpad, lhář a zmrd. Dole pár informací o tvym milovanym rusácku a jejich zacházení s lidma. Ale to říkaj ty zlý média viď a soudružka konečníková na to má určitě skvělé vysvětlení co? Chceš poslat videjko, jak brečícímu ukrajinskému vojákovi prosícímu o život rusáci uříznou hlavu? Dá se najít. Ať víš, čemu fandíš ty šmejde.
„Vyhodili nás z Kamazu na zem, svázali nám ruce, zavázali oči a postavili nás ke zdi, kde nás mlátili obušky a dávali nám elektrošoky,“ popsal příjezd do zajateckého tábora v Taganrogu Mykola Kravčuk, voják z ukrajinského praporu Azov, jenž na místě strávil dva roky. „Pokud někdo ztratil vědomí, probudili ho čpavkem a pokračovali,“ dodal.
„Při mučení mi zalepili oči, ruce a nohy páskou. Pověsili mě za nohy hlavou dolů, kolem prstů mi omotali holé dráty a v intervalech pěti až sedmi sekund pouštěli elektrický proud,“ uvedl v prosinci před soudem v ruském Rostově Oleksandr Maksimčuk, další příslušník Azovu.
„Poté mi na hlavu dali plastový pytel a dusili mě, přičemž mě bili do břicha a žeber,“ pokračoval. Dozorci požadovali, aby se přiznal k obvinění z terorismu. Maksimčuk je jedním z mála, kteří o pobytu v Taganrogu veřejně promluvili a odmítli se doznat. Tribunál mu udělil dvacetiletý trest.
OSN zjistila, že Rusko systematicky používá mučení proti Ukrajincům, civilistům i válečným zajatcům, v „téměř všech“ detenčních centrech, kde jsou zadržováni. Jde o „znásilnění, pokus o znásilnění, vyhrožování znásilněním a kastrací, bití nebo dávání elektrických šoků do genitálií, opakovanou vynucenou nahotu a sexualizované ponižování“.
„Ukrajina zaplatila miliardy za zbraně, které nikdy nedostala“. Tolik titulek článku na webu Novinky. Ještě by to chtělo doplnit článkem pod titulkem „Na Ukrajině zmizely miliardy na zbraně, které nikdy nekoupila“.