V otázce referend je na tom Česko jako Írán nebo Afghánistán

Proto vypadá tradiční obrázek televizních diskuzí v poslední době tak, že vládní strany na jedné straně odmítají spolupráci s hnutím ANO, zároveň ale vzhledem k padajícím preferencím Motoristů přichází s třaskavou ideou, že volba ANO rovná se zároveň koalici s SPD. A pokud se Babiš spojí s Okamurou, místo řešení například problémů s energetikou, bude mezi priority nové vlády patřit referendum ohledně našeho členství v NATO a EU. Ohrožena tak bude naše bezpečnost, protože vyhlášení referenda využije Rusko a jak pravil premiér Fiala, nejpozději do šesti let nás napadne. A tak vládní poslanci v televizních studiích hlásají, že by se voliči neměli zabývat tím, proč nebylo splněno skoro nic z toho, co bylo slíbeno, ale hlasovat pro Spolu, které je ochrání před referendem. 

Sňatek z rozumu

Pokud ANO vytvoří po volbách koalici s SPD, stane se tak proto, že jinou většinovou vládou nebude možno sestavit a v ničím zájmu nebudou předčasné volby. Dozimetrické hnutí STAN a především koalice Spolu si totiž povolební spolupráci s ANO zakázaly a nic na tom nezmění ani předpokládané vnitrostranické pnutí po prohraných volbách především v ODS. Možný pragmatický postoj případného nového vedení občanských demokratů směrem k ANO totiž nezmění nálady v poslaneckém klubu, jehož součástí budou pouze poslanci, kteří kampaň postavili na sloganu: S Babišem nikdy, a to na věčně časy. Zároveň je takřka jisté, že v případě neúspěchu Spolu nebude mít žádná ze stran tolik mandátů, aby mohla sestavit vládu s ANO. Vláda to ví a za tímto účelem, chtělo by se říci tradičně, lže o SPD jako o bezpečnostním riziku. Mluví o tom, že by SPD usilovala o vyvolání referenda o vystoupení z NATO a EU. šéf SPD Tomio Okamura přitom v pořadu partie Terezie Tománkové na CNN Prima News sdělil, že v případě referenda o vystoupení z NATO by hlasoval proti.

Není čeho se bát

Česká republika se sice hrdě hlásí k EU, zároveň je ale jednou z posledních zemí unie, která zákon o obecném referendu nemá. Co se možnosti občanů vyjádřit se prostřednictvím obecného referenda, má proto Praha mnohem blíže ke Kábulu, Teheránu či Rijádu, než k Londýnu, Paříži, či Amsterodamu, tedy k západním demokraciím a hodnotám.

Přitom se vláda nemusí obecného referenda ohledně setrvání v NATO a EU vůbec bát. Podle průzkumu agentury STEM totiž s naším členstvím v NATO souhlasí 70 procent obyvatel České republiky, v případě referenda o členství v Evropské unii by pro setrvání hlasovaly tři pětiny občanů, což je nejvíce od roku 2019. Proto je představa, že by referendum dopadlo v neprospěch našeho členství v obou organizacích je iluzorní. Navíc, jak ukázal příklad Irska v případě referenda o Lisabonské smlouvě, v případě nepatřičného výsledku lze organizovat referenda tak dlouho, dokud nedojde k „žádoucímu“ výsledku.

Pazderková a Moravec

Proč tedy vláda Petra Fialy využívá přes vše výše uvedené obecné referendum jako strašák a ohrožení demokracie? Pokud si vzpomínám na referendum o vstupu do Evropské unie, jeho součástí bylo cosi jako vysvětlovací kampaň a tehdejší Špidlova vláda nakonec úspěšně voličům vysvětlila, jak světlé nás čekají v EU zítřky. Ale dnešní kabinet, zaklínající se strategickou komunikací, má své vládnutí založeno na tom, že všechno dělá skvěle, již na konci loňského roku splnil 93 procent toho, co vlastně splnit ani neměl, a nic proto vlastně nikomu vysvětlovat nemusí. Ptát se může maximálně paní Pazderková, případně pan Moravec, jejichž dotazy jsou v souladu s vizí stranických sekretariátů.

Čtěte také:
Lidové veto jako záchranná brzda před rostoucí nedůvěrou v demokracii a před špatným rozhodováním politiků
Prezident nechce referendum o přijetí eura
Pavel nabídl EU další dílek naší suverenity. Rušení práva veta ale přinese jen zlou krev