Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun. Návrh státního rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1,914 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,8 procenta. Výdaje byly 2,203 bilionu korun, proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Obě strany rozpočtu skončily na nižší než plánované úrovni. Podle zákona o státním rozpočtu měly být příjmy 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.
Meziročnímu zlepšení příjmové strany rozpočtu přispěly příjmy z Evropské unie, které se proti roku 2022 zvýšily o 56,8 miliardy korun, a dividenda společnosti ČEZ, která byla meziročně o 30 miliard korun vyšší. Rostly i daňové příjmy, když nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenala daň z příjmu právnických osob. Její inkaso se zvýšilo o 33,1 procenta na 201,7 miliardy korun.
Fyzické osoby zaplatily na daních o pětinu více
Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 20,4 procenta na 148,8 miliardy korun. Z DPH státní rozpočet získal 365,1 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta víc. O 3,4 procenta se naopak snížil výnos spotřební daně, celoročně činil 148,2 miliardy korun. Podle Stanjury je to zejména kvůli změně preferencí spotřebitelů tabákových výrobků.
Na výdajové straně rozpočtu byl objemově největší nárůst u výdajů na důchody, které se zvýšily o 97,1 miliardy korun na 685,2 miliardy korun. Nejdynamičtěji rostly neinvestiční transfery podnikatelům, které se meziročně zvýšily o 54,6 procenta na 137,8 miliardy korun. Ovlivnily to zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Investice vzrostly o 13,6 procenta na 211,4 miliardy korun.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun. Předtím nikdy nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura přitom očekává, že letos by neměl vývoj rozpočtu v jednotlivých měsících kolísat tolik jako loni, protože v něm bude méně mimořádných výdajových položek. Střednědobé plány počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
Přečtěte si komentář Vladimíra Pikory: Rozpočet mile překvapil. Zachránily ho ovšem jednorázové příjmy
20 mld deficitu převedeno ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury?
31 mld zemědělských dotací vyplaceno, nebo převedeno na leden?
10 mld od EU zůstalo ve státní pokladně?
Co dalšího?
Pouze účetní čachry.
Je to tak, jak píšete a ještě mnohem horší 🙁
Aby sekyra nepřelezla 300 miliard, tak si SFDI půjčil 11,5 miliardy z Evropské banky a to nikde není zapsáno.
Jen pro srovnání:
„Celkově Česká republika od svého vstupu do Unie 1. května 2004 do 31. prosince 2022 zaplatila do evropského rozpočtu 809,8 miliardy a získala 1,82 bilionu korun. Kladné saldo čisté pozice Česka ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,01 bilionu. Při započítání příjmů z NGEU činí celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v Evropské unii 1,05 bilionu korun.“
Takže za 18 let ve slavné EU jsme závislí na dotacích, bez kterých by naše dluhy byly ještě mnohem větší (o cca 55 mld. v průměru). Nejinak tomu bude za rok 2023, takže těch Stanjurových virtuálních 288 mld. patří tak akorát do říše pohádek 🙁 A to v tom ještě nejsou účetní čachry machry, jak opticky snížit výši dluhu…:-(((