Intimní znalci islámu nás samozřejmě upozorní, že na islám se nekonvertuje, islám se objímá. Tak dojemně se tomu říká v angličtině, zřejmě přejato z arabštiny. Islám je náboženství silně emoční, takže i ta konverze (jak škaredé technické bezduché slovo) je v islámu procítěná.
A co jiného než procítěné emoční objetí byl projev detroitského římskokatolického arcibiskupa Edwarda Weisenburgera na oslavném otevření nové grandiózní mešity ve městě Dearborn, kde sídlí tolik muslimů, že se mu přezdívá Dearbornistan. Má muslimského starostu, muslimskou poslankyni za Demokraty v Kongresu (proslulou Rashidu Tlaib) a muslimského kandidáta za Demokraty do letošních senátních voleb.
V arcibiskupově projevu zazněly takovéto procítěnosti: „Od chvíle, kdy jsem do tohoto nádherného místa vstoupil, jsem cítil mohutnou Boží přítomnost. Neexistuje žádné místo, kde cítím větší úctu, bratrství a laskavost. Toto posvátné místo pomůže posílit vztahy mezi lidmi různých vyznání a prohloubí jejich spojení s Bohem.“
Všímejme si toho arcibiskupova cítění, jaké neprožívá v žádném jiném místě. Ani v těch, kde na něho Boží přítomnost sálá z každé ofreskované stěny? Sixtinská kaple? Pařížská katedrála Notre-Dame? Katedrála v Chartres? Florentinský Duomo? Benátský San Marco? Bazilika v Ravenně? V Assisi? Ne? Vážně ne?
Mezivěří
Tam všude mu asi chybí ta úcta, bratrství a laskavost. Nikdo si nikoho nevšímá a nechá všechny anonymně plout v nekonečných vlnách turistů. Zato, panečku, zbrusu nová americká mešita, to je samá vstřícnost. V té dearbornské sídlí laskavý Islamic Institute of America (IIA), jehož je vstřícnost pracovní náplní a duchovním posláním. Oficiálně se tomu říká „interfaith“ (doslova „mezivěří“, tedy přátelství mezi vírami), což si angličtina vykládá jako vzájemnou vstřícnost a výměnu informací a názorů různých náboženství, na bázi rovnoprávné.
Arabština tomu říká „dawa“ a v ní to znamená prezentaci islámu v tom nejlaskavějším světle. Vstřícné vábení, lákání až lovení. Webstránka institutu to propaguje jako „posilování duchovní identity, povzbuzování kreativity, vůdcovských kvalit, odpovědnosti a ukotvení v srdci komunity“. Vše „pod islámským vedením“. Formou pátečních modliteb, setkávání mládeže, lekcí Koránu, nedělních snídaní, oslav ramadánu, „iftar“ večeří, koštování orientálních lahůdek.
Dawa má jediný účel: získávat nové „objímače“, až do konečného objetí globálního, v němž na světě nezůstane ani špetka konfliktu, neboť všichni budou myslet a konat stejně. Činnost věru alláhulibá. Jen jí chybí nějaká ta vzájemnost, jakou asi pan arcibiskup od té vstřícnosti očekává. Nebo možná už ani neočekává.
Sayed Hassan al-Qazwini
Tomuto islámskému institutu řediteluje irácký šíitský imám Sayed Hassan al-Qazwini, v jehož kázáních se lze dočíst třeba to, že sunitské islámské státy jsou proxy západních a sionistických zájmů proti islámu šiítskému. Že tudíž íránský jaderný program je nutný pro deeskalaci napětí a západní sankce proti Íránu se rovnají agresi. A taky že teroristickou islámskou organizaci ISIS (Islámský stát) vytvořili sionisté jako svou zbraň v muslimském světě, aby zabili co nejvíc muslimů a zároveň zneuctili dobrou pověst islámu. Americké prezidenty (včetně islámu vstřícného Obamy) ovládá židovská lobby.
Po všelijakých nařčeních z finančních defraudací a cizoložství s vdanou ženou byl v roce 2015 zbaven ředitelování tehdejšího Islámského centra. Tak si hned založil tento nový Islámský institut, kde se sám zaměstnal. Ten teď vystavěl novou mešitu, v níž se arcibiskupovi Weisenburgerovi tak zalíbilo. O arcibiskupovi se můžeme dočíst třeba takovéto zajímavosti:
V roce 2025 bez vysvětlení vyhodil z detroitského semináře tři profesory teologie, kteří si dovolili kritizovat různé výroky papeže Františka. V témž roce zakázal ve svých farnostech tridentinskou mši. Plus různé další liturgické drobnosti, nekatolíkům nesrozumitelné, tudíž tímto článkem dále nezkoumané.
Náruživý greendealer
O to zajímavější jsou jeho činy politické. Jeho obecná podpora ilegální imigrace ho zavedla do protestních pochodů a inspirovala ho doporučit kněžím, aby odmítali poskytovat svaté přijímání katolíkům v řadách federálních agentů vykonávajících zákonné deportace ilegálů. Coby náruživý greendealer kritizuje podle Františkových kázání americký životní styl jako nezodpovědný a neudržitelný a zaručeně působící klimatickou změnu. V tomto jednu dobu i radil Bidenově vládě.
Vstřícnost k islámu, s vírou v islámskou reciprocitu, sdílí s bývalým papežem Františkem i s dnešním Lvem, jenž katolíkům radí se islámu nebát, důvěřovat mu a chovat se k němu přátelsky. A stejně jako oba papežové odmítá vnímat, jak islám systematicky provádí genocidu afrických křesťanů nechávajících se za svou víru masakrovat, když by jim k záchraně stačilo jednou větičkou přijmout onu islámskou „úctu, bratrství a laskavost“, jichž se jim nedostává od západních souvěrců, neboť oni ji hledají v mešitách.
A pak se divme, když takový třeba James Talarico, nynější senátorský kandidát s diplomem z teologie, a sám běloch, se dá slyšet, že „mnohé bělošské církve se nepodobají Ježíšovi, jak ho potkáváme v evangeliích“, zatímco „černošské církve mají mnohem hlubší a přesnější chápání, co znamená následovat Ježíše v 21. století.“ Asi má pravdu, i když říct to naopak by byl rasismus. Nebo když americký arcibiskup Viganò prohlásí, že „Bergogliova církev“ (tj. církev papeže Františka) „není církev katolická“. Asi má taky pravdu, i když za to byl exkomunikován.
Dohady, co církev katolická je, nebo není, přenecháme katolíkům. Hádají se o tom celé své dějiny a jednu dobu jim vládli tři vzájemně nevraživí papežové, až je musel rozhánět sám náš zrzavý lišák císař Zikmund. Ale těch masakrovaných černých křesťanů by se už kruci nějací bílí křesťané měli zastat.
