Americký prezident Donald Trump vystoupil z Air Force One na letišti v Pekingu a čekalo ho přivítání, jaké si mnozí pamatují spíše z olympijských her než z běžných pracovních cest.
Stovky mladých lidí v dokonale sladěných uniformách, vojenská kapela hrající slavnostní fanfáry a červený koberec vytvořily dojem, že se vrací starý přítel. Metropolitní Čína vítá Trumpa jako strategického partnera. A Trump sám před odletem z Washingtonu napsal: „Budu žádat prezidenta Si, vůdce mimořádného významu, aby otevřel Čínu, aby tito skvělí lidé mohli pracovat svou magií a pomohli Lidové republice dosáhnout ještě vyšší úrovně!“
Trump se tu drží své osobité diplomacie. Je přesvědčen, že právě přátelský vztah s čínským lídrem může přinést konkrétní ústupky v obchodu i bezpečnosti, které může doma voličům prezentovat jako velké vítězství.
Prezident Si Ťin-pching tuto návštěvu zřejmě vnímá jako klíčovou příležitost ke stabilizaci narušených vztahů. Ve svém oficiálním vyjádření zdůraznil: „Čínsko-americké vztahy patří mezi nejdůležitější bilaterální vztahy na světě. Ať už obě země zvolí spolupráci, nebo konfrontaci, ovlivní to blaho jejich národů i budoucnost lidstva.“
Oba státníci se znají už od Trumpova prvního mandátu a Si opakovaně potvrdil, že vztahy založené na důvěře mohou překlenout i hluboké strukturální spory.
Rubio v teplákové diplomacii
Ministr zahraničí Marco Rubio, člen delegace a známý jestřáb, se vyjádřil pragmaticky k naplánovaným tématům: „Číňané chápou náš postoj a my chápeme jejich. Obě země si uvědomují, že není v našem zájmu, aby došlo k destabilizaci v této části světa.“
Rubio, který v minulosti prosazoval vůči Pekingu politiku tvrdé linie, nyní žádá čínskou pomoc při otevření Hormuzského průlivu. Íránský konflikt přiškrtil tuto mezinárodní tepnu. Eskalace násilí v regionu poškodila jak americké, tak čínské zájmy. Rubio si před cestou také zvolil mnohoznačné gesto: americká delegace zveřejnila snímky z paluby Air Force One, kde Rubio cestuje do Číny v šedé teplákové soupravě Nike Tech Fleece. Ve stejné teplákové soupravě, jakou měl venezuelský exprezident Nicolás Maduro v den svého zatčení americkými vojáky.
Pompézní přivítání americké delegace v Pekingu stojí v naprostém protikladu s Evropou. Předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen dříve vítal pouze ministr pro ekologii u běžného výstupu z letiště, její program byl minimální a na státní banket se Si Ťin-pchingem nebyla pozvána. Studenou sprchou skončila i návštěva vrcholných představitelů EU v červenci 2025. Von der Leyen, Kallasovou a Costu na letišti čekal pouze obyčejný autobus bez eskorty, žádný červený koberec ani uvítací ceremoniál.
Evropa v roli statisty
Vztahy se proměnily i na Západě. Zatímco v Číně mládež dnes mávala vlajkami a vojenská kapela hrála na počest hosta, evropské metropole loni uvítaly Trumpa za doprovodu protestů proti americkým clům, kapitalismu a údajné nadvládě bílého muže. Na starém kontinentě nyní nečekají na Američany žádné velkolepé ceremonie.
Může být zarážející, že Čína se k Evropanům chová výrazně chladněji než k Američanům. Čínští představitelé si pravidelně stěžují na evropská cla na auta a dovoz elektromobilů a Pekingu dlouhodobě vadí evropská podpora Tchaj-wanu či spolupráce s USA v oblasti bezpečnosti.
Ze strany Číňanů to vypadá pokrytecky, ale můžeme to číst tak, že Čína v tuto chvíli vidí ve Spojených státech rovnocenného partnera, zatímco Evropany spíše jako herce ve vedlejších rolích.
Poslední osobní setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga proběhlo loni, kdy se podařilo snížit cla o více než polovinu a připravit půdu pro současnou státní návštěvu. Tehdy Čína slíbila masivní nákupy amerických sójových bobů a energetických surovin, což uklidnilo trhy po dřívějších neshodách. Čína by nyní měla potvrdit nové nákupy amerických zemědělských produktů, zemního plynu a letadel Boeing, zatímco Spojené státy mohou dobrou vůli oplatit dalším rozvolněním cel.
Očekává se i vytvoření jakési „Rady pro obchod“, která by měla dohlížet na plnění dohod. Předchozí zkušenosti ukázaly, že sliby často zůstávají jen na papíře a potřebují neustálý dohled.
Na přetřes nepochybně přijdou i mimořádné vazby Pekingu na Teherán. Čínské firmy jako Huawei v uplynulých letech Teheránu dodaly technologii zajišťující kyberbezpečnost a čínský průmysl je zasažen blokováním Hormuzu. Peking se přesto nenechal do probíhajícího konfliktu zatáhnout, což ho nyní staví do možné pozice prostředníka.
Čtěte také:
Předseda Milionu chvilek Minář půjde před soud. Žene ho tam europoslanec Bystroň
Exradní Kňourek udeřil na ČRo: Stížnost, kterou Český rozhlas těžko zamete pod koberec
Gulyho realita: Vidle Donalda Trumpa
