Pokud ještě kdokoliv soudný pochyboval o tom, že namísto toho, aby byly Otázky Václava Moravce vlajkovou lodí publicistiky veřejnoprávní České televize, tak jsou už dávno její největší ostudou, dostal v neděli pádnou odpověď. A je dobře, že se tak stalo v den, kdy byl po devíti letech hostem Tomio Okamura, což bylo důvodem, že Otázky sledovalo daleko víc diváků než obvykle. Něco tak strašného, co Česká televize, dramaturgie OVM i Václav Moravec osobně předvedli, se hned tak nevidí.
Nejprve pár slov k dramaturgii. Žijeme v bouřlivé době, která přináší řadu zcela zásadních témat. OVM ale namísto nich téměř celou první hodinu řešily marginálie typu nepracovitosti poslankyně Šichtařové, používání služebního BMW či leteckého výletu předsedy Senátu Vystrčila na paralympiádu. Jako kdyby toho neproduktivního politického hašteření nebylo už takhle dost a Česká televize divákům musela servírovat ještě poťouchlý veřejnoprávní nášup.
A Václav Moravec? Ten v roli zoufale nesoudného nahrávače opozičních političek Miroslavy Němcové a Markéty Pekarové Adamové tato témata ještě nekonečně natahoval. Ale kdyby jen to. Doslova do očí bijící byl i jeho rozdílný přístup k hostům z koalice a opozice.
Pokud náhodou skočil do řeči Němcové či Pekarové Adamové, pak vždy s návodnou otázkou, jež argumentaci dotyčných političek nahrávala. Úplně jinak ale tradičně zacházel s Tomiem Okamurou či Radkem Vondráčkem. Mistr světa ve skoku do řeči Moravec se okamžitě změnil v opozičního politika a se jmenovanými čile polemizoval.
Naprosto neprofesionálně se pak Moravec projevoval, když Němcové dovoloval, aby Vondráčkovi nekonečně zasahovala do jeho řeči, nebo když si Pekarová Adamová osobovala právo rozhodovat o tom, co je a co není lež, a ve studiu se chovala jak utržená ze řetězu.
Právní bezvědomí à la Moravec
Dle zákona o České televize je jedním z úkolů veřejnoprávní televize „přispívat k právnímu vědomí obyvatel České republiky“. Moravec a jeho Otázky ale dlouhodobě přispívají ke zdejšímu právnímu bezvědomí.
Václav Moravec to nyní korunoval svým výrokem, že důvěru diváků nechce zklamávat posunem ke slepé vyváženosti, která podle jeho názoru ničí veřejnou službu. Jenže vyváženost buď je, anebo není, a žádná adjektiva k ní nepatří. Za Moravce prostě nebyla. Také proto v České televizi vynuceně končí.
A o čem se tedy bude hovořit v následujících dnech? O neslavném konci jednoho kdysi nadějného moderátora, kterého dostihlo jeho vlastní ego.
Autor je bývalým dlouholetým členem a místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vyslání
Čtěte také:
Hospodaření ČT a ČRo aneb Kontrolní kvadratura kruhu
Česká televize pozvala Okamuru k Moravcovi. Ten pozvání přijal – udělal správně?
Česká televize jako koncentrát převrácené reality
