V tuzemsku byla po pěti letech nejvyšší spotřeba elektřiny. Klasické řiditelné zdroje jí dodaly 92 procent. Ze zpráv na toto téma vyplývají dvě hlavní informace. Nakonec však ani jedna není dobrá.
Zpráva ČTK z 12. ledna: „Česká rozvodná elektrická síť byla v pondělí dopoledne pod rekordním náporem. Okamžitá spotřeba elektřiny v České republice po 10:00 vzrostla na 12 318 megawattů (MW), překonala tak dosavadní maximum z 15. února 2021 o 92 MW.“ Kde jsme potřebnou elektřinu vzali? I na to zpráva ČTK odpovídá. „Drtivou většinu spotřeby pokryly podle ČEPS tepelné, plynové, paroplynové a jaderné zdroje, a to přes 92 procent,“ napsala agentura. Pro srozumitelnost, tepelná elektrárna je elektrárnou uhelnou. A teď to začíná být zajímavé. Kolik dodaly ty miliardami podporované obnovitelné zdroje? Především fotovoltaika a větrníky? Ani ne těch zbývajících osm procent, protože v nich je i voda a další okrajové zdroje.
Všichni zastánci ukončení provozu řiditelných zdrojů – tedy uhlí a plynu – by měli v tuto chvíli zpozornět. Protože údaje ČEPS jasně ukazují, že jejich mantra o kombinaci obnovitelných zdrojů (OZE) a jádra by nám dostatek elektřiny hned tak nezajistila. Protože tuzemské jaderné elektrárny jsou schopné dodat jen zhruba třetinu takového odběru, jaký byl v pondělí. Ostatní musí dohnat uhlí a plyn. Nic na tom nemění ani další informace ze zprávy ČTK, jež praví, že v Německu se díky silnému větru větrné elektrárny podílejí na dodávkách elektřiny ze 45 procent. Německo má totiž v OZE instalováno násobně víc výkonu než v řiditelných elektrárnách. Konkrétně je tamní instalovaný výkon neřiditelných OZE okolo 200 gigawatt, kdežto uhelné a plynové zdroje, jež jsou schopné permanentních dodávek a jsou řiditelné, mají výkon jen asi 60 gigawatt.
Disciplína, ve které OZE fatálně prohrávají
Přes čtyřnásobný instalovaný výkon dokázaly OZE pokrýt německou spotřebu ani ne z poloviny. A to jen proto, že foukal vítr. Což také není pravidlo (běžný zimní fenomén temného bezvětří dunkelflaute jsme popisovali zde).
Problém není v tom, že není důkaz toho, že za změnu klimatu můžou lidé. Není ani v tom, že by snad lidé nějak trvali na tom, že nejlepší elektřina je ta, která vznikne spálením uhlí, plynu, či dokonce mazutu (ano, i takové elektrárny v nouzi Německo zapíná). Problém je celou dobu jen a pouze v tom, že mohutně vnucované a dotačně podporované OZE nejsou schopné garantovat setrvalou dodávku elektřiny především v době, kdy je nejvíc potřeba. Jako například v lednu. Zprávy médií o desítkách a stovkách nově instalovaných megawatt a gigawatt výkonu v OZE na tom nemění zhola nic. Protože rozhodující je dodaný, nikoliv instalovaný výkon. Což je disciplína, ve které OZE každou zimu fatálně prohrávají.
Dokud lidé nedonutí politiky uznat tento nepopiratelný fakt i tváří v tvář zelené lobby a její chobotnici aktivistických a neziskových nátlakových organizací, budeme se řítit čím dál rychleji k momentu, kdy elektřiny prostě bude málo. A bude se proto vypínat.
Čtěte také:
Když nesvítí a nefouká: Zelená politika už Německo dohání
Vláda rozjela kolem blackoutu nebezpečnou dezinformační hru
„Obnovitelné“ zdroje energie mají třetinovou životnost
https://messerinzidenz.de/