Spravedlivý páter Halík se postavil na stranu Hamásu

Jestli vás u některé z těchto vět trochu zamrazilo v zádech, vítejte v klubu. Jestli vás to naopak potěšilo, nečtěte dál, zbytečně byste se rozčilovali, mrhali drahocenným časem a nemáte to zapotřebí. My si totiž nad těmi větičkami trochu zakroutíme hlavou vytrénovanou na kritické myšlení.

Brutalita Hamásu

Ten zpropadený Netanajhu je demokraticky zvolený premiér demokratického státu v demokratických volbách, jehož první povinností nade všechny ostatní v této funkci je dbát o přežití státu a národa, bez ohledu na umístění v politickém spektru. Patří do pravicové bubliny, která si říká „národní konzervatismus“. Ač před hámáským pogromem 7. října 2023 byl terčem mnoha demokratických protestů z řad liberální levice, po vysílaném projevu „jsme ve válce“ získal podporu prakticky všech Izraelců, včetně těch nejlevicovějších chcimírů a palestinomilců, k nimž patřila i ta zmasakrovaná mládež bezstarostně techno-trsající jen pár kilometrů od hranic Gazy.

Všem najednou došlo, že na palestinské straně není nikdo, s kým by se o míru dalo jednat, a že absolutní prioritou se opět stává národní přežití. Stejně by se v takové situaci zachovala pravice, kdyby vládla levice. I levicový premiér by se stejně tak musel stát „válečným zločincem“, kdyby napadenému národu slíbil (jako Netanjahu), že Hamás zničí, neboť krédem Hamásu, podporovaným většinou Gazanů, je totální vyvraždění izraelských Židů.

Překvapila je hlavně ta bestiální brutalita Hamásu a s ním postupujících palestinských civilistů, včetně jejich stylu vraždění. Ten ještě vysoce překonal řádění německých nacistů tím, že zatímco Němci se vraždění snažili před světem tajit, Gazané se jím pyšnili a vychloubali po celém internetu.

Antisemitismus roste

Teď si připomeňme něco o tom vzrůstu antisemitismu ve světě. Demonstrace na podporu Hamásu a nenávisti k Izraeli v západních metropolích a na univerzitách vypukly hned po pogromu, dřív než Netanjahu stačil mobilizovat armádu k obraně a pak k útoku. Během několika hodin se k heslu „od řeky k moři“ (znamenající smrt Židům v Izraeli) přidalo „globalizovat intifadu“ (znamenající smrt všem Židům na celém světě). Antisemitismus pod povrchem už doutnal a na povrch jej přivedl obdiv k Hamásu a nenávist k Židům. K Židům, ne jen k Izraeli. Hamás byl pro ně hrdina, jeho pogrom obdivuhodné povzbuzení.

Kde se ta nenávist vzala, a jak ji pilně pěstovala intelektuální levice ve spojenectví s islámským džihádismem, bylo dostatečně vysvětleno (a politiky ignorováno) v knihách, článcích a podcastech autorů jako Robert Spencer, Pamela Geller, Raymond Ibrahim, Douglas Murray nebo Melanie Phillips. (A moje maličkost).

Porážka Hamásu trvá tak dlouho, protože jeho bojovníci jsou vklíněni mezi civilisty a civilní infrastruktury včetně škol a nemocnic, a Izrael bere větší ohled na bezpečí civilistů víc než kterákoliv jiná armáda kdekoliv na světě kdykoliv v dějinách. Potvrzují to vojenští odborníci. Podle britského veterána šesti válek, plukovníka Richarda Kempa, je izraelská armáda IDF „nejmorálnější armádou světa“. Pro amerického profesora městské války na vojenské akademii West Point Johna Spencera Izrael koná v Gaze „víc pro ochranu civilistů než kterákoliv armáda v dějinách – vysoce nad to, co požaduje mezinárodní právo.“

Ale mrtvoly se přece jen hromadí a přibývají. A tak může páter Halík, spolu s těmi ostatními odkloněnými přáteli, říct, že to „překonalo něco, co by se mohlo definovat jako obrana, už to má charakter genocidy a v počtu mrtvých je to horší než 7. říjen.“

Žonglování s počty mrtvých je oblíbeným sportem těch odkloněných přátel, tak si s nimi zažonglujme.

Počty mrtvých

Toho 7. října bylo zabito 1 200 Izraelců a návštěvníků z několika zemí, včetně nežidovských, jako jsou třeba Thajci. To za půl dne, takže řekněme střídmě by to byly dva tisíce za den (o sedmi tisících raněných nemluvě). Přirovnatelné přibližně k některému z těch menších koncentráků jako např. Belžec. Kdyby Izrael nepřešel do protiútoku, ke konci května 2025 by to bylo – chce se vám to počítat? Půl milionu? Tři čtvrtě? Milion? Za přibližně tutéž dobu je v Gaze registrováno (čísla Hamásu a UNWRA) 53 tisíc úmrtí.

Úmrtí celkem, ne zabití ve válce. Z toho cca 16 tisíc zemřelo „nebojovou“ smrtí, počítáno podle předválečného průměru 800 měsíčně za 20 měsíců. Z válkou zabitých je (čísla Izraele) 22 tisíc bojovníků. Zbývá 15 tisíc civilních úmrtí válečných. Za 20 měsíců. Tolik povraždili noví vládcové Sýrie alawitů, drúzů a křesťanů za týden. Genocida? Kde? Ale že by přece jen válečný zločin? Tak žonglujme dál.

Poměr zabitých civilistů a bojovníků je tím menší než 1:1. Podle údajů OSN z válek bojovaných od druhé světové války to bylo leckde až 9:1, nejnižšího poměru dosáhli Američané 4:1 v Afghánistánu, 3:1 v Iráku. Toho historicky nebývalého poměru Izrael docílil oním „bezohledným přemisťováním“ civilistů do bezpečí, varováním letáky a telefonáty. A protože tím byli varováni i „Hamásníci“, znamenalo to pro IDF větší ztráty životů, než by utrpěli při útocích překvapivých.

Vyhladovění

Ještě tu však přece jen máme to záměrné vyhladovění Gazanů, alias současnou „největší humanitární krizi“, podle rezoluce OSN schválené 80 zeměmi. Působenou izraelským obsazováním gazanského území. A tady pozorovatelům OSN uniklo pár detailů. Nedostatky potravin (ani tak zdaleka ne smrtelné) způsobil Izrael tím, že je doprovázel jen k hranicím Gazy, kde je převzal Hamás. Ten si je částečně rozkradl pro svoje lidi, částečně prodával Gazanům se ziskem pro sebe.

Proto se IDF pokouší, přes odpor Hamásu, dodávky provážet až do centra Gazy a předávat je zadarmo gazanským civilistům. Spáchal tím válečný zločin přímé vojenské okupace. Vozí jich tam 110 kamionů denně. Vyhladovění? Přidejte si k tomu rovnou, jak ti Židé rituálně podřezávají křesťanské panny a z jejich krve pečou macesy.

Ale klenotem páně Halíkova rozhovoru je to izraelské „promarnění morálního kapitálu holocaustu“. Co prosím? „Morální kapitál“ se získává tím, že se necháte po milionech masakrovat? A promarníte ho tím, že máte tu nemorální drzost se bránit? Jenže tak už to s těmi odkloněnými přáteli bývá. Milují vás mrtvé. Živé nechť vás čert sebere. S takovými přáteli, jak praví izraelské úsloví, nepotřebujete nepřátele.

Halíkův morální kapitál

Pořád marně čekáte, kdy křesťané Halíkova morálního kapitálu přestanou přátelsky radit Židům, jak umírat, a konečně začnou bránit křesťany vystavené skutečné akutní genocidě od muslimů v Africe, na Blízkém Východě, a pomalu už i ve Francii, Německu, Británii a Švédsku. Kdy začnou přemýšlet, jak zastavit masivní úprk Evropanů z křesťanství, jehož svatyně vedle napěchovaných islámských zejí prázdnotou.

A jak ještě na poslední chvíli zachránit západní civilizaci, která – jak píše Melanie Phillips ve své nejnovější knize The Builder´s Stone – je společným dílem Židů a křesťanů, a jen oni společně ji mohou zachránit. Protože přestaňte se už mýlit: pro nově sílící džihád je Izrael jen předkrm k žranici na ohlídancích kdysi lahůdkového Západu.  

Čtěte také:
Na co si ty europapaláše platíme?
Tak trochu jiná eurovize: Která země bude prvním evropským chalífátem?
Jak Čína vymetá s Amerikou