To je ale úroveň, Markétko!

Věta z titulku je jen drobnou parafrází repliky z půvabné veselohry Penzion pro svobodné pány. Tam je scéna, kdy lepá děva Andělka, byvše svedena jakýmsi Bertíkem v jeho podnájmu v onom penzionu, jme se po příslušné akci obírat Bertíka o různé cennosti. A když to překročí jistou mez, zachmuřený Bertík (mj. v Krejčíkově stejnojmenném filmu ztělesněný skvělým Josefem Abrhámem), pravil: „To je ale úroveň, Andělko.“

Na tuto větu jsem si nemohl nevzpomenout při sledování diskuse europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) a Ondřeje Dostála (Stačilo!) na CNN Prima News. Debata šla mimo jiné i k tématu konfliktu na Ukrajině. Podle Dostála (ještě vcelku nedávno Gregorové pirátského spolubojovníka) se prý „do Evropy dostali nějací neonacisté, banderovci, mafiáni a kriminálníci už během první (přistěhovalecké, pozn. autor) vlny.“ Mimochodem Dostál to prohlásil i v kontextu aktuálního pobytu známého vojenského pluku Azov na našem území. Přičemž Azov kromě nás a Vilniusu nebyl v rámci avízovaného evropského propagačního a rekrutského turné po Evropě přijat nikde. Původní akce odmítly postupně Berlín, Hamburg, Rotterdam, Kolín nad Rýnem či Brusel.

Vesměs byly za odmítavým postojem k návštěvě 3. útočné brigády pluku Azov jejich otevřené afiliace na myšlenkový odkaz Stepana Bandery, zločince odsouzeného za podíl na vraždě polského ministra a ideového tvůrce ukrajinského nacismu, jenž inspiroval i vznik tzv. Ukrajinské osvobozenecké armády (ukrajinsky: Українське Визвольне Військо), známé též pod zkratkou UVV. Šlo ukrajinské dobrovolnické vojenské jednotky sloužící v německé armádě během druhé světové války. Jádro vzniklo ze 14. divize Waffen Grenadier SS. Ukrajinské kolaborantské síly se skládaly z odhadovaného počtu 180 000 dobrovolníků sloužících u jednotek rozptýlených po celé Evropě. Pluk Azov se k tomuto dědictví odkazuje nejen vztyčenými pažemi, ale i hákovými kříži na vozidlech a odznaky banderovských vojsk na oděvu.

Je opravdu zvláštní, že tyto historické skutečnosti jsou dobře známy v Německu, Belgii či Nizozemí, ne však v Praze, kde ministr zahraničí Jan Lipavský (jakoby náhodou rovněž Pirát) ignoroval snahu europoslankyně Kateřiny Konečné. Ta chtěla zabránit konání akce a vyzvala ministra Lipavského, aby se on a případně celá česká vláda proti akci ohradili a distancovali. K ničemu takovému ale nedošlo. V odpovědi Lipavský místo toho začal mluvit o Putinovi, sovětských tancích a roce 1968.

Vy proruská špíno!

Leč zpátky k Markétě Gregorové. V televizní diskusi s Ondřejem Dostálem na jeho výtku ohledně Azova („Zrovna ministr zahraničí Lipavský tady podporuje agitku banderovců a neonacistů spolku Azov“, řekl Dostál doslova), vyletěla jako ten pověstný čert z krabice. Dostála nazvala „proruskou špínou“ a dodala, že „pod praporem Azov jsou jedni z těch nejlepších bojovníků.“ To mi připomnělo jinou literární analogii. Ve Voltairově Candidovi byla postava dr. Panglose, který stále opakoval tezi že „tento svět je nejlepší ze všech možných světů“. A Candide mu na to šťouravě odpovídal: „Jestliže je tento svět nejlepším ze všech možných světů, jak potom vypadají ty ostatní?“

Určitě nemusím vysvětlovat důvod téhle historické citace. Spíš se chci pozastavit nad komunikační kulturou a úrovní osoby, která nás má zastupovat v Evropském parlamentu. Jestliže je pro Gregorovou ideový odpůrce nebo prostě jen držitel jiných argumentů „špínou“, pak mám neblahý pocit, že se blížíme jazyku jistého Josefa Urválka, který podobnými, a pravda, ještě horšími slovy častoval třídní nepřátele během politických procesů v 50. letech minulého století.

Staré psy novým kouskům nenaučíš

Nechci zobecňovat, ale naši Piráti jsou dlouhodobě známi tím, že si, jak se říká, poněkud nevidí do úst. Nazývání se ve vzájemné a posléze zveřejněné korespondenci názvy jistých tělesných orgánů pobavilo svého času i Miroslava Kalouska, který na to konto pravil: „Komunisti si říkají soudruzi, sociální demokraté přátelé, lidovci bratři, nu a teď už konečně víme, jak si říkají Piráti.“ Smutné, že…

Pokud chci zůstat nad věcí, což v tomto případě moc nejde, protože televizní diskuse špičkových politiků není divadelní komedie (aspoň by neměla být), pak už jen s povzdechem mohu říci: „To je ale úroveň, Markétko“. Ale nic tím nezměním. Staré psy, i když vtělené do mladých okulibých dam, prostě novým kouskům nenaučíš.

Čtěte také:
Ministr eurosrandy
Vítejte ve starých známých časech zaprodanců a štvavých vysílaček
Proti Orbánovi je každá lež dobrá